Sny mají pro každého trochu jinou váhu – i odborníci se ve svých teoriích rozcházejí. Někdo může ve snech hledat smysl, někdo nad nimi mávne rukou, že je to hloupost, kterou není nutné rozebírat. Jedno je ale jisté: pokud má nějaký sen sílu vyvolat v nás emoci, která v nás přetrvává v bdělém stavu, nebo pokud máme pocit, že nám sen dává cenné informace, má cenu se jím zabývat.
Jsem ve starém velkém domě, ale neznám ho. Vím, že jsem tam přišel s manželkou, ale jakmile jsem vešel do domu, zmizela. Všude to divně smrdí a nejprve se zdá, že tam vůbec nikdo není. Připadám si osaměle a vlastně i ohroženě. Pak vejdu do místnosti a tam sedí komise. Přesně ta samá, co jsem měl u státnic. Já ale nevěděl, že se mám něco učit. Připadám si trapně. Vedoucí komise se na mě dívá přísně a vidím, že mnou úplně pohrdá.
Tahám si otázku, ale už dopředu vím, že nebudu vědět odpověď. Nemůžu ze sebe dostat ani slovo a komise na mě upřeně kouká a čeká. Potí se mi ruce a buší mi srdce. Chci odtamtud utéct, ale dveře zmizí a z místnosti se nedá odejít. Něco si šeptají a zapisují. Já vím, že jsem to neudělal. Pak mi říkají, že jim musím odevzdat diplom, že byl velký omyl, že mi ho dali. A vtom se vzbudím. Celý zpocený.
Poslední dobou se mi ten sen zdá často. Ne každý večer, ale třeba jednou do měsíce. Ono to zní obyčejně, ale pro mě je to hrůza, vypráví mi Jakub. Nemůžu na ten sen přestat myslet. Vždycky, když se mi zdá, jsem pak celý den nervózní a úplně bez energie. Proč mě ten sen tak ovlivňuje? Vždyť je to přece jen sen?!
Jakub se na sebe skoro až zlobí, že takový „nesmysl“ jako sen ho může tak moc vyvést z míry. Není zvyklý dávat své emoce tolik najevo. Zvláště ne jakékoliv obavy. On je přece ten, který se nebojí. Nerad se zabývá vnitřními pocity, a už vůbec ne těmi, které z něj dělají slabšího muže. Nicméně vzhledem k tomu, že Jakubovi sen utkvěl v mysli natolik, že má o něm potřebu mluvit, bude pro něj patrně velmi důležitý.
Co se děje, když sníme
Pojďme se na moment podívat, jakými způsoby můžeme ke snům přistupovat.
Sigmund Freud, průkopník v práci se sny, o nich říkal, že jsou královskou cestou do nevědomí. Sen je v tomto pojetí cenným nástrojem, který nám umožňuje dostat se do částí mysli, kam obvykle nemáme přístup. Snění je příležitost, jak mohou hluboko ukryté myšlenky a pocity vyjít na povrch. Freud byl přesvědčen, že každý sen má svůj význam a ten je možné klientům vyložit.
Mnoho jeho interpretací souviselo se sexuálními tématy nebo rolí otce a matky (jak jistě znáte z různých vtipů a narážek). Freud ale vnesl do snění důležitou myšlenku: sen nám umožňuje realizovat to, co ve skutečnosti nemůžeme udělat, i když bychom chtěli. I ve snu ale funguje cenzura, která nedovolí, aby vše bylo vyobrazeno jasně.
Psychoanalytik by v Jakubově případě pomohl rozklíčovat jednotlivé prvky na symboly, které vyslalo jeho nevědomí, interpretovat je a najít příčinu, proč se mu vyjevily a co znamenají. Hledal by smysl starého domu, manželky, předsedy komise a možná i diplomu.
Přístup Sigmunda Freuda však není jediným. Carl Gustav Jung vnímal sny jako zprávy od neznámého přítele. Vždy usilují o naše dobro, i když nám to hned nemusí být srozumitelné. Sen nás upozorňuje, že jsme něco potlačili – například významné emoce, které potřebují ventilovat. Nebo nám říká, že se odchylujeme od správné cesty. Jung na rozdíl od Freuda pohlížel do budoucna. Nehledal příčiny vzniku snu v minulosti, ale snažil se rozklíčovat, k čemu se nás snaží vést.
Gestalt přístup chápe sen jako moudrého rádce, který nás dobře zná, rozumí nám a ví, co je pro nás nejlepší. Terapeut sen nijak nehodnotí a s klientem jsou otevřeni jakémukoliv vysvětlení. Nekategorizujeme, nesnažíme se hledat symboly, neuplatňujeme za každou cenu nějakou teorii. Sám sen nám dokáže říct, co je potřeba, aniž bychom za tím hledali hluboce propracovaný systém.
Daseinanalýza v čele s významným představitelem Medardem Bossem tvrdí, že sen neprochází žádnou cenzurou. Psychoanalýza je podle něj přímo dezinterpretací: vůbec není důležité hledat význam jednotlivých symbolů. Naopak je dobré nechat se jen ovlivňovat tím, co nám sen říká, jak k nám promlouvá ve své celistvosti. Sen nás směruje a doplňuje naše žití.
Boss tvrdí, že pokud by měla psychoanalýza pravdu, nebyla by většina snů negativních (jelikož nám přece mají plnit přání) a také by se v nich tolik nejednalo o situace běžného dne. Častokrát je důležitá právě nálada, která přetrvává i v bdělém stavu a ovlivňuje naše rozhodování a prožívání. Při výkladu není nutné hledat v minulosti ani používat metodu volných asociací. V Jakubově případě by byl dům zkrátka dům – nemusí být symbolem jeho duše či rodného domu. Předseda komise je předsedou komise, nikoliv symbolem přísného otce.
Najdeme i neurologicko‑psychologické teorie, které mluví o snech jen jako o šumu, jenž je vedlejším efektem spánku. Informace, které jsme během dne posbírali, se ve spánku třídí a kategorizují. Tento proces pak vyprodukuje sen, který veskrze nic neznamená.
Kdy je sen důležitý
Jedním z důvodů, proč panuje takový rozpor v tom, jak se sny pracovat, je skutečnost, že o nich víme velmi málo. O spánku máme vědeckých a neurologických poznatků mnoho, ale o snech jen víme, že se dějí. Při snění je mozek stejně aktivní jako v bdělém stavu. Bez snů náš mozek nedokáže dlouhodobě fungovat a jejich funkce je (mimo jiné) zajišťovat naši příčetnost.
Pokud jste až doposud vydrželi číst se zaujetím, nejspíše patříte mezi ty, kteří mají sny rádi. Výzkumy ukázaly, že těmto lidem se také „zdají sny častěji“. Skutečnost je ale taková, že počet snů je u většiny lidí přibližně stejný; obvyklé množství je 4–5 snů během jedné noci. Nicméně ti, kteří se na sny zaměřují, si je časem lépe pamatují, dokážou si po probuzení vybavit více detailů, rádi v nich hledají smysl pro každodenní život a mají pocit, že by mohli každé ráno vyprávět, co se jim zdálo.
Ohledně podstaty snu jsou zatím vědci odkázáni na subjektivní zkušenost snícího. Většina neurologů a psychologů se shodne na tom, že snění pro nás důležité je. Očišťuje mysl, dokáže nás nasměrovat, motivovat, dává nám prostor odžít si věci, které pro nás mohou být v realitě těžko stravitelné. Informace se ukládají, třídí, zapomínají.
Snění nám pomáhá porozumět situacím, lidem, emocím. Během snu můžeme mít pocit, že opravdu žijeme. Ve snech hledáme informace, odpovědi, nápovědu, co si počít, pokud se zrovna nacházíme ve složité situaci.
Můžeme jim ale porozumět, aniž bychom vyhledali psychologa? Co se z nich můžeme dozvědět my sami? Jaké poselství nesou? Jak poznat, co je ve snu opravdu důležité?
Než si odpovíme na tyto otázky, pojďme se podívat ještě na jeden sen: Seděli jsme v autě s Petrem, současným přítelem. Měli jsme jet na společnou dovolenou, vypráví Martina. Už jsme jeli dlouho, ale najednou jsme zastavili před domem mého bývalého partnera Hynka. Petr mi řekl, že už dál takhle nemůže. A pak čekal, až vystoupím z auta. Já jsem mu chtěla říct, že přece jedu s ním na dovolenou a nechápu, co to dělá, ale nemohla jsem vyslovit jediné slovo. Nešlo to. A tak jsem tam seděla a brečela. Petr se děsně rozčílil a začal na mě křičet, ať na něj nehraju divadlo a přiznám mu, že mám stejně Hynka radši. A ať si nechám slzy, když mu to nedokážu říct do očí. Ale já jsem pořád nemohla promluvit. Já přece Hynka nemám ráda! A najednou stál před autem Hynek a šel si mě vyzvednout. Já jsem vůbec nevěděla, co mám dělat. A pak jsem se probudila…
Možná, že někteří jste měli podobné sny jako Martina či Jakub. Dilemata, nepříjemný pocit, strach, zesměšnění, nemohoucnost. Častokrát nám utkví v mysli právě negativní pocit, že něco nestíháme, neznáme, neumíme a neděláme.
Pozorný a nadšený čtenář určitě neodolal a u Jakuba a Martiny ho začaly napadat teorie, proč je jejich sen tak vyvedl z míry. Proč má Jakub tak intenzivní pocity obav a strachu a Martina ani nedokáže ve snu promluvit, jak se cítí zaskočena a překvapena. Jejich sny jim kladou důležité otázky.
Jak jim tedy můžou pomoci? Co si z nich mají vzít, aby to nebyl jen negativní pocit po probuzení? Jak hledat význam, který jim něco přinese?
Sen jako moudrý rádce
Ať už jsme my osobně příznivci jakéhokoliv přístupu, můžeme na sen nahlížet jako na dobrého kamaráda, pomocníka, rádce, který se nám něco snaží sdělit. Náš mozek dokáže zpracovat informace, které během dne ani nezaznamenáme. Ve snu dostávají prostor emoce i myšlenky, kterým jsme se nestihli nebo nemohli věnovat. Můžeme na sen nazírat jako na informaci, kterou nám dává naše mysl a my ji můžeme začlenit do našeho života.
Jakub prožívá ve snu intenzivní obavu, na kterou je docela sám. Co se teď děje v jeho životě? Souvisí to s jeho prací? Nebo s jeho osobním životem? Proč ho jeho manželka opustila na prahu domu? Je potřeba, aby situaci zvládl sám? S čím se ve svém životě momentálně potýká? Proč má tak silnou obavu, že je ohrožena jeho pověst? Že mu chtějí zpětně vzít diplom?
Podobné otázky můžeme klást u Martiny: Jak se cítí ve vztahu s Petrem? Co pro ni znamenal Hynek? Proč není schopna Petrovi odpovědět? Přeje si společnou dovolenou?
Sen může naťuknout důležitou oblast v našem životě, o které se třeba zatím i bojíme přemýšlet. Může vyjádřit to, co pro nás je zatím nemyslitelné. Možná, že Jakub má obavy ze své práce. Má pocit, že se „zpronevěřil“ svému vzdělání a vše zapomněl. Možná cítí nedostatek opory ve své manželce.
Martina možná sní o vztahu s Hynkem a podvědomě cítí, že to Petr ví. Možná by raději Petra opustila a na plánovanou dovolenou se vůbec netěší. Nebo jen potřebuje s Petrem o něčem důležitém mluvit a nenapadají ji vhodná slova. Možná…Všechna vysvětlení jsou jen nápady, myšlenky, otázky, které mám já. Důležité je, co k vašim snům napadá vás. Co se děje ve skutečnosti a máte u toho podobný pocit? Sen není realita a někdy odrazí jen střípek, emoci, myšlenku či fantazii. Obavu, úzkost či strach z neúspěchu.
Pokud nás ale konkrétní sen zasáhl, má cenu se ptát:
- Kde a kdy zažívám podobný pocit?
- Proč se objevily tyto postavy?
- Co pro mě znamenají?
- Čeho se v tomto snu nejvíce bojím?
- Co mi nahání stejný strach ve skutečnosti?
- Stalo se v posledních dnech něco podstatného, zajímavého či důležitého, že to mohlo mít za následek vznik tohoto snu?
Zapiš, než zapomeneš
První věcí, kterou doporučuji učinit, pokud se chceme našim snům věnovat a poznat jejich význam, je zapsat si je ihned po probuzení. Mějte na nočním stolku připravený zápisník, tužku a zkuste popsat co nejvíce detailů, které vám zůstaly v mysli. Napište si vše, včetně pocitů, které jste měli. Co říkaly jednotlivé postavy? Jak se k vám chovaly? Co vás ke snu napadá?
Těm z vás, kteří mají pocit, že se jim sny zdají málo, doporučuji dbát na spánkovou hygienu a přirozené probouzení. Pokud jsme dobře vyspalí a budíme se z mělčího spánku, může se nám lépe dařit sen zachytit. Jakmile je překryt dalším hlubokým spánkem nebo probuzením do rušného rána (v nejhorším případě časným budíkem), patrně nám zbude jen snová mlha.
Převyprávění snu
Něco jiného je o věcech přemýšlet ve své hlavě, něco jiného o nich mluvit nahlas a úplně něco jiného je, pokud nám někdo naslouchá a reaguje na to, co říkáme. U snů můžeme mít pocit: Taková hloupost, vždyť vím, že se to nestalo ve skutečnosti. Ale pocity obav, strachu, neúspěchu mohou stále přetrvávat.
Zkuste si sen převyprávět. Pokud se zatím necítíte na to někomu o něm povídat, zkuste to sami, nahlas. Jak budete mluvit, pravděpodobně vás budou napadat další myšlenky a interpretace, proč právě tento sen je pro vás důležitý.
Možná také máte ve svém okolí kamarádku či kamaráda, který se s vámi rád o vašem snu pobaví. Jakmile o něm začnete mluvit, uvolní se i emoce, které s sebou nese. Sen, který ve vaší mysli utkvěl a zabýváte se jím i v bdělosti, rozhodně stojí za sdílení.
Co se snem dál?
Sen jsme zaznamenali, převyprávěli nahlas, rozebrali s kamarádem, ale stále mu nerozumíme. Dále v něm můžeme hledat symboly, věty, slova, která nás nejvíce zasáhla. Můžeme volně asociovat. Můžeme ho zkusit nakreslit či jinak ztvárnit. Můžeme hledat paralely ve skutečnosti.
Nejdůležitější však je se mu otevřít. Otevřít se alternativnímu scénáři, který s sebou nese a na který třeba zatím nejsme vědomě připraveni. Možná, že Jakubův sen byl podnětem, aby začal přemýšlet o své práci. Nebo by měl začít přemýšlet o svém vztahu s manželkou či se svým otcem. Možná, že Martina chce s Petrem načít důležité téma, kterého se obává. Poslední dobou myslí na Hynka víc, než je jí příjemné. Možná Jakuba a Martinu připravují sny na změnu, kterou v životě chtějí či potřebují udělat…
Sen je důležitou součástí našeho myšlení. Doporučuji neodsouvat jej do pozadí, ale dokud si neodpovíme na důležité otázky, které nás ke snu napadají, není nutné považovat sen za zobrazení skutečnosti. Může to být jen odraz naší vysněné budoucnosti, zhmotněné přání nebo obava, fantazie nebo jen změť obrazů, které jsme během dne zažili.
Pamatuji si na svůj hrůzný sen, kdy přišla sociální služba odebrat moji dcerku, že se o ni špatně starám. Byli nekompromisní, nepříjemní a nešlo je zastavit. Vzbudila jsem se hrůzou a reálně musela zkontrolovat, že moje miminko spokojeně spinká v postýlce. Děsivý pocit byl ale jen reflexí příběhu, který jsem si ten den vyslechla, a při práci s tímto příběhem jsem se neubránila myšlenkám na své vlastní dítě. Během dne na tento pocit nebyl čas, a tak probublal ve snu. Z mé strany nebylo potřeba sen více zkoumat, v tomto případě opravdu stačilo jen úlevně vydechnout: Byl to jenom sen.
Snění je úžasným produktem naší mysli a ani ti nejchytřejší neurovědci ani psychologové nedokáží s neochvějnou jistotou určit jednoznačný smysl. Berme ho tedy jako další střípek našeho rozmanitého psychického prožívání. Může nám ukázat emoci, kterou jsme během dne odstrčili do pozadí (podobně jako já s dcerkou), zvýraznit obavu (jako u Jakuba) nebo poukázat na vztahové dilema (jako u Martiny).
Nezapomeňme však, že sen nemusí odrážet skutečnost, ale náš vnitřní svět, naše prožívání, touhy, přání i obavy. Sny dávají našemu prožívání další rozměr. Klidně se nechme snem ovlivnit, inspirovat, vést a třeba nám poodhalí něco zajímavého. Hezké sny.
