3. 9. 2020
Když se zeptám někoho ze svého blízkého okolí nebo nechám na seminářích účastníky ohodnotit svoji empatii, tak téměř každý odpoví: „JÁ empatický rozhodně JSEM.“ Tak si říkám, když je každý tak empatický, proč máme mezi lidmi tolik nedorozumění a rozvodů, na sociálních sítích tolik zloby a znechucení… No asi to nebude tak žhavé. Empatií se ohání kdekdo, ale málokdo je empatického přístupu schopen.
Co je tedy vlastně empatie? Zjednodušeně řečeno, je to schopnost podívat se očima druhého, vcítit se do jeho situace a porozumět jí. Každý to zvládá v jiné míře. Empatie je v našich mozcích od narození již přednastavená. My ji můžeme v průběhu života ještě více vyladit (například praxí všímavosti) tím, že prohloubíme sebeuvědomění, nebudeme věřit vlastním domněnkám a vytvoříme si empatické mentální návyky. Empatie je důležitou schopností – její nízká úroveň přináší do života problémy se vztahy v osobní i pracovní rovině.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné