Někdy máme pocit, že když si vylijeme srdce, zkrátíme tím cestu k důvěře. Ale důvěra vzniká jinak – pomalu, ve chvílích, kdy jsme opravdově přítomní, nasloucháme, klademe jednoduché otázky a nebojíme se být v kontaktu i v nejistotě. Když říkáme a sdílíme to, co je v daný okamžik pravdivé a přiměřené.
První rande není terapie. Vztah nezačíná tím, že se odhalíme, ale tím, že se necháme poznat. Je v pořádku chránit některé části sebe. Ne proto, že bychom je chtěli skrývat, ale protože si zaslouží bezpečný prostor. Ten ještě nemáme. Ale možná ho právě začínáme tvořit.