V jednom klášteře uprostřed bohem zapomenutých hor žil mladý novic. Jak se blížila chvíle, kdy měl v obřadu slíbit žití mnišského života až do smrti, stále více si uvědomoval, že být řeholníkem není jeho poslání. Po dlouhém vnitřním boji se proto rozhodl z kláštera odejít. Když se loučil, svěřil převorovi, že jsou věci, po kterých se mu bude ve světě stýskat. Chvíle usebrání v modlitbě, například. Převor mu na to řekl: „Prožívej tedy svůj život jako modlitbu. Modli se svým životem.“