Ptáme se našich odborníků: Jaká filmová scéna ve vás v životě vzbudila nejsilnější emoce? Proč? Jak si to vysvětlujete? Dnes odpovídá psychoterapeut Pavel Špatenka.

„Vybavuji si filmovou scénu, která mě dostala nedávno. Jednalo se o otevřenou sexuální scénu mezi matkou a synem ve filmu Divoká krása. Hlavní hrdinkou je v tomto filmu MATKA.

Krásná, neurotická, sebestředná a manipulativní žena, která rozhodně navenek není žádnou chudinkou. Ve filmu je ztvárněna charizmatickou herečkou Julianne Moore.

Scéna, která mi podráždila nejen útroby, je vyvrcholením jejího patologického, nutkavého a nátlakového vztahu k mužům. Poslední v řadě jejích mužských obětí je její vlastní syn.

Mohlo by vás zajímat

Obzvlášť citlivé dítě

Pět rad pro rodiče dětí, které ruší nedokonalý svět i vlastní tělo.

Přečíst článek

Matka milostný vztah se synem přijímá až nebezpečně snadno jako logické řešení jejích „legitimních“ nároků, zatímco syn se ocitá uvnitř mohutného konfliktu mezi pasivní rozkoší a přirozenou touhou se závislosti na matce a na jejím vlivu na svůj život zbavit. Jenže oba zašli již příliš daleko.

Otevřená incestní sexuální scéna, v níž je divákovi nepokrytě nabídnuto všechno to, na co se, byť jen ve skrytu své duše, bojí pomyslet, natož si to otevřeně představit, je plná perverzní přitažlivosti a brutální odpudivosti zároveň.

Citlivým duším tuhne krev v žilách. Vědomí se ocitá nebezpečně blízko TABU, jakým bezpochyby soulož mezi matkou a synem je. Tabu, které rodí tisíce předsudků, a přesto je tak podivně přitažlivé, nejen jako námět pro film. Pohlavní zneužívání dětí je v základu incestem, který je citově definován jako směs silné přitažlivosti a odporu. Ten, kdo zná lidskou duši a osudy lidí, ví, že to není téma jen tak na okraj.

Prožitý incest bolestivě formuje životy mnoha lidí a následně i určuje kvalitu dospělých vztahů. Proto jsem rád, že se čas od času objeví otevřenost, která sice nenabízí řešení, ale provětrá tabuizovaná psychologická témata a vynese na povrch to, co se tak často řeší za zavřenými dveřmi terapeutických třináctých komnat.“