Nemáme už s mužem nic společného, často se hádáme. Má takový vztah ještě šanci?
Nechci vyvolávat konflikt, radši ustoupím. Pak si to pořád přehrávám v hlavě.
Stanu se hrdinou, dám průchod instinktům, vyřeším konflikt. Proč to v životě nefunguje?
Má nového kamaráda, je jím kokain. V partě s nimi už se necítím bezpečně.
Vím, že to není jeho biologický syn, přesto mě mrzí, že partner mé dítě nepřijímá.
Muž mi oznámil, že se sexem nadobro skončil. Vyhýbá se i dotekům, je odtažitý.
Manžel dělá pro děti, co jim na očích vidí. A já jsem ta zlá, která po nich něco chce.
Po velké hádce se u nás rozhostilo ticho. Partner prý potřebuje čas. Cítím se trestaná.
Narážím opakovaně na špatné terapeuty, nebo mi to říká něco o mně?
Jak se zachovat, když vám život znovu přivede do cesty člověka, se kterým jste už jednou udělali špatnou zkušenost?
Rozladění, které dáváme najevo, někdy nepatří konkrétnímu člověku, ale životu a světu.
Nejsem schopná se v životě chovat tak, jak se chovám na internetu, protože vím, že ten druhý ví… že jsem to „jenom já“.
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.