Past hodného člověka

Klára se třeba vždy snažila, aby byla ke všem vstřícná, milá, v pohotovosti přispěchat a zachraňovat i tam, kde to nikdo nežádal. Mezi kamarádkami byla první, kdo svými citlivými senzory zavnímal, že je někomu nedobře. „Do akce“ ji hnalo vnitřní napětí a pocit, že přece musí druhým ulehčit. Doma se odmala snažila zabírat co nejméně prostoru. Vždycky ale musela zajistit to, co bylo samozřejmostí – uklidit, postarat se o malou sestru, udělat pro všechny svačiny do školy. Doufala, že ji za to někdy někdo pochválí.