Zvětralé štěstí

Rozhovor jsme vedli v souvislosti s uvedením záznamu přednášky Spoutáni svobodou, kterou najdete na našem webu v sekci Učebna.

Je to sotva pár let, co si lidé začali uvědomovat, že další nově koupené věci jim štěstí nepřinesou. Začala být populární myšlenka, že jediné, co má hodnotu a co ti nikdo nevezme, jsou zážitky. Zní to celkem rozumně. Kde je problém?

Od života očekáváme zážitky. Dobrý pocit chápeme jako základní hodnotu, která nás přivede ke štěstí. Mít spoustu zážitků – vidět nový film, skočit padákem, dát si dobrou večeři, návštívit zážitkový kurz. Čím více máme svobody, tím více si můžeme vybírat rozmanitých a především nových zážitků. Novost je osvědčeným prostředkem pozitivní emoce a stává se tak naší modlou – co se okouká, tento potenciál ztrácí. Nakupujeme nové zboží – než se omrzí. Zkoušíme trendy koníčky – než přijdou nové.

Posloucháme nové přednášky, čteme nové knížky, články. Pro dobrý pocit, který v nás vyvolají.
Chvíli to tak funguje. Jsme-li však vnímaví, zjišťujeme, že hluboké štěstí se dostavuje ve velmi omezené míře. Hledáme tedy další – lepší, silnější, luxusnější podněty. Motáme se v kruhu pečlivě střežené svobody ke všem zážitkům, co jich jen život může poskytnout. Jsme hodně svobodní a následkem toho také hodně nešťastní.

V přednášce mluvíš o úspěšných a bohatých lidech, kteří narazili na strop své schopnosti intenzivního prožívání situací, které je dříve naplňovaly. Můžou cokoli, ale nic jim nepřinese radost, překvapení, nic nevzbudí jejich zájem…
Je to vlastně dětská fantazie: když budeme mít všechno dovoleno, budeme šťastni. Sníme všechny bonbony, budeme se dívat do noci na televizi. Dovolíme si vše, co chceme. A tak chápeme svou svobodu i v dospělosti. Svoboda pro nás znamená mít vše, co chceme.

Více nového, příjemného, pozitivního. Myslel bych si, že většině lidí, kteří jsou zaměření spíš materiálně, tahle strategie vyhovuje a že je nezklame.
Pokud se nám v životě daří, po pár letech máme úspěšnou kariéru, pěkné bydlení, atraktivní manželku, šikovné děti, na účtu rezervu a přemýšlíme: A to je vše? Zjišťujeme, že náš pocit štěstí nijak zásadním způsobem nenarostl. Nevyužili jsme totiž svobodu k hledání dobrého života, ale k hledání života příjemného.

Jaký je v tom rozdíl?
Náš obrovský dar svobody můžeme chápat různě. Často svobodu chápeme jako svobodu k existenciálnímu hédonismu – čím více pozitivních emocí zažiju, tím budu šťastnější. Myslíme si: čím více zemí procestuji, knih přečtu, maratonů uběhnu, tím budu více naplněn smyslem. Pokud vsadíme na tohoto koně, budeme sice v takové oblasti úspěšní, ale ne nutně v ní budeme hluboce šťastní.

Proč?
Ze stejného důvodu jako není šťastné dítě s plným žaludkem bonbónů, které zhlédlo všechny filmy dnešního večera.

Více v přednášce:

Dalibor Špok: Spoutáni svobodou