„S nebezpečím se to musí umět," řekl mi kamarád – špičkový parcourista – poté, co v rámci jedné soukromé exhibice právě seskákal z trojpodlažní budovy a já se ho zeptal, jak moc nebezpečné mu připadá to, co dělá. „Sem jsem se dostával roky – tisíce hodin trénování. Vím, co můžu asi čekat od různých povrchů. Vím, co můžu čekat od sebe. To, co dělám, vypadá riskantně, bez tréninku by to byla sebevražda a nějaké riziko v tom nepochybně je i pro mě (vždycky se může něco stát), ale je to riziko, které si dokážu obhájit.“ „Proč to děláš“, zeptal jsem se ho, i když odpověď už jsem tušil předem. „Prostě mě lákají výzvy," odpověděl, „kdo se bojí, s..e v síni, znáš to?!“