Často slýcháme, že dnešní doba je uspěchaná, a abychom v ní obstáli, musíme ze sebe vydat maximum a ještě více. Toto tvrzení je ovšem naprosto prázdné a zavádějící. Jde především o to, na jaké místo v této době umístíme sami sebe – s upřímným vědomím, co vše jsme schopni zvládnout a také co zvládnout chceme. Nechat se okolním marastem pohltit a naskočit do vražedného tempa je paradoxně mnohem jednodušší než se zastavit a nastavit si zdravé hranice. Navíc když je tak moderní prohlašovat, že nestíháme.