Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Přespolní chill out

Cesta tramvají místo meditace?

Jan Majer

Jan Majer
Šéfredaktor Psychologie.cz

10. 4. 2010

Čas strávený v tramvaji cestou do zaměstnání vnímáme jako zabitý. Podle psychologů nám naopak pomáhá lépe žít.

Bydlím v Praze, pracuju v Praze. Cestou do práce a z práce strávím v průměru asi 90 minut. Podle statistik je to o 22 minut víc než kolik na cestě mezi prací a domovem stráví průměrný obyvatel New Yorku.

Čas strávený v zácpách, v metru, v přeplněných, přetopených nebo naopak vymrzlých tramvajích jsem vždycky bral jako újmu. Fakt je, že v poslední době už tohle příkoří snáším lépe. Pomáhá mi v tom, dle zvoleného dopravního prostředku, autorádio, iPod nebo noviny a časopisy. Často hledím jen tak oknem do blba.

Minulý týden jsem si během jedné takové cesty přečetl o studii, podle níž „dojížděči“ sice na přepravu nadávají, ve skutečnosti by ale neměnili. Celých 67 procent dotázaných Američanů by podle průzkumu nevyužilo možnost teleportovat se z práce domů ve stylu posádky Star Treku pomocí nějaké nové technologie. Raději by dál dojížděli.

To mě přimělo zamyslet se nad hořkým údělem přespolního ve vlastním městě. Ano, má to vlastně něco do sebe. Stav mé mysli se během přesunů dopravními prostředky ze všech dalších každodenních činností nejvíce blíží jakési buddhistické meditaci.

Zvlášť kodrcající tramvaj dokáže navodit to blažené rozpoložení, zastavit proud myšlenek. Po pár desítkách minut se sice odkudsi z nitra ozve nepříjemná potřeba opět začít vnímat svět okolo, abych vystoupil, kde vystoupit mám, ale ta krátká anestezie na sklonku dne funguje jako restart. V případě teleportace bych neměl kdy takhle dokonale vypnout. Po příchodu domů už zase funguju, v lepším případě pro rodinu, v horším opět pro zaměstnavatele.

Čas strávený v dopravním prostředku vnímáme jako zabitý. Nějakou dobu trvá, než si na tu každodenní vraždu našeho volného času zvykneme. Postupně se ale nevědomky naučíme využívat plonkové desítky minut k činnostem, kterým bychom jinak v práci ani doma nikdy tolik prostoru nedali. A spolehlivě jde o aktivity, jež nám pomáhají k duševnímu klidu.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Chci se změnit!

Klasická zakázka většiny klientů. Jde to vůbec? Jak na to?

11 min

V krajině křivých zrcadel

Váš narcistický rodič stárne a čím dál víc vás potřebuje. Jak to psychicky zvládnout?

17 min

Když vůle nestačí

Musíte prý jen opravdu chtít, pak půjde všechno. Co když je ale problém jinde?

22 min

Řekněte si o pomoc

Všem, kdo zažili v dospívání sexuální zneužití, bych ráda přečetla dopis.

9 min

Zrcadlo vztahu

Naučte se sledovat, odkud pramení emoční vlny, které hýbou vaším vztahem.

9 min

Jan Majer

Šéfredaktor Psychologie.cz

10. 4. 2010

Jan Majer

Šéfredaktor Psychologie.cz