„Kdybych měla příležitost znovu studovat, kdybych byl znovu mladý, dostal se na školu, měl více peněz a volného času… tak rád bych byl odborníkem v tom a onom oboru.“ To je písnička, kterou mezi dospělými slyšíme poměrně často. Pokud si ji také občas rádi zanotujete, prosím zadržte. Podobné výroky nejsou v dnešní době ničím jiným než výmluvou.

Jsme svědky revolučních změn ve vzdělávání. Ještě před dvěma desetiletími byla jeho dostupnost velmi omezená. Abyste se stali psychologem nebo architektem, museli jste se dostat na příslušnou vysokou školu. Pokud jste se o těchto oborech chtěli něco dozvědět sami, nikdo vám neřekl, které texty jsou dobré a co je brak. Na rozdíl od západního světa byly u nás knihovny velmi spoře vybavené. Ke kvalitní literatuře jste se nedostali…

Dnes je situace diametrálně odlišná: v každé knihovně seženete dobré učebnice nebo minimálně přístup ke kvalitním online databázím textů. Na internetu si koupíte skvělou knihu za cenu běžné večeře v restauraci – a ještě téhož dne si ji stáhnete do čtečky.

A především – v rámci zpřístupňování vzdělání lidem bez rozdílu bohatství a původu dala většina prestižních univerzit své přednášky k dispozici zdarma online. Nepotřebujete stovky tisíc, abyste mohli studovat na Harvardu. Studujte na něm ještě dnes večer. Můžete získávat informace o medicíně, filozofii nebo jazykovědě nikoli na lokálních univerzitách sporné kvality, ale od špiček v oboru – které přednášejí na Harvardu, MIT, Stanfordu, Berkeley… Nepotřebujete k tomu ani korunu, pouze počítač, internet a samozřejmě pevnou vůli.

Ne všichni o těchto možnostech tuší a ne všichni vědí, jak na to. Proto vám dnes přináším malý praktický návod, jak se stát vzdělaným v jakémkoli oboru. Zabývat se zde přitom budeme především intelektovým vzděláváním, tedy nikoli např. řemesly či učením se složitým dovednostem – i v tomto případě jsou dnes možnosti mnohem širší, ale stojí mimo záměr tohoto článku. Jednotlivé níže popsané body přitom nejdou po sobě – je dobré jimi procházet paralelně.

Naučte se anglicky

Po tisíciletí plnila roli univerzálního jazyka latina. Dnes je jím angličtina. Jejich role jsou stejné: vyměňovat si informace s kýmkoli na světě. Angličtina je základní podmínkou vzdělanosti i úspěchu ve většině oborů.

Nechápejte nutnost naučit se anglicky jako potlačení hrdosti na mateřský jazyk. Plné vzdělání nebylo nikdy zcela dostupné v jednotlivých jazycích. Vzdělání propojuje a je možné pouze, pokud jsme propojeni. Proto potřebujeme společný jazyk.

Jak se naučíte anglicky pro potřeby dalšího vzdělávání – tedy zpočátku především číst a rozumět mluvenému slovu?

1. Nespoléhejte na supermetody a zázračné kurzy. Naučit se cizí jazyk je práce jako každá jiná. Chce to každodenní úsilí, pevnou vůli a ochotu neustále chybovat. Vezměte si jednu kvalitní učebnici, která je vám sympatická (nejlépe ze známých jazykových nakladatelství), a začněte. Zpočátku to asi bude opakování, protože většina z nás už se angličtinu učila, a postupně směřujte k novému.

2. Nespoléhejte na kurzy (= jednou týdně někam docházet). Pokud to myslíte s cizím jazykem vážně, musíte se jej učit každý den a ve svižném tempu. V kurzu se musíte přizpůsobit tempu pomalejších studentů. Celou hodinu se rozpomínáte na to, co jste za týden zapomněli. Málokdo má čas docházet do kurzu každý den. Něco jiného je např. roční pomaturitní intenzivní studium jazyka. To je naopak velmi vhodné – právě pro intenzitu a každodennost.

3. Učte se každý den. Ideálně 2–3× denně. Mnohem lepší je učit se dvakrát denně 20 minut a ještě si projet slovíčka cestou autobusem z práce, než si k učení sednout na dvě hodiny dvakrát týdně. Tento druhý způsob je mimořádně neefektivní a je jedním z důvodů, proč (byť se učíme angličtinu mnoho let ve škole) si neumíme přečíst knihu ani vést rozhovor. Pokud nejste rozhodnuti učit se minimálně jednou nebo lépe několikrát denně (třeba vždy jen pár desítek minut), neučte se vůbec. Nejedná se o velké časové bloky. Jedná se o pravidelnost a krátké časové rozestupy. Neefektivním učením si jazyk jen zošklivíte a získáte přesvědčení, že „na něj nemáte buňky“.

4. Učte se hlavně slovíčka, ne tolik gramatiky. V českých učebnicích je kladen přílišný důraz na gramatiku. Tu příliš procvičovat nepotřebujete – stačí větám porozumět. Učte se hlavně pasivní formu jazyka (číst, naslouchat). Nemusíte mluvit a vytvářet gramaticky bezchybné věty. Nepotřebujete mrskat správné tvary předpřítomného času, které nestvoří ani průměrný Američan. Ovšem o to důležitější je slovní zásoba.

U učení slovíček platí, že pro dobré zapamatování je potřeba učit se je v obou směrech: tedy zkouším se, jak se řekne české slovíčko v angličtině, a jindy se zkouším naopak – vím, co znamená anglické slovíčko v češtině. Pomoci si můžete programy pro výuku slovíček (na počítači nebo pro chytrý telefon) nebo si je prostě vypsat do sešitu či na kartičky. Slovíčka je třeba neustále projíždět a opakovat – při každé příležitosti: přestávka v práci, čekáme na metro, běží reklama uprostřed filmu. Cílem je co nejdříve zvládnout 2000–5000 slov, abyste mohli číst základní texty. Pokud se učíte několikrát denně, netrvá naučit se toto množství až tak dlouho.

Vzdělání není „sólo“ úsilí. Pokud chcete proniknout do tajů daného oboru, musíte proniknout do komunity odborníků.

5. Co nejdříve užívejte jazyk v praxi. Nezůstávejte dlouho pouze u učebnic. To je demotivující. Teprve když začnete mít z jazyka opravdový užitek, začne vás bavit. Nyní dejte přednost procvičování čtení a poslechu. Až později se doučte i lepší mluvení a psaní. Učte se v jazyku to, co potřebujete a brzy využijete (tedy můžete procvičovat), jinak to zapomenete – v našem případě tedy čtení a poslech.

Zpočátku zkuste dvojjazyčnou četbu (vlevo na stránce originál, vpravo český překlad) – takových knih u nás vychází dost. Je to výborný způsob, jak začít číst v angličtině, protože nemusíte dlouze hledat každé slovíčko ve slovníku. Čtěte jednu knihu (nebo zpočátku stránku) znova a znova, až nebudete potřebovat pravou stránku s překladem. Tímto způsobem čtěte postupně těžší a těžší dvojjazyčné knihy a neznámá důležitá slovíčka si vypisujte.

6. Začněte číst knihy a texty. Najděte si oblast, která vás baví, ale která zároveň poskytuje jednoduché texty – například beletrie upravená pro studenty cizího jazyka (sežene v knihkupectvích nebo knihovně). Postupně začněte číst běžné knihy: odborné texty, detektivky, romány, novely. Co vás přitahuje. Nesnažte se porozumět každému slovíčku, ale smyslu textu. Zásadní nebo opakující se důležitá slovíčka vyhledejte a zapište si. Až knihu přečtěte, zkuste si ji přečíst znovu. Nebo třikrát či pětkrát. Toto opakované pročítání už jednou přečtených textů je velmi důležité.

7. Začněte sledovat filmy a videa s anglickými titulky. K mnoha vzdělávacím videím na youtube a k většině přednášek na vzdělávacích webech (viz níže) si můžete zapnout anglické titulky. Podobně si můžete anglické titulky stáhnout k většině filmů. Sledujte svůj oblíbený seriál nebo film, ale tentokrát v anglickém originále s anglickými (nikoli českými!) titulky. Poté si pusťte právě přehraný díl nebo část filmu bez titulků a zkuste porozumět. Nejedná se o každé slovíčko, ale o smysl. Takto postupujte dále a dále směrem ke složitějším textům a filmům. Pak si začněte pouštět videa hned bez titulků – zkuste porozumět smyslu, pusťte si je několikrát opakovaně atd.

8. Sledujte filmy, videa, anglické zpravodajství, čtěte knihy v angličtině. Nyní můžete uspořit čas. Začněte to, co běžně děláte (sledovat zprávy, dívat se na fotbal, na filmy, dokumenty, číst časopisy, brouzdat po internetu), dělat v angličtině. Nastavte si na počítači, v aplikacích, které používáte, nebo v mobilu uživatelský jazyk angličtinu. Na internetu pobývejte na webech anglických, nikoli českých. Relaxujete a zároveň se učíte. Tak se nám to líbí.

Abyste postoupili ke čtení učebnic a poslechu přednášek v angličtině, o kterých budeme mluvit dále, nemusíte jazyk umět perfektně. Už se střední znalosti angličtiny se lze pustit do práce.

Učte se na vzdělávacích portálech a z učebnic

1. Učte se na vzdělávacích portálech – Základní jsou coursera.org, edx.org, MIT Opencourseware, Stanford Online nebo iTunes University (najdete v aplikaci iTunes pro mac i windows). To je pouze malá ukázka toho, co nabízí internet: stovky univerzitních kurzů ze všech myslitelných oborů – od financí k astronomii. Dobré je upřednostnit kurzy známých univerzit, kde máte jistotu, že se dozvíte relevantní informace od předních odborníků, kteří zároveň umí dobře učit, nikoli „alternativní“ nesmysly nebo sice důležité informace, ale z úst někoho, kdo vás pro obor nedokáže zaujmout nebo jej dobře vysvětlit.

Pokud nepotřebujete certifikát, lze všechny kurzy zhlédnout zdarma. K mnohým si můžete zapnout titulky, nebo jsou dokonce celé mluvené texty přepsány pod videem – takže vaše znalost angličtiny nemusí být perfektní. Kurz můžete chápat také tak, že se učíte zároveň anglicky i daný obor – a šetříte čas.

Můžete tak jeden večer sledovat přednášku z psychologie, druhý o architektuře, jaderné fyzice, filozofii nebo třeba o historii keramiky.

Až zhlédnete celý kurz, najděte si další v tomtéž oboru. Nebo si projděte podobný kurz z jiné univerzity. Opakujte podstatná fakta, srovnávejte, učte se různé pohledy a přístupy. Tak se člověk stává odborníkem.

Pokud se vyznáme ve světě okolo nás, nebojíme se ho. 

2. Půjčte si nebo kupte učebnice oboru, které jsou v kurzu doporučovány, a studujte je. Nebo studujte kvalitní online zdroje v daném oboru (opět si od odborníků nechte poradit, které to jsou). Pochopitelně v angličtině.

3. Pokud něčemu nerozumíte, nevěšte hlavu. Vzdělání probíhá v neustálých kruzích. Doplňte si to, co nevíte. Možná budete muset vytáhnout středoškolskou učebnici matematiky (abyste pochopili kurz základů programování) nebo zopakovat základní data z dějepisu (abyste pochopili dějiny keramiky). Začněte sledovat další přednášky, které vám doplní vzdělání tam, kde to potřebujete pro oblast svého zájmu.

4. Paralelně s teoretickým vzděláváním se učte dovednosti. Spousta kurzů je zaměřena na budování souvisejících dovedností. Učíte‑li se o webovém designu, procházejte také kurzy, které vás učí vytvářet design na praktických projektech. Učíte‑li se o keramice, navštivte keramickou dílnu v okolí nebo se zapište do začátečnického keramického kurzu. Zajímá‑li vás psychologie, běžte na víkendový workshop (vedený relevantním psychologickým institutem či dobrým psychologem). Ke vzdělání patří nejen teoretické, ale i praktické dovednosti.

Najděte si komunitu, lidi a propojte se

Vzdělání není „sólo“ úsilí. Pokud chcete proniknout do tajů daného oboru, musíte proniknout do komunity odborníků. Možnosti jsou opět nekonečné – internetová fóra a diskuze, přednášky a semináře (živé, kde potkáte lidi, které obor zajímá), veletrhy, výstavy nebo konference.

Možná ve vašem okolí funguje nějaká zájmová skupina (která fotí, ráda dělá webový design nebo keramiku). Pokud ne, založte ji a najděte podobné nadšence. Kontaktujte odborníka v nějakém oboru a zeptejte se ho na radu. Najděte si kamaráda, který sdílí vaše nadšení, a studujte společně.

Postupujte hlouběji do oboru

Teprve nyní – pokud vás obor stále zajímá – je čas na to, co mnozí vidí jako hlavní překážku na začátku svého úsilí: tedy že „nemají obor vystudovaný". Pokud chcete, můžete se přihlásit na univerzitu nebo na odbornou školu – ty nabízejí i čím dál více víkendových forem studia. Kurzy můžete absolvovat online na zahraničních univerzitách, které jsou v nabídce dálkového vzdělávání dál než u nás. Opět vám doporučují pečlivě vybírat: ne každá škola je kvalitní.

Na rozdíl od studentů, kteří se zde přihlásí jen proto, „aby to zkusili“, budete mít výhodu – máte ověřeno, že vás obor baví, a o některých tématech toho možná víte více než váš vyučující. Budete tedy postupovat mnohem rychleji a snadněji.

Začněte číst důležité studie, monografie (knihy k jednomu tématu daného oboru) a profesní odborné časopisy. Rozšiřujte si i nadále vzdělání v tom, co zjistíte, že je pro daný obor důležité (např. estetika nebo chemie materiálů pro keramiku, digitální zpracování obrazu nebo dějiny umění pro fotografii).

Hledejte související obory, která vás mohou posunout dále. Rozhlížejte se i po zcela jiných oborech, které vás přitahují. Zkuste si poslechnout i kurzy z oborů, které vás nezajímají vůbec. Často budete překvapeni, že třeba přednáška z teoretické fyziky vedená vtipným pedagogem je mnohem zajímavější než vaše paměťová stopa na nudného fyzikáře z gymnázia.

Sklízejte sladké plody vzdělání

Každý obor samozřejmě nemusíte studovat do hloubky. Někde si poslechnete pár přednášek, jiný obor budete procházet s pečlivostí, kterou popisuji výše. A nakonec? Nikdy nepřestávejte. Zatřepte a opakujte.

Celoživotní vzdělávání je jednou z nejdůležitějších hodnot kultivovaného života. Je důležitým způsobem, kterým tříbíme svou duši. Má samozřejmě i velký efekt psychologický:

• Pokud se vyznáme ve světě okolo nás, nebojíme se ho. Pokud se ho nebojíme, nejsme škarohlídy a žijeme radostně.
  
• Neustále trénujeme paměť, myšlení, inteligenci. Učení je nejlepší prevencí neduhů stáří i rigidity dospělosti.
  
• Neuvěříme každému pomýlenci, který má pro nás zaručenou zprávu, „jak se věci mají“. Dokážeme si sami vybírat. Tím budujeme důvěru – v sebe i svět. Spiklenecké teorie šířící hrůzu ani bombastické novinové titulky Vědci zjistili, že… nás nevyplaší. Nemají na nás vliv.
  
• Čím více toho víme o světě, tím méně nám přijde nudný a fádní. Nacházíme v něm neustále něco zajímavého a nového.
  
• Můžeme být každou hodinu jiní. Teď jsem sociolog a čtu zajímavou učebnici, za chvíli budu fotograf a večer půjdu na procházku po městě a budu student dějin architektury… Není až tak podstatné, že nás třeba daný obor neživí. Živí nás vnitřně.
  
• Čím jsme vzdělanější, tím více se nám bude dařit v jakékoli oblasti. Zdánlivě nespojitá témata se ukážou jako mimořádně důležitá právě v každodenní práci. Lékař ocení znalosti počítačů, učitel chemie znalosti historie, terapeut přehled v účetnictví… častěji, než si myslíme.
  
• Pokud toho hodně umíme, neohrozí nás vyhazov z práce. Stačí jen trochu úsilí a můžeme změnit nejen práci, ale třeba celou kariéru či povolání.

Vzdělání má zkrátka mnoho plodů. Nikdy nebyla snazší doba, jak si tyto plody vypěstovat i na vlastní zahrádce, než je tomu dnes. Přeji vám chutné plody a chuť zahradničit. Až se zakousnete do prvního vlastnoručně vypěstovaného jablka, už nikdy nebudete chtít jinak.