Ačkoli vyspělý svět nemá problém nakrmit sám sebe, neukázněné myšlenky týkající se jídla jsou běžnou příčinou absence štěstí. Kontrolování těchto myšlenek je tak na duchovní cestě klíčovým krokem. Civilizační hrozbou vyspělého světa dnes není nedostatek, ale nadbytek. A neschopnost kontrolovat jeho spotřebu. Absence sebekontroly je i zásadní hrozbou společenskou: všechny sociálně patologické jevy (krádeže, domácí násilí, závislosti, nezodpovědné zadlužování) s ní úzce souvisejí.