Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Čas jsou peníze, láska je šílenství

Vnímavým nasloucháním a identifikací metafor za slovy můžeme druhému lépe porozumět.

Jozef Melichár

Jozef Melichár

22. 2. 2013

Způsob, jakým o věcech mluvíme, odráží naše chápání skutečnosti. Každá metafora má své pole působnosti a také hranice, za kterými nefunguje. Změna přístupu a změna vyjadřování nám mohou otevřít zcela nové cesty.

Představme si klasickou hádku, ve které partner zničehonic vytáhne informaci, která překročila povolené hranice. „To byl podpásový úder,“ řeknete a ztratíte trpělivost. Vzápětí zahájíte zdrcující ofenzívu, v níž jeho argumenty roznese na kopytech. Vyhráli jste. Rozdrtili jste ho.

Vnímáte ta slova? Úder, ofenzíva, výhra, prohra, rozdrcený.

Co je spojuje? Například asociace na boj, válku. A právě ty ovlivňují velkou část našeho chování během sporů. Alespoň tak to tvrdí vědci George LakoffMark Johnson ve své slavné knize Metafory, kterými žijeme.

Hádka je válka je podle autorů této knihy metafora v západní kultuře hluboce zakořeněná. Její účinky už určitě tušíte. Boj automaticky vytváří vítěze a poraženého, zranění, agresory a oběti.

Nejde jen o slova

„Všimněme si, že nejenže mluvíme o hádce, ale můžeme skutečně vyhrát nebo prohrát. Člověka, se kterým spor vedeme, vnímáme jako protivníka. Útočíme na jeho pozice a získáváme vlastní,“ píší Lakoff a Johnson. Autoři tvrdí, že naše vnímání světa je metaforické: to, co každý den děláme, je do velké míry ovlivněno tím, jaká metafora se za naším vnímáním nachází.

Hádku nemusíme nutně brát jako válku, ale například i jako výměnu názorů, která obě strany vzájemně obohatí. Při takové metafoře nebudeme útočit, ale snažit se odnést si z postoje svého kolegy co nejvíce.

To znamená, že když se například zeptám šéfa: „Máte chvíli čas?“ a on odpoví: „Jasně, Jozefe, ušetřil jsem si pro vás pár minut,“ nejde jen o řečový obrat, ale metafora skutečně ovlivňuje naše vnímání situace. A vzápětí i činy.

Snažíme se zacházet s časem ekonomicky, jsme agresivní, když nás někdo o něj obírá. Protože Čas jsou peníze! Vyplatí se tedy občas se hlouběji zamyslet nad slovy, která používáme, a poodhalit trochu jejich význam.

Metafory vztahu

Na které oblasti života by se dal daný rozměr popsat lépe než na vztazích? Vezměme si například často používaný výraz „přitahuje mě“. Za ním je očividně skrytý koncept přitažlivosti (Láska je fyzikální síla), který umisťuje do druhé osoby zdroj gravitační síly, zatímco my zůstáváme pasivní.

Pokud je tato přitažlivost „neodolatelná“, naznačujeme, že nemáme jinou možnost, než přibližovat se až do nevyhnutelné srážky. Jaký je to rozdíl oproti „líbí se mi“, ve kterém jsme aktivním subjektem my. A máme prostor se i rozhodovat.

Pokud nám ale někdo řekne: „Jsem do tebe zblázněná-ý,“ naznačuje, že vztah vnímá podle metafory Láska je šílenství. Už určitě víte, co toto slovo evokuje. Nepředvídatelné, iracionální chování plné výbuchů, které se téměř plně vymyká kontrole.

Láska jako šílenství může být zábavný přístup v počátcích vztahu, ale je téměř neslučitelná s praktickým životem.

„Zanedbávat náš vztah“ je zase příklad, kde je vztah posunutý do role třetího, o kterého je třeba se starat, „živit ho“. Je tedy vnímán jako živá bytost.

Aktivní racionální přístup zdůrazňuje metafora, kterou Lakoff a Johnson nazvali Láska je společným dílem. Typickými výrazy v tomto případě jsou: kompromisy, trpělivost, práce, tvořivost, základy a podobně.

V tomto případě se partneři vnímají jako tvůrci svého vztahu, který plně podléhá jejich činům. To jim umožňuje pracovat na společném cíli. Na druhé straně tato metafora zakrývá aspekty vztahu, které nemáme pod kontrolou.

Když metafora nefunguje, změňte ji

Pravděpodobně nejdůležitějším důsledkem, který ze zmíněných příkladů vyplývá, je, že každá metafora má své pole působnosti. Zároveň má své hranice, za kterými nefunguje. A právě tam má smysl přemýšlet nad jinými přístupem.

Hádku nemusíme nutně brát jako válku, ale například i jako výměnu názorů, která obě strany vzájemně obohatí. Při takové metafoře nebudeme útočit, ale snažit se odnést si z postoje svého kolegy co nejvíce, pochopit ho. Jiný přístup nám otevírá zcela nové cesty.

Čas sice vydáváme, ale ve skutečnosti není možné si ho ušetřit, vložit do banky ani spořit na důchod. Přirovnávat čas k penězům je zároveň rizikové, protože peníze s sebou nesou specifické asociace a také stres. Psychologické výzkumy ukazují, že když se jedná o peníze, jednají lidé agresivnějí a chovají se konkurenčně.

Využívejte celý web.

Předplatné

Láska jako šílenství může být zábavný přístup v počátcích vztahu, ale je téměř neslučitelná s praktickým životem.

Když však s odstupem zhodnotím, v čem je podobné uvažování nad metaforami užitečné, je to především lepší pochopení lidí. Toho, co jim asi probíhá v hlavě. Vnímavým posloucháním a identifikací metafory za slovy druhého člověka se můžeme posunout jeden k druhému zase o kousek blíže – podle vzorce Porozumění je blízkost.

Zdroj:
Lakoff, George & Mark Johnson (1980) Metaphors We Live By. Chicago: University of Chicago Press.

Diskuse 0