Jak začít? Rozinkovým cvičením. Možná se teď děsíte, protože rozinky nejsou zrovna potravina, kterou byste si chtěli užívat a vychutnávat. Ale zkuste se přenést přes to, že je vždy úspěšně vydloubáváte z vánočky i tvarohových koláčků, a tři si vezměte. Třeba budete výsledkem cvičení sami překvapeni. (Pokud ale nejste schopni odpor k rozinkám překonat a nemáte v sebemenším úmyslu se jich ani dotýkat, sáhněte po datlích, brusinkách nebo jiné vám příjemnější pochutině.)

Jednu rozinku si položte na dlaň. Nejprve ji prozkoumejte pohledem. Projíždějte očima celý její povrch, jako byste ji viděli poprvé. Jaká je její barva? Jaký má tvar? Promněte ji mezi prsty. Co cítíte? Jakou má strukturu? Je drsná? Hebká? Malá? Velká? Co vám jde hlavou? Nad čím přemýšlíte? Týká se to rozinky? Jaké pocity se ve vás vynořují? Dejte si na čas.

Až jste si jisti, že jste provedli detailní prozkoumání zrakem i hmatem, k rozince přičichněte. Co cítíte? Jaké myšlenky vám jdou hlavou? Objevují se nějaké vzpomínky? Teď rozinku přiložte ke rtům. Sbíhají se vám sliny? Vložte ji do úst, ale ještě nežvýkejte. Nechte ji ležet na jazyku. Vnímáte chuť? Začněte pomalu žvýkat. Jaký zvuk rozinka vydává? Lepí se vám na zuby? Kouše se dobře? Připravte se na polknutí. Představte si, že polykáte, a polkněte. Cítíte rozinku ve vašem těle? Jak chutnala?

Proces opakujte i s dalšími dvěma rozinkami. Jaký to pro vás byl zážitek? Všímáte si stejných drobností i v průběhu vašeho běžného jídla?

Možná se vám cvičení zdálo až příliš jednoduché, ale právě v jednoduchosti je jeho největší síla. Pozornost je základní vlastností každého člověka. Máme ji uvnitř sebe, jen ji musíme pravidelně trénovat a cvičit.

Nemám čas

Ačkoli celý koncept vědomého jedení zní velmi pěkně, pravděpodobně o půlhodinové obědové pauze v práci nenajdete dostatek času, abyste si jídlo vychutnali popsaným způsobem. To je v pořádku. Vědomé jedení je pomalý proces, který se postupně trénuje. Jak jej tedy aplikovat v plném pracovním vytížení?