„Nikdy ke mně nepřišel pacient, který by se chtěl léčit ze závislosti na práci,“ říká ve videorozhovoru psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor. K léčbě podle něj člověka obvykle přiměje teprve zoufalství nejbližších nebo psychický či fyzický kolaps.

Lidé závislí na práci nejsou dobří zaměstnanci. Svému okolí často vnucují představu, že pracovat šestnáct hodin denně je normální, vyžadují od ostatních totéž a vytvářejí tím napětí a spory. Workoholik nedokáže práci odmítnout, věnuje se mnoha věcem zároveň a mnohdy není schopen práci dokončit.