Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Matný portrét psychologa

Lidé nepovažují psychology za užitečné. Ti si za to mohou sami.

Albert Kšiňan

Albert Kšiňan

27. 4. 2011

Obor psychologie je mnohem dynamičtější než jeho obraz. Ten za realitou pokulhává, zaseknutý někde v první polovině minulého století.

Muž okolo padesátky, prošedivělá plešatící hlava, přísný výraz schovaný za obroučkami brýlí a pečlivě pěstěná bradka. V saku a s kravatou sedí na židli, nohy zkřížené a v obou rukou drží zápisník. Nešťastná pacientka mu právě sděluje svá traumata…

Že vám to evokuje Sigmunda Freuda a jeho hysterické pacientky z doby před více než sto lety? A překvapilo by vás, kdyby takto lidé vnímali psychology i dnes?

Protože psychology jaksi z podstaty věci zajímá, co si lidé vlastně myslí, jejich zájmu nemohlo uniknout ani téma, co si lidé vlastně myslí o samotné psychologii a psycholozích. Jaký je jejich obraz v představách laiků?

Psycholog? Nepotřebná profese…

Na toto téma proběhlo několik výzkumů. Psychologie z nich nevychází nejlépe. Například Steve G. Hartwig a Catherine Delinová zkoumali obraz psychologů v Austrálii. Respondenty různých sociálních skupin požádali, aby ohodnotili, jak moc si váží různých odborníků a služeb, které poskytují, na škále 1 (vůbec je nepotřebujeme) až 5 (rozhodně jsou potřeba).

Jak vypadá psycholog?

Na naši anketní otázku odpovídali čtenáři Psychologie.cz na Facebooku:

„Žena, kolem 50 let, upravená, naslouchavá, ale rázná, brýle, mírná nadváha, vlasy delší, obarvené na mahagon… Nikdy jsem u psychologa nebyla.“ Hana Š.

„Muž, 35–50 let, který sám žije aktivním životem, má za sebou zkušenosti z cestování i zkušenosti životní. Neformální oblečení, musí z něho být cítit zájem o lidi, o svou práci a život samotný.“ Irena T.

„Muž, sympaťák, nad 45 let, zdravě sebevědomý, inteligentní a elegán.“ Michaela D.

„Psycholog nemá v současnosti atributy člověka pracujícího ve specifickém oboru (jako zedník, pracovník servisu, lékař v nemocnici), tudíž vnější znaky ve formě oděvu a pomůcek nulové. Může vypadat jakkoliv, přinejmenším logicky působit vyrovnaně a věrohodně.“ Daniel Š.

„Nemám představu, pouze osobní zkušenosti se vzorkem čtyř psychologů a jednoho psychiatra: lidé teoreticky vzdělaní, leč bez zkušeností osobního rázu, bez fantazie, bez osobitého přístupu. Všechno zkrátka našprtat nejde.“ Mirka N.

„Plně přítomný, živý, naslouchající, neposuzující, poskytující mi bezpečný prostor, který k tomu, abych zacelila rány a nalezla řešení, potřebuju, a případně napověděl a poradil. Takových lidí, co to umí, moc není… a taky nejsou nutně psychologové.“ Hana Ch.

Na výběr bylo z těchto šesti: učitel, právník, praktický lékař, psychiatr, zdravotní sestra a psycholog. Dále byli respondenti tázáni na ochotu vyhledávat psychologickou pomoc v případě osobních problémů.

Jsou potřební?

Psychologové dopadli ze všech povolání nejhůře. Pouze 31,4 % respondentů zvolilo možnost „jsou rozhodně potřební“.

Šli byste se s nimi poradit?

Zde jsou výsledky ještě více tristní: 33,1% lidí by nebylo ochotno konzultovat své problémy s psychologem, 45,6 % si nebylo jisto.

Ke komu půjdete pro radu?

Na blízkého přítele nebo člena rodiny by se obrátilo 77 % dotázaných, jen 3,4 % na psychologa.

Nakresli si psychologa

Jiné výzkumy se zase zaměřovaly na to, jak si lidé představují typického psychologa. Stereotypní představu lidí o psycholozích badatelé zkoumali za pomoci netradiční metody – kresby.

10. listopadu 2018

Zvládání emocí v pěti krocích (seminář)

Radka Loja

Zadání v dotazníku bylo následující: „Nakreslete, jak podle vás vypadá typický psycholog.“ (vzhledem k tomu, že se jedná o výzkumy z anglosaského prostředí, tak je termín „psychologist“ bezpohlavní).

A výsledky byly překvapivé (Hartwig, 2002):

Jako muže si typického psychologa představuje 57,1 % respondentů. Polovina z nich jej znázornila v obleku nebo s kravatou.

Bradku mělo 24,3 % ze všech mužských psychologů. V 37 % byl psycholog znázorněn ve středním věku nebo starší. Psychologa s brýlemi zobrazovalo 45,4 % kreseb.

Jak tyto výsledky interpretovat? Nejzajímavějším údajem je určitě dominance obrazu psychologa jako muže, která se zvýrazní při porovnání s realitou. Psychologie je totiž obor s převažujícím počtem žen (71,4 % Australské psychologické asociace tvoří ženy, 72 % ze všech nových doktorátů z psychologie v USA získávají ženy).

Proč je tedy psycholog v mírné většině případů spatřován jako muž? Hartwig naznačuje, že respondenti asi vnímají psychologii jako odbornou a akademickou disciplínu.

V akademické  oblasti psychologie opravdu dominují muži (pouze 25 % amerických profesorů jsou ženy). S tím souvisí i stereotypní vnímání psychologa jako staršího a nosícího brýle.

Ačkoliv se takové vnímání může jevit jako lichotivé, ve skutečnosti to ukazuje, jak je laická představa o pozici psychologa omezená. Kromě klinické psychologie či akademické sféry totiž psychologové vykonávají spoustu jiných činností, například firemní personalistiku, školní psychologii, forenzní psychologii nebo sportovní psychologii.

Dobrá práce, která není vidět

Je tedy zřejmé, že obor psychologie je mnohem dynamičtější než jeho obraz, který za ním pokulhává, zaseknutý někde v první polovině minulého století.

Pozitivní informací z Hartwigova australského výzkumu je fakt, že lidé, kteří již měli s psychology osobní zkušenost, je hodnotili mnohem pozitivněji oproti lidem bez této zkušenosti. Je tedy zřejmé, že psychologové často dělají dobrou práci, jen to většina lidí neví.

Využívejte celý web.

Předplatné

Psychologové by tedy měli sami zdůrazňovat svou prospěšnost pro společnost a více medializovat svou profesi. Díky tomu mohou vyvrátit různé zastaralé či pomýlené představy, které o jejich práci panují.

Literatura:

  • Barrow,R. (2000). Determining stereotypical imaghes of psychologists: The draw a psychologist checklist. College Student Journal, 34 (1), 1–11.
  • Cynkar, A. (2007). The changing gender composition of psychology. Monitor, Vol 38, No. 6, 46.
  • Hartwig, S. G. (2002). Surveying psychologists’s public image with drawings of a typical psychologist. South Pacific Journal of Psychology, 14, 69–75.
  • Hartwig, S. G. & Delin, C. (2003). How unpopular are we? Reassessing psychologists' public image with different measures of favourability. Australian Psychologist, 38(1), 68–72.
Diskuse 0