Slova seriózní a odborník rádi používáme, ale nezlobte se, mně tak trochu „prdí“. Slova bulvární a lajk mi zní veseleji.
Ještě než se do mě pustíte, dovolte mi to upřesnit: Vím, že existují báječní machři v oboru (nedávno mi jeden spravil kotel), ale proč používáme slovo bulvární jako nadávku a proč se má ke každému pšouku vyjadřovat odborník, mi není jasné.
Reaguji tímto na článek pana Hodiny s názvem Hierarchická polygamie vs. sériová monogamie, který se tu nedávno objevil. Autor se v něm zamýšlí nad manželstvím Olgy a Václava Havlových a srovnává ho s manželstvím Yvety Bartošové a Jiřího Pomeje.
Nic, co bychom nevěděli na ně neprozrazuje. Použil je jako příklad, který ho vedl k zamyšlení nad důležitostí fyzické věrnosti. Ale nechci mluvit o článku, přečtěte si ho. Chci mluvit o vás.
V diskusi jste autorovi vyčítali dvě věci: za prve bulvárnost, za druhé odbornou nekompetentnost vyjadřovat se na stránkách Psychologie ke vztahům.
Pro mě jsou názory „amatérů“ stejně zajímavé jako odborné články. Koneckonců, neřešíme tu teorii relativity.
Při vší uctě si dovolím s vámi nesouhlasit. Manželství a vztahy jsou sice věda, ale členem vědeckého týmu je každý z nás. Vy, já, manželský poradce, prostě každý, kdo žije s lidmi. Tolik k odbornosti. A bulvár? Jak k tomu ten chudák Havel přijde, že při vyslovení jeho jména čujeme něco nechutného?
Mohlo by vás zajímat
Pro mě jsou názory „amatérů“ stejně zajímavé jako odborné články. Koneckonců, neřešíme tu teorii relativity. Každý má právo použít jako příklad Alberta Einsteina, stejně jako Michala Davida.
Kdybychom tu opravdu mluvili o E = mc² nebo o tom, kdo líp zpívá, asi by to nešlo. Ale mluvíme o vztazích a tady jsou oba rovnocenným vzorkem. Oba jsou lidi. Podle mě je bulvár nevinné slovo a nejlepší odborník na vztahy (ty vaše), jste vy.
Pracuju v časopise pro ženy. Nedávno jsme psaly článek o tom, jaké máme dětem dávat kapesné a jestli jim máme za domácí práce platit. Psala ho kolegyně a já jí text vrátila k přepracování, protože stál za prd. Radil jí totiž odborník z oblasti financí.
„Zapomněla ses ho zeptat, jak to dělá se svými dětmi, co se mu osvědčilo,“ vysvětlila jsem jí. „On žádné děti nemá, ale je to odborník na finance,“ opáčila kolegyně. Tak s tím mi jděte k šípku.
Když mám vzteklé dítě, nezajímá mě názor bezdětného absolventa psychologie, ale poslouchám rady mámy, která jich vychovala pět. O lásce, která je pěkná, se nejvíc dozvím od lidí, kteří umí milovat. A kdyby mě zajímal fotbal, chci, aby mi o něm povídal někdo, kdo umí kopat.
