Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Léčení vztahu

Párová terapie se od té individuální liší nejen počtem zúčastněných osob. Co od ní můžeme čekat?

Milena Nováková

Milena Nováková

13. 1. 2012

„Prožíváme s manželkou krizi: po deseti letech se nám ze vztahu jaksi vytratilo to, co nás sbližovalo. Žena začala chodit k psychoterapeutovi, já jsem navrhl, že budu chodit také. Odmítla to, prý mám své věci konzultovat s jiným odborníkem. Tak jsem v září začal, ale připadá mi, že se i díky terapii stále více rozcházíme," napsal nám do rubriky Příběhy čtenářů Michal.

„Můj terapeut mi doporučuje, abych se ve vztahu méně angažoval, abych více prosazoval své vlastní potřeby a zájmy. Žena zase dostává rady, jak se mnou a rodinou nenechat omezovat. Mám pocit, že oba terapeuti zasahují do dvou fiktivních světů. Když se já zachovám podle doporučení psychologa, je z toho několikadenní dusno, stejně tak manželčina nová argumentace, podložená názorem odbornice, ve mně vyvolává jen zlobu a odcizuje nás. Manželka trvá na tom, že si chce řešit své věci, a tak nenaléhám, abychom chodili na terapii spolu.

Myslím si ale, že by bylo vhodné, abych se třeba já setkal s její terapeutkou a vnesl do procesu informace z mé strany. Prý to ale není správný postup. Prosím, vysvětlí mi někdo, jak může terapeut správně pracovat s jedním z manželů v krizi, když nezná druhého a vychází jen ze subjektivní, zákonitě zkreslené verze reality? Vždyť je i v zájmu manželky, aby její terapeutka měla k dispozici i pohled druhé strany. Mám dojem, že takto není předmětem zájmu náš vztah, ale zájmy dvou osobností. Dostat je takto do harmonie mi připadá nemožné."

Partnerská krize a psychoterapie: jakou pomoc vyhledat?

Možná se vám stejně jako Michalovi někdy stalo, že jste při řešení problémů v partnerství nebo manželství přemýšleli o tom, jestli by nestálo za pokus vyhledat odbornou pomoc psychologa nebo psychoterapeuta. A možná jste si také kladli otázku, jak vlastně postupovat, na koho se obrátit a jak formulovat svou zakázku.

Párová terapie je v případě partnerské krize řešením nejefektivnějším a nejekonomičtějším.

Jít sám k terapeutovi a řešit své pocity a vnitřní konflikty, nebo jít s partnerem a pracovat společně na vyřešení konfliktů ve vztahu? Chodit každý zvlášť ke stejnému terapeutovi, každý zvlášť k jinému nebo oba společně k jednomu terapeutovi? Jak to tedy vlastně je s možnostmi terapeutické péče v případě partnerských problémů?

Když partner o pomoc nestojí

Samozřejmě základním východiskem je motivace partnerů – pokud je k vyhledání pomoci motivovaný pouze jeden, má jedinou možnost, a to obrátit se na terapeuta sám a pokusit se hledat řešení v individuální psychoterapii. Tato forma terapie vám může pomoct získat jiný náhled na váš partnerský vztah a na problémy, které vás trápí. Nabízí také možnost pracovat na sobě a porozumět svým přáním, potřebám, hodnotám, silným i slabým stránkám.

Nejde však o přímé řešení partnerské krize, terapeut se dozvídá o situaci ve vztahu pouze z jedné strany a jeho úkolem není vztah zhodnotit a soudit. Jeho poslání je v takovém případě pracovat s verzí, kterou mu daný klient zprostředkoval a vést klienta k náhledu na sebe a své chování. Z toho může vyplynout lepší náhled na chování partnera a lepší pochopení jeho potřeb, nicméně pořád zde chybí pohled druhého z páru.

Jedna plus jeden nemusí být dva

Možná vás napadá otázka, jestli je vhodné, aby stejného terapeuta navštívil také druhý partner a pohovořil s ním o tom, jak vztah vidí on. Samozřejmě záleží na zaměření terapeuta a na jeho preferovaných pracovních postupech, nicméně není to zcela běžný způsob práce. Může totiž dojít k narušení vztahu klient-terapeut, protože klient se může cítit ohrožen tím, co o něm říká jeho partner, a pro terapeuta to může být střet zájmů.

Párová a individuální terapie může probíhat současně, pokud některý z partnerů cítí potřebu řešit i své osobní problémy, ale je důležité o tom terapeuty informovat.

Určitě by neměla nastat situace, aby oba partneři chodili ke stejnému terapeutovi jako samostatní klienti. Zde je střet zájmů evidentní a situace může být nepříjemná jak klientům, tak terapeutovi. Terapeut totiž vždy pracuje ve prospěch klienta a v takovém případě by pak hrozilo poškození zájmu partnera klienta, který je vlastně také klientem.

Přínosem by samozřejmě mohla být možnost náhledu na problém z obou stran, ale potom je potřeba definovat jinou zakázku. Buď chcete řešit své osobní pocity a problémy ve vztahu, nebo vztah jako takový bez nároku na to, aby terapeut hájil v první řadě vaše zájmy.

Jsou-li motivovaní oba partneři, pak je možnost vyhledat dva terapeuty, pro každého z páru jiného. Tam pak může každý pracovat tak, jak jsme popsali výše. Tato možnost je přínosná pro rozvoj osobnosti každého z partnerů, může jim pomoci k větší životní spokojenosti a rovnováze.

V individuální terapii by mělo docházet k posilování osobnosti každého z páru, což může někdy vést k určitému odcizení ve vztahu a k hledání vlastních cest bez ohledu na partnera. Individuální terapie pro oba partnery tedy opět není zacílena přímo na řešení problému, který vzniká dynamikou vztahu.

Společně

24. – 25. listopadu 2018

Festival Psychologie.cz podzim 2018

Psychologie.cz

Zbývá poslední a většinou také nejúčinnější možnost, která opět předpokládá motivaci na straně obou partnerů, a to takzvaná párová terapie. Je to specifická forma terapie, kdy k jednomu terapeutovi docházejí oba partneři. Zpravidla jde o společná setkání s oběma partnery, někteří terapeuti je střídají s individuálními rozhovory.

V průběhu párové terapie je terapeut obvykle aktivnější než v případě terapie individuální, celé setkání více strukturuje a vede ho tak, aby každý z páru dostal stejný prostor k vyjádření svých pocitů, přání a potřeb.

Dobrým výsledkem párové terapie nemusí být jen zachování páru. V některých případech to prostě není to nejlepší řešení a úspěchem je spíš klidný a důstojný rozchod.

Tato forma terapie se zaměřuje přímo na problémy ve vztahu a na sladění potřeb obou partnerů. Neanalyzuje do hloubky individuální problémy, není zaměřena na osobní problémy každého z páru a neklade si za cíl nalézt ideální řešení pro každého jednotlivce. Směřuje k nalezení řešení ideálního pro pár a pro fungování vztahu, což obvykle znamená, že partneři musí najít kompromis mezi svými potřebami. 

Dobrým výsledkem párové terapie ale nemusí být jen zachování páru. V některých případech to prostě není to nejlepší řešení a úspěchem je spíš klidný a důstojný rozchod, díky kterému dojde k zachování vzájemné úcty a normální komunikace mezi partnery. To je smysluplné hlavně v případě, kdy má pár společné děti.

Zájem dětí je pak kladen na první místo a i pro ně je někdy lepší, když se rodiče v klidu rozejdou, ale zachovají si vzájemný respekt, úctu a schopnost v klidu komunikovat a domlouvat se na výchově bez naschválů a zášti, než aby se navzájem shazovali, nadávali si a hádali se před dětmi.

Terapeut není soudcem, nehodnotí, kdo má pravdu, nehledá, na čí straně je vina. Centrem jeho zájmu je partnerský vztah, nikoli některý z partnerů.

V párové terapii terapeut naslouchá oběma partnerům, dává jim zpětnou vazbu a nezaujatý náhled na jejich vztah a chování obou partnerů v něm. Snaží se spolu s partnery hledat cesty sladění a naplnění potřeb a přání každého z nich tak, aby oba byli v rámci možností spokojeni, aby jeden neuspokojoval své potřeby na úkor druhého.

Terapeut není soudcem, nehodnotí, kdo má pravdu, nehledá, na čí straně je vina. Centrem jeho zájmu je partnerský vztah, nikoli některý z partnerů. Cílem není nalézt pravdu, ale harmonii a soulad všech aspektů párového vztahu.

Shrňme si , co od párové terapie nelze čekat:

  • Vyřešení niterných osobních problémů jednoho z páru.
  • Verdikt, na čí straně je pravda.
  • Přinucení partnera, aby se choval tak, jak chcete.
  • Vyřešení problému bez vlastní aktivity a intenzivní spolupráce.
  • Záchranu vztahu za každou cenu.
  • Svěření dětí do vlastní péče.
  • Prosazení vašich zájmů bez ohledu na druhého.

Párová terapie je v případě partnerské krize řešením nejefektivnějším a nejekonomičtějším. Párová a individuální terapie může probíhat současně, pokud některý z partnerů cítí potřebu řešit i své osobní problémy, ale je důležité o tom terapeuty informovat.

Může se totiž stát, že se pak efekt obou terapií jaksi vyruší, protože individuální terapie posiluje především osobní zájmy klienta, zatímco párová podporuje fungování vztahu, což může být někdy v rozporu.

Odvaha vykročit

Takže co dělat, když vás potká partnerská krize? Především si promluvte o tom, jak každý z vás problém vidí a jaký způsob řešení by si představoval. Pokud se dohodnete, že oba chcete situaci řešit s odborníkem, vyhledejte terapeuta, který se zaměřuje na párovou terapii.

Záleží na vašich finančních možnostech, můžete hledat buď bezplatnou pomoc v poradnách pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy v místě bydliště, kde však často narazíte na problém přetíženosti poraden a termínu v nedohlednu, což může ohrozit včasné řešení problému.

Využívejte celý web.

Předplatné

Nebo vyhledejte placenou odbornou pomoc – tedy pracoviště zaměřené na párovou terapii, kde se za terapii platí. Výhodou je většinou včasnější termín a také vyšší motivace – znáte to, když je něco zadarmo…

Přistupujte k terapii s důvěrou a snažte se s terapeutem maximálně spolupracovat. Je to ve vašem zájmu!

V průběhu terapie můžete zažívat různé emoce, které mohou vést i k touze terapii ukončit, zkuste si ale vzpomenout, že smyslem terapie je záchrana vztahu a nalezení pohody, nikoli to, aby vám někdo dal za pravdu. Může to být těžké, ale stojí to za to.

Diskuse 0