Články
Kdybychom své záchvaty vzteku svým způsobem nemilovali, ovládli bychom je včas svou sebekontrolou.
Pohádka o obrazu vnitřího dítěte, které hledá sebe i spřízněnou duši.
Zážitek pohlavního zneužití ovlivňuje tělo i duši na mnoha rovinách. Proč se oběť nebrání?
Jak vlastně víme, že všechno, čím žijeme a čemu věříme, není „jenom jako“?
Někteří otcové vědí lépe než matky, jak pečovat o dítě. Takový muž má vážný osobnostní …
Když má první dítě samo o sobě sklony být co nejlepší, není potřeba ho „vylepšovat“.
Umělá inteligence nám bude možná navždy jen věrně sloužit. Zničíme se sami.
S jakými pocity si dítě jednou přečte blog o tom, co jeho máma prožívala v …
Pustit si muziku pěkně nahlas je paráda. Sousedovi z druhé strany zdi už to ovšem …
Dlouho jsem si myslela, že mít dítě je něco, co budu muset přetrpět, abych ve …
Ne vždy vede trauma k závislosti. Ale každý, kdo je závislý, v sobě nějaké trauma …
Do pětadvaceti pořádně nevíme, co od vztahu chceme. Po třicítce to víme až příliš přesně, …
Pokud porozumíme způsobům, jak náš organismus reaguje na trauma, můžeme se postupně zotavit.
Máte pocit, že vás máma nebo táta možná vůbec neměli rádi? Ano, nemilující rodiče existují.
Neříkejte dětem, aby se hlavně měly rády a že mohou dosáhnout všeho, co chtějí. Mohly …
Nezaměřujte se jen na obranu svých hranic. Podle situace uvažujte i o jejich vědomém otevírání.
