Proč držitelé Oscarů žijí déle

Kdo je v ohrožení a jak se mu případně vyhnout? Německý lékař Johannes Siegrist, jenž se specializuje na souvislosti zdraví a práce, začal svůj výzkum u mladých mužů, kteří zdánlivě z ničeho nic kolem čtyřicítky prodělali první infarkt. Zjistil, že se v jejich příbězích opakuje stále stejný vzorec – všichni se po mnoho let dřeli, aby dosáhli svého cíle.

Investovali obrovské úsilí, jenže úspěch nepřicházel. Každý z nich do své práce dal mnohem více, než z ní získal. A to je klíčový moment. Infarkt je zastihl, protože očekávané povýšení bylo stále v nedohlednu. Cítili se nedocenění.

Doktor Siegrist pak ve své knize říká: ”Věřím, že lidé onemocní, když nedostávají dlouhodobě zaslouženou odměnu. Potvrzují to dlouhodobé studie, v nichž měříme pracovní zátěž a osobní pocit úspěchu, jež pak korelujeme s později nalezenými chorobami jako je infarkt nebo deprese.”

Jako jedno z potvrzení může posloužit i studie holywoodských herců. Ta ukázala, že nositelé Oscarů žijí v průměru o 18 měsíců déle než herci, kteří byli na Oscara jen nominováni, ale vytoužené sošky se nedočkali. Zdá se tedy, že frustrace z nedocenění může i zabíjet.

V oceňování nejde jen o plat

Jak konkrétně přenos těchto pocitů funguje v našem těle? Při intenzivních negativních emocích se v mozku přeměňují aktivační vzorce. Při emocích jako je zklamání a frustrace stoupá hladina stresových hormonů. Normálně jejich přísun dokáže organismus zvládnout. Pokud ovšem tato krize přetrvává několik let, stává se nebezpečnou.

Jak ukazují průzkumy mezi zaměstnanci, pocit jejich spokojenosti ovlivňují nejvýrazněji z pohledu zaměstnavatele velmi levné položky – uznání a pochvala.

Možná se pak ptáte: znamená to tedy, že ti, co mají špatný příjem, také dříve umírají? Takto se to určitě postavit nedá. Odměnu v práci nelze podle mnoha psychologických studií měřit jen penězi. Jak ukazují průzkumy mezi zaměstnanci, pocit jejich spokojenosti ovlivňují nejvýrazněji z pohledu zaměstnavatele velmi levné položky – uznání a pochvala.

Významnou složkou spokojenosti je také možnost ovlivňovat výsledek práce, pocit jistoty a alespoň hypotetická šance na povýšení. Při výzkumu Siegrist dokázal, že poslední zmiňované je důležité především u mužů.

Jak s tím bojovat

Co tedy dělat pro to, aby nás kvůli práci ve středním věku neskolil infarkt? Zdravé pracovní místo musí mít podle doktora Siegrista tři faktory:

• počet úkolů musí být realistický, aby je bylo možné zodpovědně zvládnout
• spravedlivé ocenění za práci
• pocit dobré spolupráce s ostatními

Pokud jsou výkon a ocenění v rovnováze, je to dobrá zpráva pro naše zdraví. I v takovém případě se ale vyplatí udržovat si od práce zdravý odstup. Svět se nezhroutí, pokud v ní neuspějeme!