Lesní lázně

Představu očisty a osvěžení máme obvykle spojenou s vodou. „Koupat“ se ale můžeme i mezi stromy. Pobyt v lese účinně odplavuje stres a působí blahodárně na celý organismus. A co víc, lesní prostředí může také násobit účinky psychoterapie.

Pokud strávíme celý den za kancelářským stolem, snadno se nám může stát, že se cítíme mizerně. Společně s rostoucím stresem a nedostatkem pohybu nás přemáhá vyšší krevní tlak, nedaří se nám udržet pozornost, jsme netrpěliví. Naopak v lese se i po několika hodinách cítíme příjemně, a stačí jen bezcílně brouzdat. Během prostého pobytu v lese se s přírodou propojujeme prostřednictvím všech pěti smyslů.

V Japonsku začali zkoumat les v souvislosti s duševním zdravím a zjistili, že stromy a zeleň pozitivně působí na naše duševní zdraví. Tak vzniklo Shinrin yoku neboli lesní koupel. Procházíme‑li se meditativně lesem, má to na naši osobní pohodu pozitivní dopad již za pouhé dvě hodiny. Klesá nám krevní tlak, lépe se soustředíme, jsme kreativnější.

V jednoduchosti je krása. Na chůzi nepotřebujeme žádné nákladné ani speciální vybavení, pouze boty a pláštěnku. Účelem lesní terapie je zklidnit nadměrnou stimulaci způsobenou technologiemi a městským prostředím a zároveň podpořit relaxaci.

Při pomalém procházení lesem zažíváme uvolnění, uvědomujeme si, jak se cítíme, což je velmi obtížné při každodenním shonu a pracovní stresu. Pobývání v lese přináší snížení hladiny stresu a zlepšení kvality života. Stres snižuje přirozenou odolnost těla vůči onemocněním, procházky v lese pomáhají navrátit odolnost vůči onemocnění na přirozenou míru.

Mezi blahodárné účinky lesní terapie, jak je shrnuje Yoshifumi Myiazaki, patří

• zlepšení oslabené imunity včetně zvýšení počtu tzv. NK‑buněk, které bojují proti nádorům a infekcím
• prohloubení fyzického uvolnění v důsledku zvýšení aktivity parasympatického systému
• snížení krevního tlaku už po 15 minutách
• redukce pocitů stresu, a naopak prožívání celkového pocitu pohody 
• snížení krevního tlaku po jednom dni lesní terapie (přetrvává až pět dní po terapii)

Mohlo by vás zajímat

Krize důvěry

Zraněné obvykle nebývá jen srdce, ale také naše ješitnost. Jak obnovit ve vztahu blízkost?

Přečíst článek

Terapie v přírodě

„Terapie venku“ není nic neobvyklého – již Jung se s některými svými pacienty procházel po v zahradách psychiatrické kliniky. Na druhou stranu si je upřímně řečeno obtížné představit, jak se Freud prochází se svými pacienty ulicemi Vídně. Co může příroda a vůbec venkovní prostředí terapeutickému procesu přinést?

Výzkumy potvrzují blahodárné účinky chůze a také působení lesa. Dalším aspektem podporujícím štěstí jsou dobré vztahy, kterým se daří právě v přírodních podmínkách. Pobyt v přírodě tedy pomáhá k prožitku větší celistvosti, prožitku propojení s okolním světem.

Emocionální vypětí a negativní prožitky beznaděje anebo deprese mohou být spjaté s katastrofickými scénáři: přelidnění, zhoršení přírodních podmínek, globální oteplování apod. Právě terapie v přírodě může být v podobných situacích nápomocná. Na mnoho klientů kontext přírody ve srovnání s prostředím místnosti působí klidněji. Mohou si snáze dovolit zrelaxovat a otevřít dveře uzdravujícímu procesu.

Samotný proces terapie můžeme vidět jako pohyb, který je v tomto případě vnitřní i vnější. Další podobností je, že nemůžeme kontrolovat počasí. To se odráží v tom, s čím klient přichází: vždy nemůžeme kontrolovat emocionální „počasí“ našich životů a vztahů. Nemožnost kontroly přirozeně souvisí s tím, že sebe vnímáme jako malou část ve vyvíjejícím se prostředí.

Jedním ze stěžejních aspektů pro rozvoj psychoterapie venku je porozumění pozitivním psychologickým dopadům přírody na prožitek osobní pohody. My lidé přírodu potřebujeme nejen jako zdroj potravy či přístřeší, příroda nás vyživuje také po stránce emoční, kognitivní či estetické, a má tak podstatný vliv na náš duševní rozvoj.

Rachel a Stephen Kaplanovi ve své knize The experience of nature: A psychological perspective přirovnávají vystavení přírodě k „jemné fascinaci“ ve srovnání s přesycením stimulů, které blokují bytí tady a teď. Jemná fascinace narušuje rutinu každodenního života dnešního člověka, a udržuje nás tak v estetickém i smyslovém kontaktu s přírodním světem.

Regenerujeme právě díky úžasu ve vztahu ke zvířatům, ptákům, stromům, rostlinám a názorům. Když se klient v terapii podílí na přirozených činnostech, jako je chůze, pozorování ptáků nebo například rybaření, to vše vede k pocitu pohody a k obnovení pozornosti, její kapacity. Celkově teorie jasně nastiňuje, jak nám kontakt s divočinou a okolním přírodním prostředím umožňuje cítit se obnovený a schopen návratu do komplexního městského prostředí. To je ostatně i důvod, proč se vysazuje zeleň v nemocničních areálech.

Terapie v přírodě vyžaduje specifický přístup. Zvláštní důraz spočívá v udržení terapeutického rámce v tomto novém venkovním prostředí. Zároveň je důležité, aby si terapeuti a klienti rozvíjeli svůj vlastní terapeutický vztah k přírodě, aby se zkušenost s přírodou promítla do terapeutické práce. Terapie v přírodě přináší také jisté praktické výzvy, pokud jde o bezpečnost.

Na druhou stranu může právě při procházce terapeut otevřeněji probírat témata, se kterými klient přichází. Cesta je vhodná pro každého, kdo se cítí zaseklý v práci nebo ve vztahu a chtěl by vzít věci do vlastních rukou. Jen neví, jak a kde začít.

Ať už do lesa vyrazíte s terapeutem, nebo sami, les a chůze bezpochyby přináší pozitivní účinky pro psychické zdraví. Jde o ověřený způsob, jak se dostat k sobě a jak reagovat na dnešní zrychlenou dobu. Už jen vyjít ven a nechat se vést lesem či terapeutem.

I took a walk in the woods and came out taller than the trees, řekl Henry David Thoreau, spisovatel a propagátor přírody. Pobyt v lese přináší možnost podívat se na život s odstupem, kdy se starosti nezdají tak velké.