Událost ve žďárské škole je tragická a všem pozůstalým vyjadřuji svou upřímnou soustrast. Vzhledem k tomu, kolik emocí a přinejmenším podivuhodných názorů se sešlo v médiích, myslím, že je užitečné seznámit se s nejpodstatnějšími skutečnostmi týkající se duševní poruchy nazvané schizofrenie, která patří mezi psychózy a vyskytuje se po celém světě u jednoho procenta populace.

Psychiatrie nezná její příčiny, nedokáže ji spolehlivě objektivizovat (všechny dosavadní výsledky zobrazovacích metod jsou pouze statistické a nelze je uplatnit jako diagnostické kriterium v jednotlivém konkrétním případu a daleko spolehlivější jsou výsledky psychologických vyšetření), a proto ji nenazývá nemocí, ale poruchou.

Stejně tak málo může říci o prognóze. Stav se může vyvíjet v zásadě trojí cestou:

• ataka → plná úzdrava
• ataka → stálé zhoršování stavu až do úplného rozpadu osobnosti
• ataka → remise → ataka → remise s postupným, různě rychlým rozpadem osobnosti.

Příznaky schizofrenie jsou jednak

• pozitivní, tedy cosi navíc k běžné psychické výbavě (halucinace, bludy, pocit vkládaných myšlenek, pocity ovlivňování, paranoidita, tvorba neologismů, tedy nových slov snažících se postihnout změněnou realitu)
• negativní, především útlum vůle, oploštění emotivity, neschopnost těšit se na něco, atd.

Léčba spočívá v podávání psychofarmak (ovlivňující především systém mozkového dopaminu), v podpůrné psychoterapii, edukaci, pracovní terapii a dalších postupech. Elektrošoky jsou indikovány při nezvládnutelném neklidu.

„Nechte snícího chodit a jednat a dostanete obraz schizofrenie,“ řekl jeden z klasiků psychiatrie. Úplně přesné to není, ale cum grano salis nám to obraz psychózy přiblíží. Během ataky žije pacient ve svém psychotickém světe, není schopen rozpoznávat důsledky svého jednání, často není schopen je ani ovládat, protože halucinace mu něco „nařizují“ a on je musí poslechnout.

Je tedy nepříčetný, a proto také za své činy není odpovědný. V období remise je pacient bez příznaků s plným náhledem chorobnosti proběhlého stavu schopný vychovávat dítě, zastávat zaměstnání a za své činy je odpovědný.

Zvrat z remise do psychotického stavu je někdy otázkou několika dní, někdy lze pozorovat postupující zhoršování stavu déle. Ke zhoršení (relapsu) přispívá nepochybně stres, nevyspání, alkohol a drogy, často vysazení léků v bláhové naději, že teď už jsem v pořádku, ale také atmosférické vlivy (sám jsem to ve službě zažil při zatmění Měsíce) a mnoho dalších okolností, které neumíme předvídat, tím méně odstranit.

Co se týká násilných činů, pacienti s touto poruchou je mohou spáchat pod vlivem psychotických příznaků, nicméně tato kriminalita schizofreniků je celkově poloviční ve srovnání se zdravou populací.