Každodenní provozování meditace nám přináší odpočinek. Víme. Chvíle strávené v tichosti o samotě nám pomáhají zklidnit se, odstoupit od všedních starostí a tak do určité míry odbourávat stres. Potvrzeno. Velmi pozoruhodné jsou ale dopady meditace u osob, které ji praktikují pravidelně řadu let. Určité složky jejich osobnosti se díky meditaci citelně a trvale mění.

Není to tak dávno, co k nám začaly pronikat východní meditační praktiky. Dnes je u nás meditace už poměrně populární kratochvílí, kterou provádějí nejenom protagonisté buddhismu a různí volnomyšlenkáři, ale dokonce i manažeři na vrcholových pozicích, kteří cítí potřebu nějakým způsobem se vymanit z každodenního stresu a shonu. Pojďme se teď na meditaci podívat čistě pragmaticky a ukažme si, jaké jsou její dopady na lidský organismus.

Umění číst výrazy tváře

S překvapivým zjištěním přišel Paul Ekman, muž, který je předobrazem hlavního hrdiny seriálu Anatomie lži a který se mimo jiné proslavil svým testem zjišťujícím míru empatie. Tento test je poměrně prostý. Zkoumané osobě je promítnuta videonahrávka, ve které se postupně střídají tváře s různými výrazy. Jedná se o výrazy zlosti, strachu, znechucení, překvapení, smutku a radosti. Právě tyto emoce, jak Ekman zjistil, se dají rozpoznat a projevují se stejně u lidí na celém světě, nezávisle na kultuře, ze které daný člověk pochází.

V tomto testu je nejdříve zobrazena tvář s neutrálním výrazem, pak je na třicetinu vteřiny promítnut obličej s výrazem určité emoce, pak následuje neutrální výraz a tak pořád dokola. Úkolem zkoumané osoby je určit, jaká emoce byla v dané třicetině sekundy k vidění. Právě schopnost dobře rozpoznat tyto emoce vypovídá o empatii daného jedince.

Lidé zběhlí v meditacích předčili dokonce i agenty tajných služeb, kteří do té doby co do přesnosti výsledků vedli.

Tohoto testu se mezi pěti tisíci lidí účastnil také jeden praktikující buddhistický mnich a ještě další člověk ze Západu, který je zběhlý v meditacích. Tito dva muži v testu dosáhli mnohem lepších výsledků než kdokoli jiný. Ekman k tomuto výsledku dodává: „Vedli si lépe než policisté, advokáti, psychiatři, celníci nebo soudci, a předčili dokonce i agenty tajných služeb, kteří do té doby co do přesnosti výsledků vedli. Jedním z přínosů jejich duchovní průpravy je podle všeho vyšší vnímavost vůči jemným příznakům duševního stavu ostatních lidí.“

Test emoční stability

Asi každý už se někdy lekl, když uslyšel nečekané prásknutí dveří nebo jiný hlasitý zvuk. Test, o kterém teď bude řeč, je podobný. Je při něm měřena intenzita fyziologické aktivace bezprostředně po velmi hlasitém zvuku, srovnatelném s výstřelem v blízkosti ucha. Leknutí, které následuje, je jedním z našich nejprimitivnějších reflexů. Během dvou desetin vteřiny se nám při něm stáhne pět obličejových svalů.

Tento reflex je řízen mozkovým kmenem, popularizátory věd o mozku s oblibou nazývaným primitivním plazím mozkem. Důležité ale je, že se tento reflex vymyká vědomé kontrole a nejde ovlivnit vůlí. Jeden od druhého se lišíme v intenzitě úleku, jakou u nás tento podnět vyvolá. Jak se ukázalo, čím více sebou při úleku trhneme, tím silněji budeme prožívat negativní emoce – strach, zlost, smutek či odpor. Dá se tedy říct, že tento test je určitým měřítkem naší emoční stability, konkrétně negativního spektra emocí.

Úplně omezit trhnutí a úlek se nepodařilo dokonce ani elitním střelcům z řad policie, kteří se s podobnými výstřely setkávají denně.

Tímto testem už prošly stovky lidí, kteří se trhnutí a úlek snažili všemožnými způsoby omezit, úplně se to ale nepodařilo nikomu – dokonce ani elitním střelcům z řad policie, kteří se s podobnými výstřely setkávají denně. Až do chvíle, než byl test vyzkoušen na jednom evropském buddhistickém mnichovi, který se meditacím věnuje více než 30 let svého života.

Tento mnich se při testu oddával meditacím. Sám o pokusu řekl: „V tomto stavu jsem se nesnažil trhnutí ovládnout… výbuch mi však připadal slabší, jako bych ho slyšel v dálce.“ Výsledky měření ukázaly, že u mnicha sice došlo k několika slabým fyziologickým změnám, byl ale prvním člověkem, kterému se v obličeji nepohnul žádný sval. Sám Paul Ekman k tomuto výsledku říká, že netuší, jaké anatomické předpoklady umožnily mnichovi reflex potlačit.

Pro běžného člověka asi nemá moc velký význam, že pár jednotlivců dosáhlo díky pravidelné meditaci takhle výjimečných výsledků v několika testech. Můžeme si z toho ale vzít vědomí, že meditace pomáhá prohlubovat naši empatii a emoční stabilitu, což může mít nezanedbatelný vliv na naši osobní spokojenost.

A jaké jsou vaše zkušenosti s meditací?

Literatura
Goleman, D.: Destruktivní emoce – Rozhovory vědců s Dalajlamou. Ikar, Praha 2004.
Ricard, M.: Kniha o štěstí. Praha, Rybka Publishers 2008.