K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Co mi dala nevěra

Když se při nevěře zamilujete, je to proto, že váš dlouhodobý vztah není v pořádku. Nebo ne?

Něco v mém fejetonu je realita, něco nadsázka. Jsem vdaná, mám se svým mužem čtyři děti, miluji svou rodinu. Pálí mě dobré bydlo, když jsem schopná zamilovat se jinde?

Většina žen začíná žít svůj sexuální život se staršími partnery. V jejich prospěch mluví rozum (stejně staří chlapci jsou v té době pro nás puberťáky) a životní zkušenosti, a to nejen v sexu. Dnešní mladé dívky dají poměrně dost i na majetek a peníze. Doba je bohužel zlá, romantiku u táboráku s kytarou, kterou svého času oceňovala naše generace (my ženy, kterým je 40 blíž než 30), tu dnešní dívky fakt neocení.

Proplouváte si těmi lety, kdy -náct se mění na -cet, a stále máte starší partnery. Zhruba ve věku třiceti let většina z vás již ví, že sex je nedílnou součástí života, že je to něco, co potřebujete stejně jako jídlo, pití, dýchání… Je to i věk, kdy většina z vás ví, co máte v sexu nejraději a mnohé z vás si o to umí i říct.

Je to doba, kdy jste už vdané, máte rodinu, děti, většina z vás zažila i období bez milenců, pouze s vlastním manželem či přítelem. Uběhne pár let, kdy vám starší kamarádky neustále připomínají: „Vrchol sexuálního života u ženy je mezi 30 a 40 lety, to nejlepší tě teprve čeká…“ Na vaši odpověď, že jste v životě spokojená a že vám nic nechybí, se jen usmívají. Při jejich otázce, co mladší muži, vždy jen mávnete rukou: „Vždyť to jsou ještě děti…“ „Neboj, to všechno přijde…“ odpovídají lakonicky.

V ložnici zůstáváte stále více sama, manžel po večerech chce mít klid. Najdete si náhradní sexuální služby u milence. Zachrání to dalších několik let vašeho vztahu.

Uplyne pár dalších let, děti jsou na středních školách. Doma s Božským, kterého jste si vybraly a pár let po svatbě jste doufaly, že to tak úžasné bude napořád, najednou zjišťujete, že je kolem vás nuda, stereotyp. Komunikace s manželem či přítelem se omezuje na:

  • Co bude dnes k večeři?
  • Kdo nakoupí?
  • Kdo odveze děti?

V ložnici zůstáváte stále více sama, manžel po večerech chce mít klid, sedí u počítače či televize a jediným projevem dřívější lásky je občasná rychlovka. Jste sama, chybí vám láska. Najdete si náhradní sexuální služby u milence, čtyřikrát až šestkrát za měsíc. Zachrání Vám to dalších několik let vašeho vztahu.

Mluvím samozřejmě o milenci, kterého máte ráda, ale nemilujete ho, který je zadaný, nejlépe ženatý, s nímž máte jednoznačně nastavená pravidla, kdy volat, psát esemesky, kdy a na jak dlouho se vidět.

Uběhnou další roky, čtyřicítka se kvapem blíží, doma už nejsou ani ty rychlovky mezi reklamou. S údivem zjišťujete, že s milencem jste se po pěti letech dostala do stejného stereotypu: „Máme na to hodinu, tak dělej…“ Začínáte si zoufat, starší kamarádky odpovídají: „Vždyť jsme ti to říkaly.“ A pak přijde ON.

Mladý, bez závazků

Mladý, přitažlivý, svobodný, bez závazků. Mladší nejen věkem, ale hlavně psychicky. Protelefonujete spolu stovky hodin. Píšete si deset esemesek denně. Zamilujete se jak v sedmnácti, protože se do vás stejně zamiluje i on. Jste jeho první nevěra v životě. Po prvním milování s ním si uvědomíte sice spoustu věcí, které ještě neumí, ale protože jste tak bláznivě zaláskovaná, říkáte si s úsměvem: „To všechno ho můžu naučit.“

Přestože si zřejmě myslí, že klitoris je druh asijského jídla, přestože se domnívá, že ženu uspokojí jen tím, že „bude v ní“, i tak je sex s ním fantastický, všechny jeho nedostatky překryje láska. A výdrž. Tu mladší muži fakt mají. A že vás neuspokojí? Nevadí, vždyť to přece umíte sama. A pokud jste dostatečně drzá, ukážete mu to.

Skončíte všechny milenecké vztahy a pokud jste dostatečně zoufalá, odmítáte sex s manželem či přítelem. Jakmile začnete být věrná JEMU, někdy v té době to bouchne.

Spadnete do toho po hlavě. V práci se nemůže soustředit, jedete ze setrvačnosti, děláte to, co už nelze odkládat, doma podepisujete úkoly dětem s lehce přiblblým úsměvem, po paměti uvaříte, umyjete nádobí, vyperete, vyžehlíte… Děkujete bohu, že po těch letech nad tím už opravdu nemusíte přemýšlet.

Myslíte na svou lásku čtyřiadvacet hodin denně. Ukončíte všechny milenecké vztahy a pokud jste dostatečně zoufalá, odmítáte sex s manželem či přítelem se slovy: „Stejně spolu skoro nespíme, tak proč zrovna dnes?“ Jakmile začnete být věrná JEMU, někdy v té době to bouchne. Manžel či přítel není takový idiot, aby si ničeho nevšiml. Vaše zmatené pozdní návraty,  že neodkládáte mobil, ani když jdete do vany, že přestanete řešit okolo domácnosti všechno, co zrovna nehoří…

Životní restart?

30. dubna. – 5. května 2019

Otevřené vztahy (seminář)

Pavel Špatenka

Milé dámy, už jsme skoro u konce. Uděláte to. Odstěhujete se pryč. Máte pocit, že teď teprve začínáte žít. S manželem řešíte, kdy a kde uvidíte děti. Jste volná. A váš mladší miláček? Ten, který vás bombardoval tou láskou, všechny ty řeči, jak by si strašně přál probouzet se vedle vás? Že nechce být vaším milencem napořád?  Že nechce, aby váš vztah byl jen o sexu? Že tu bude pro vás vždycky? Že není nic, co by pro vás neudělal? Jak moc vás miluje a moc vás potřebuje? Že doufá, že vám dokáže být oporou? Že si přeje, abyste byla opravdu jen a jen jeho?

Přestane vám brát telefon. Jeho esemesky řídnou. „Hledá se.“ Jeho přítelkyně, se kterou neměl dříve už skoro nic společného, je najednou báječná. Zjišťuje, že ji miluje. Pokud je ještě větší parchant (nebo tak naivně hloupý), píše vám, že je nešťastný z toho, že miluje obě, vás i ji. Že ji nemůže teď opustit, když se jí přiznal. Že by to sama nezvládla.

Větší svině už být nemůžete, ale můžete si být jistá, že už ho v životě neuvidíte.

A vy? Jste sama v pronajatém bytě, při každém bouchnutí dveří si myslíte, že se konečně rozhodl a že přišel za vámi. Stokrát denně kontrolujete telefon. Při každém jeho zazvonění se leknete a doufáte, že volá. Chtěla byste ho zabít, ale stále ho milujete. Probrečíte každou noc.

Po měsíci si řeknete, že tohle vám přece nemůže dělat. Zhubla jste pět kilo a máte kruhy pod očima. Zbývá jediné, abyste si udržela zdravý rozum a nezbláznila se. Ukončit to, co vlastně ani nezačalo. Setkat se s ním, vrátit dárky, peníze, cédéčka, cokoliv, co jste měli společného, případně si od něj vzít klíče od vašeho bytu. Říct mu: „Končím, už mi nevolej a nepiš.“

Pokud je moc mladý, tak to vůbec nechápe. Není mu jasné, proč ho posíláte k vodě, když on by se s vámi rád jednou či dvakrát za měsíc vyspal. Vůbec mu nedochází, že tenhle sex je pro vás tak bolestný, že po každé jeho návštěvě jste byla jen víc a víc nešťastná. Že pokud jste doufala, že bude s vámi napořád, není jiné cesty, než ho nevidět.

Pokud ty jeho dětské oči při vašem rozchodu stále nic nechápou a vy se nechcete snížit k tomu dát mu pěstí, můžete udělat ještě jednu věc, abyste si byla jistá, že už nezavolá nikdy: „Proč bychom se měli scházet kvůli sexu? Takovej borec zase nejsi. Najdi si na to jinou učitelku…“ Uznávám, že větší svině už být nemůžete, ranit muže v tomhle je to nejohavnější, co můžete udělat, ale můžete si být jistá, že už ho v životě neuvidíte.

Ve všech těch probrečených nocích jste si jistě uvědomila, co všechno je na vašem manželovi či příteli úžasné.

Teď pro vás nastává to nejhorší období. Buď začít znovu a sama, nebo se snažit udělat všechno pro to, abyste se mohla vrátit ke svému příteli či manželovi. Pokud jste se řídila radou MUDr. Plzáka či Uzla zapírej, zapírej, zapírej, jedině dobře.

Přestože váš partner tuší, že něco bylo, nechte to, jak to je. Řekněte, že vám chyběla láska a že jste si potřebovala ujasnit, jestli k sobě s partnerem ještě něco cítíte. Pokud vašemu muži chybíte, zjistíte to. Najednou dostáváte dárky, mluví s vámi, sex s ním začíná být opět báječný, atd.

Ve všech těch probrečených nocích jste si jistě uvědomila, co všechno je na vašem manželovi či příteli úžasné, všechny ty věci, které jste i vy považovala za samozřejmost. To, že kromě absence lásky je všechno ostatní ve vašem vztahu takové, že by vám to mohli jiní závidět. Pokud i to je málo a svého mladšího miláčka nemůžete dostat z hlavy, vězte, že to časem přebolí. Můžete znovu obnovit všechny své milenecké vztahy, není to však všelék, ale vy potřebujete vědět, že jste stále úžasná a skvělá, potřebujete to slyšet, potřebujete to dokazovat.

Využívejte celý web.

Předplatné

Rada závěrem? I když vám tisíc kamarádek řekne: „To nedělej…“ stejně si to uděláte podle sebe. Pokud se takhle zamilujete, možná vám jen příroda naznačuje, že tak, jak jste doposud žila, to nebylo dobře. Děkujte jí (přestože to hrozně bolí a ještě dlouho bolet bude), že vám otevřela oči. Děkujte přírodě a sobě, že jste si uvědomila, že i ve vašem věku máte nárok na lásku. Važte si sama sebe, nečekejte v nefuknčním vztahu na důchod a žijte nejlépe, jak budete umět!

Alena, čtenářka Psychologie.cz

Chcete-li se také podělit o své životní zkušenosti a názory formou článku, pošlete svůj příběh na mail redakce@psychologie.cz.

Diskuse 0