K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Když hádka smrdí uzeným sleděm

Psychologové popsali podpásovky, jimž bychom se měli vyhnout při hádkách doma i v zaměstnání.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

2. 8. 2010

Psychologové popsali celou řadu argumentů, které nepatří do férové diskuse, a pojmenovali je po smrduté rybě. Podívejte se, čeho se při hádkách v práci i doma vyvarovat.

Šálení uzeným sleděm je asi nejpřesnější český překlad odborného anglického termínu red herring fallacy. Označuje přes dvě desítky různých nefér a obvykle nelogických řečnických obratů, jež často používáme při hádkách, abychom zmátli protějšek.

Pokud chcete mít zdravé vztahy v rodině i na pracovišti, je nutné vědět, které klamy to jsou a jak se jich vyvarovat. Projdeme si tři nejčastější.

Ad hominem: štveš mě, takže s tebou nesouhlasím

Co spojuje odpovědi „Bráchovi nemůžeš věřit, že je čas koupit byt. Podívej se na něj, sám má teď problém splatit hypotéku,“ a „Neříkej mi, že nemám jezdit rychle, když sama nemáš ani řidičák“? Přece to, že namísto racionálního zpochybnění samotného názoru nebo tvrzení zpochybňují osobu autora myšlenek.

Už od antiky se tomu říká argumentace ad hominem a přestože má jméno tak dlouho, narážíme na ni stále. Lidský mozek zkrátka dá na povrchní dojmy. Ale pozor, tenhle klam působí i naopak: „Rodino, měli bychom všichni volit političku X. Y., vypadá jako slušná ženská, vychovala čtyři děti.“ To přece není dobře vyargumentovaný návrh.

Argumentum ad lazarum: sytí by přece měli věřit hladovým

Ještě zůstaneme u politiky. Tam se totiž argumentování Lazarem používá asi nejčastěji. Jde o nelogickou konstrukci, vybudovanou z předsudku, že co říkají chudí, je pravda. Jenomže to, že v si televizi ubrečená maminka tří dětí stěžuje, jak je pro ni těžké utáhnout složenky, samo o sobě neznamená, že to skutečně těžké je. Stejně tak není moudré přiklonit se automaticky na stranu povstalců v nějaké daleké válčící zemi jen proto, že jsou chudí, zatímco jejich vláda obývá rozsáhlé paláce.

19. ledna 2019

Alchymie partnerské komunikace (seminář)

Pavel Rataj

Abychom zůstali korektní: to, že psychologové a logici popsali takovéto šálení, samozřejmě automaticky neznamená, že se chudým věřit nebo pomáhat nemá. Ostatně, i tenhle klam má svůj opak: argumentum ad crumenam: „Když jsi tak chytrý, proč nejsi i bohatý?“ To je klasický případ, který asi někdy v duchu použil každý z nás.

Kde se vzal uzaný sleď

Zajímavost na okraj: Jazykovědci se dlouho přeli o to, odkud se do angličtiny fráze red herring, tedy uzený sleď v této souvislosti dostala. Dlouho se mělo za to, že se pomocí výrazně páchnoucích uzených sleďů trénovali lovečtí psi, to ale nejspíš není pravda. Termín poprvé použil anglický novinář William Cobbett, který na začátku 19. století kritizoval britský tisk, publikující neověřené a nepravdivé zprávy z napoleonských válek. Cobbetovi tato praktika prostě smrděla. Jeho slovní hříčku později převzali psychologové i do odborných publikací.

Reductio ad Hitlerum: náckovskou kartu ničím nepřebiješ

Využívejte celý web.

Předplatné

Pokud jste si v latinské frázi všimli nelatinského jména nacistického diktátora, asi už tušíte, co označuje. Srovnání s Hitlerem používají nejen přepracovaní a hysteričtí politici těsně před volbami, ale občas k němu sklouzne kdekdo.

Jednou třeba vaše pubertálně revoltující dítě přijde pozdě večer domů a bude se bránit: „Víte kdo ještě chtěl všechny hlídat na každým kroku a přikazovat jim, kdy mají být doma? Hitler!“ Na to se pak dá odpovědět snad jen: „Chlapečku, Hitler byl vegetarián, takže od zítřka nejíš maso, dobře?“

Samozřejmě, že ani jedna část téhle hádky nemá s racionalitou nic společného. To, že něco dělal Hitler nebo nacisté, automaticky neznamená, že to bylo zlé. A naopak. Jde tu čistě o zalití protějšku pocitem viny ve chvíli, kdy chybí rozumné argumenty. Frázi reductio ad Hitlerum poprvé použil chicagský profesor Leo Strauss, a to pouhých devět let po konci druhé světové války.

Diskuse 0