Psychologie nepopisuje hmatatelné objekty, musí proto mluvit v metaforách. Od počátku pro ně čerpá inspiraci v soudobých technologiích.
Obraz fungování lidské psychiky, který v devatenáctém století vytvořil Sigmund Freud, se nápadně podobá parnímu stroji. Libido tlačí mocnou silou na naše ego, což pociťujeme jako nejrůznější potřeby, napětí a nutkání. Dává do pohybu píst nežádoucího prožívání a jednání.
Generaci zakladatelů moderní psychologie ovlivnil i vzedmutý zájem o národní dějiny. Pro pochopení procesů uvnitř „lidského stroje“ musíme poznat svou vlastní historii. Sám klient svoji soukromou kroniku odvypráví, ale souvislostem nerozumí. Od toho má psychoanalytika, aby mu je vysvětlil – podobně jako měly národy své historiky a buditele.
Cestování časem
První polovina dvacátého století byla jiná. Charakterizovala ji nadšená víra v pokrok a vědu. Odhalíme zákonitost, najdeme řešení. Uděláme A, nastane B. Na všechno jsou vzorce, i pro lidskou mysl. Změňte tento vzorec a změníte své chování.
V šedesátých letech se z psychologů staly hvězdy. Timothy Leary, marihuana, LSD, svoboda, zen, sex. Vrcholným argumentem se v psychoterapii stává věta Já to tak cítím. Z opojného úletu se zrodila humanistická psychologie a gestalt psychoterapie.
Mohlo by vás zajímat
Závazek analytické terapie
Terapie nabízí velkou šanci, ale znamená také závazek. Vnitřní práce je náročná.
Přečíst článekKdo se ponoří do studia psychologie, uvědomí si, že veškeré vědění o lidské duši je tak trochu cestování v čase. Doba velkých teorií a autorit je pryč. Všechny školy i konkrétní postupy a cvičení vznikaly v kontextu, který se dávno změnil.
Dnes si všechno můžeme najít a přečíst sami. A musíme si to nějak přebrat, říká psycholog Dalibor Špok, z jehož série článků Jiné dějiny psychologie jsem v předchozích odstavcích čerpal. Dnešní doba nás nutí opustit známý svět, aniž by už byl k dispozici svět nový.
Hledání ideálu
Některé budoucí trendy se už ale začínají rýsovat. Zatímco mluvíme o umělé inteligenci a fantazírujeme o evoluci umělého vědomí, odborníci předpokládají, že lidskou mysl budeme muset stále častěji uměle tlumit a zklidňovat. Aby se neutopila v hlubinách depresí a nezešílela na vlnách roztěkanosti.
I když stále větší část psychologů bude v dalších desetiletích působit v byznysu, jehož nedílnou součástí bude i medicína, část jich bude dál krásně filozofovat a snít. Třeba o tom, co je lidské vědomí a jak ho nejlépe přenést mimo smrtelné tělo.
