Klaunský nos je nejmenší divadelní maska na světě s největším možným efektem. Když si ho nasadíte, změní se perspektiva, se kterou se díváte na svět a svět se dívá na vás. Postava klauna je ale také důležitý archetyp. Dokážeme‑li mu porozumět, naladit se na jeho energii a v případě potřeby si alespoň symbolicky nasadit červený klaunský nos, může být skvělým pomocníkem na naší cestě životem.

Klaun, šašek či blázen je postava, která nás provází celými našimi dějinami a prolíná se všemi kulturami. Dvorní šaškové se vyskytovali již na dvoře egyptských faraónů. Archetyp klauna v sobě obsahuje potměšilý germánský bůh Loki, řecký bůh zlodějů Hermes, čínský opičí král či kojot z mýtů severoamerických indiánů.

Základní klaunovou dovedností je schopnost vysmát se sobě i druhým. Klaun má však i jiné kvality. Klaun si věří, že všechno dokáže, a do všeho se vrhá po hlavě. Nevadí mu, že ve svém nemotorném počínání se někomu může zdát směšný. Je ochoten zkusit cokoliv a kdykoliv. Nezná strach, rozpaky či stud, které by ho brzdily. Pokud klauna požádáte, aby zaskočil v manéži za sežraného krotitele šelem, nezaváhá ani vteřinu. Vždyť je to přece úžasné dobrodružství.

Osobní dvorní šašek

Za svou z vnějšího pohledu přehnanou sebedůvěru samozřejmě platí svoji cenu. Klaun často padá. A někdy z pořádné výšky. Ale nevadí mu to, protože ví, že se zase dokáže zvednout. Jeho selhání vyvolávající bouři smíchu jsou jeho úspěchem. Schytá‑li ránu, hned se narovná, jako by se nic nestalo. Energie klauna nám může pomoci, kdykoliv jsme postaveni před obtížný úkol, na jehož výsledku nám záleží, kdykoliv sebe a své okolí bereme příliš vážně.

Klaun je největším přítelem našeho ega. Objevuje se, když je naše ego v nebezpečí, které si způsobilo vlastním marnivým konáním nebo přehnanými ambicemi. Dokáže se vysmát tužbám ega a vrátit věcem správnou perspektivu. Hlavním účelem šašků a klaunů na vladařských dvorech je ponižovat moc ega tím, že připomíná mocným jejich omylnost a těm, kteří u moci nejsou, zase to, že moc má potenciál být korumpována, pokud není v rovnováze s dalšími silami, jako je například humor.

Další důležitou kvalitou klauna je jeho naivita. Klaun se vždy dívá na svět novýma očima. Nic není předem dané. Nic se nepředpokládá. Vše je nové, překvapivé a vzrušující. Klaun tak neupadá do stereotypů a rigidity, nenechá si vnutit většinové chápání světa, naopak status quo vždy znovu a znovu konfrontuje. Dokáže tak tvořit a překvapovat s nejobyčejnějšími věcmi světa.

Proti všem

Archetyp klauna má ale také hlubší a temnější stránky. Odmítá hrát podle pravidel. Ve skutečnosti nemá žádná pravidla, a ta, která byla zavedená společnosti, pro něj neplatí. Nebere nic vážně, nic mu není posvátné. Klaun zpochybňuje základní předpoklady o způsobu, jakým je svět kolem nás organizován, a ukazuje tak na možnosti jeho transformace.

Klaun je ten, který nám ukazuje protiklady života. Když všichni mají radost, je smutný. Když všichni pláčou, klaun se směje. Klaun pomáhá udržovat hladinu naší duchovní energie. Ukazuje nám, že žádné emoce nejsou trvalé:

• Když jsme na kolenou, pozvedává našeho ducha.
• Když si užíváme úspěch a radosti, připomíná nám, že všechno jednou pomine.
• Když jsme příliš v klidu a pohodě, udělá něco potměšilého, aby to změnil.

Klauni chápou, že lidé chybují a tyto chyby znamenají, že něco musíme změnit. Připomínají nám, že cílem není držet na stejné staré cestě, ale obejmout proměnlivosti života a objevovat nové cesty a odvahu po nich vyrazit.

Klaun je natolik součástí světa, aby s ním soucítil, a natolik se cítí oddělen, aby se mu mohl smát. Jeho energie může přinést úsměv i slzy. S jednou nohou v našem světě duality a druhou nohou ve světě nekonečna, klaun přesahuje naše zkušenosti tím, že ukazuje, jak transmutovat a transformovat náš úhel pohledu. Nemění svět svými činy, ale tím, že nás nutí se na svět dívat jinýma očima.

Nosí transparentní masku. Maska klauna není určena pro skrývání emocí, ale spíše k jejich zvýraznění. Tím, že nám klaun zrcadlí nejzákladnější lidské emoce, stává se katalyzátorem rozpouštějícím masky, které nosíme.

Klaun není žádný blázen. Blázni jsou ti, kdo jsou hluší k jeho poselství.

Literatura:
Helen Lock: Transformation of the Tricksters 2002
Gary Z. McGee: The Path of the Sacred Clown: Where Trickster and Shaman Converge, 2014
Cheryl E. Carp: Clown Therapy: The creation of clown character as a treatment intervention, 1998