Nový audiobook: Závislé vztahy
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Deprese v dospívání

Není to jen smutná nálada – projevem deprese může být i napětí, zlost, lítost nebo velká únava.

10:34
Jan Kulhánek

Jan Kulhánek

11. 3. 2021

„Celý den trávím v posteli, často ani celý den nejím, protože nemám chuť k jídlu, vynechávám hygienu, protože na to prostě nemám sílu,“ napsala nám do redakce devatenáctiletá Jana. „S lidmi udržuji minimální kontakt, i když jsem velmi extrovertní člověk. Nic mě nebaví a na to, co by mě bavit mohlo, nemám energii. Nastavila jsem si spoustu cílů, studuji gymnázium a čeká mě maturita, ale mám pocit, jako by se zastavil čas a nic z toho nemělo smysl, jako bych já sama neměla smysl. Ráda bych věděla, jestli je to běžné a potýká se s tím více lidí. Vždy jsem se snažila ostatním pomáhat, ale nikdy jsem nebyla schopná říct si o pomoc.“

Milá Jano, podobné rozpoložení určitě nezažíváte pouze vy, ovšem rozhodně to není v pořádku a nejde o žádnou maličkost. Podle vašeho popisu se vám zřejmě přihodilo to, co řadě mladých lidí v dnešní složité době: vašemu stavu říkáme deprese.

Jedná se o poruchu nálady, která z našeho života vysává radost, sílu, naději. Velmi špatně se s ní žije a zaslouží si pozornost vašich blízkých a zřejmě i odbornou pomoc. Není to žádná ostuda, depresí může trpět každý z nás. Rád bych vás povzbudil k vyhledání psychoterapeuta, psychologa či psychiatra. Depresi umíme úspěšně léčit.

Povězme si tedy, jak se nám taková věc může přihodit? Kde se deprese vzala a proč dokáže bez zjevných příčin spoutat teenagera?

Sebelítost a apatie

„Je mi zle a nevím pořádně proč,“ posteskne si šestnáctiletá Anička. „Rodiče si myslí, že jsem jen líná a že si libuju v sebelitování, ale já si nemůžu pomoci. Možná mají pravdu, jsem k ničemu…“

Anička je jedináček, většinu času tráví doma, školu má online, kontakt s kamarády též. Rodiče věčně v práci, od nástupu na střední s nimi omezila komunikaci na provozní záležitosti. Připadá si osamělá, říká, že má spoustu času přemýšlet.

Poslední dobou se opakovaně vrací k situacím, které podle svého mínění nezvládla, ve kterých neobstála. Rodiče nejsou spokojení s jejím výkonem ve škole ani s tím, že je doma většinou zalezlá ve svém pokoji se sluchátky na uších.

Co může Aničce pomoci? Jde o velmi osamělou slečnu, která sama o sobě stále více pochybuje, což prohlubuje její izolaci i negativní pohled na sebe sama. Chybí jí sebepotvrzovací kontakty s vrstevníky i laskavý nevtíravý zájem rodičů. Dospívání je období citlivé na pozitivní odezvu od spolužáků a kamarádů, která vyztužuje křehkou sebedůvěru.

Deprese po nějaké době přichází jako smutek z opuštěnosti a vlastní bezvýznamnosti. Pokud není propad nálady příliš velký, může velmi pomoci pochopení od rodiny a pomoc s překonáním izolace, někdy pomáhá pravidelný pohyb nebo některý ze způsobů sebevyjádření – malování, hraní na hudební nástroj, tanec… Při hlubším propadu je třeba vyhledat odbornou pomoc.

Naštvaná bezmoc

„Měl jsem období vzteku, teď je to spíš apatie,“ říká sedmnáctiletý Zbyněk. „Těžko se mi o tom mluví, ale rodiče jsou na sebe pěkně hnusní, doma je často blbá atmosféra. Dřív jsem hrál fotbal, mizel jsem na tréninky, teď málo srandy, málo klidu…“

Zbyněk je v podobné situaci jako mnoho jeho vrstevníků v této složité době. Přišel o aktivity mimo domov, které mu přinášely uvolnění a odpočinek od domácího dusna. Vztah jeho rodičů je ve vleklé krizi, velmi často se hádají nebo spolu nemluví, což je pro Zbyňka snad ještě horší. Postupně se dostal do stavu, který sám nazval „naštvaná bezmoc“ – časté napětí bez relaxu vede k chronickému stresu a nakonec k apatii.

Co může pomoci Zbyňkovi? Tento sympatický teenager se nachází v situaci, která mu silně nevyhovuje a zároveň z ní nevidí cestu ven (neplánuje na roky, ale na týdny jako většina dospívajících). Kromě návratu ke svým koníčkům by mu určitě nejvíce pomohlo, kdyby viděl, že jeho rodiče nějak řeší svůj vztah a že to má výsledky. Měli by si se svým synem promluvit, vyslechnout ho a říci mu, že si uvědomují vlekoucí se konflikty mezi sebou a že hledají řešení. Pocit bezmoci a bezvýchodnosti je přímou cestou k depresi, kterou už Zbyněk zřejmě trpí.

Co je deprese a jak vzniká

Deprese je dlouhodobá porucha nálady, která ovlivňuje naše emoce, myšlení, chování, spánek i naše tělo. Lidé trpící depresí nejsou jen smutní – cítí lítost (častěji ženy), únavu až vyčerpání, prázdnotu, někdy napětí a zlost (častěji muži).

Myšlenky se cyklí kolem situací, za které se stydí nebo se na sebe zlobí, ztrácejí sebedůvěru, život ztrácí smysl. Špatně se soustředí, mají problém s usínáním nebo se ráno brzy probouzejí, přitom do nového dne se jim extrémně nechce. Opouštějí své zájmy, uzavírají se do sebe, přestávají o sebe pečovat.

Deprese může vzniknout jako normální reakce na ztrátu blízké osoby nebo něčeho, na čem nám velmi záleží. Teenagerovi může například zemřít někdo z prarodičů, zažívá první (druhý) rozchod, rozvedou se mu rodiče.

Jindy je deprese reakcí psychiky na velký vnitřní konflikt, se kterým nedokážeme hnout. Například když po rozchodu rodičů oba o tom druhém říkají ošklivé věci – jak se choval špatně, jak jim ubližoval… Teenager vypadá skoro dospěle, duší je však ještě skoro dítě. Oba rodiče jsou pro něho důležití, neumí rozhodnout, na koho se zlobit a koho litovat, neumí takové řeči zarazit.

Deprese je také důsledek opakovaných pocitů bezmoci: dospívající se dostává do velmi nepříjemné situace, kterou neumí vyřešit a nemůže z ní odejít.

Deprese je důsledek vyčerpání organismu či následek některých fyzických onemocnění. Pokud bude například dítě vystaveno nadměrné zátěži z důvodu špatně vybrané školy nebo „jen“ neumí odpočívat, špatně jí a málo spí, prostě se vyčerpá a upadne do deprese. Takový stav mohou vyvolat i některé virózy, například borelióza či prodělaný covid.

Depresi nesmíme podceňovat. Kromě velkého trápení, které přináší, bere nemocnému naději, že bude lépe. Tento stav beznaděje vede k úvahám, že takový život nemá smysl a nedá se snést. Myšlenky na sebevraždu přicházejí zprvu zřídka, postupně s každodenní pravidelností, od myšlenek vede cesta k plánování, což je opravdu závažný, velmi rizikový stav.

Statistika říká, že u dětí ve věku 14 až 16 let je největší počet pokusů o sebevraždu; jako důvod nejčastěji děti uvádějí vyhrocené konflikty v rodině a nešťastnou lásku či rozchod. Častým důvodem je také neřešená dlouhodobá šikana ve škole nebo strach z trestu za špatné vysvědčení.

Co mohou udělat dospívající v depresi?

Důležité je nezůstat na své velké starosti sám. Ideální je promluvit si o tom s někým blízkým – rodičem, starším sourozencem, prarodičem, dobrým kamarádem… To situaci nevyřeší, ale pomůže to pohnout se z místa. Opravdu dobrým krokem je zavolat třeba na Linku bezpečí a popovídat si s odborníkem na krizi. Opravdu špatné je rozpouštět depresi v alkoholu či dýmu marihuany – neřeší to nijak příčiny a po počáteční úlevě takové látky depresi prohloubí.

Co může udělat rodič? Začíná to opět kontaktem s teenagerem: je třeba nevyslýchat, netlačit, spíše vyjádřit obavy o něho, pochopení, nabídnout ucho a pomoc… Určitě toto lépe funguje tam, kde jsou dlouhodobě děti s rodiči zvyklé mluvit.

Někdy to samo o sobě pomůže, protože se začnou věci doma hýbat, často je ale třeba dohodnout se na návštěvě odborníka – krizového centra, psychologa, psychoterapeuta či psychiatra. Naštěstí dnes už většina předsudků k těmto profesím vymizela, lidé jsou ochotnější své problémy řešit místo zametání pod koberec.

Kromě individuální konzultace terapeuta s teenagerem bývá někdy velmi účinná spolupráce celé rodiny na takzvané rodinné terapii, jindy velmi pomůže párová terapie pro rodiče.

V každém případě úleva a změna nepřichází mávnutím kouzelného proutku: pro podporu a větší bezpečí je důležité s psychiatrem zvážit dočasné nasazení antidepresiv. Jedná se o léky, na které nevzniká závislost, a někdy mohou doslova zachránit život.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Hraniční porucha ve vztahu

Opravdu si nemusíte nechat všechno líbit. Naučte se rozeznat, kdy a jak se vymezit.

12 min

Najednou jsme tři

Únava, hádky, odcizení. Co se po narození dítěte děje s partnery?

14 min

Otravný hluk

Jak přesvědčit svůj mozek, aby nepříjemné zvuky ignoroval?

14 min

Nemusíš nic

Život není seznam úkolů k odškrtnutí. Jaká skrytá přesvědčení vám nedovolují zpomalit?

20 min

Odstíny závislosti

Navzájem se potřebujeme. Co když jsme ale vyrostli s představou, že je to špatně?

15 min

Otevřít audio sekci

Jan Kulhánek

Klinický psycholog, psychoterapeut