Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Emoce: vnímat, ustát, rozdýchat!

Kde a jak se ve vašem těle projevují emoce jako strach, hněv, radost, smutek nebo překvapení?

Ze seriálu: Mysl, srdce a tělo v rovnováze

Martin Švihla

Martin Švihla

12. 1. 2016

Možná to znáte. Máte dobrou výchovu a kultivované jednání. A pak se ocitnete ve vypjaté situaci a najednou se vezete na emočním tobogánu. Schováváte se do kouta nebo naopak křičíte na druhé. K racionálnímu uvažování se vrátíte, až když všechno proběhne, a pak přemýšlíte, proč emoce opět tak spolehlivě přebraly kontrolu nad vaším chováním. A možná vás také napadne, jestli se s tím dá něco dělat.

Je jednoduché vidět své „nepřiměřené“ chování a racionálně vědět, jak se chovat „přiměřeně“. Je také jednoduché mentálně si říct: „příště se zachovám jinak“. Chovat se jinak ve skutečnosti je trochu těžší.

Nezáleží na tom, jestli ta vypjatá situace je partnerská hádka, výměna názorů s dítětem, pracovní konflikt, drobná bouračka nebo prezentace před cizími lidmi. Emoce nejsou něco, co dokážeme kontrolovat racionální myslí.

Je to dané biologicky – části mozku, které odpovídají našemu emočnímu chování, jsou služebně mnohem starší než struktury odpovědné za racionální uvažování. Takže když náš „systém“ (podvědomě) vyhodnotí nějakou situaci jako příliš „nebezpečnou“, vypne náš mozek pomalou logiku a zapne emočního autopilota. A pak se setkáváme se svým strachem, studem, trémou, hněvem, agresí…

Když ne myslí, tak tělem

Naše emoční vzorce vznikaly v raném dětství a mají určitou sílu setrvačnosti. Pokud chceme tyto mechanismy kultivovaně zvládat a postupně měnit, musíme zapojit své tělo. Tělo je totiž kontejner, ve kterém emoce probíhají, a na kapacitě těla záleží, jestli probíhající emoce ovládne naše chování, nebo my vypjatou situaci a na ni vázanou emoci ustojíme a rozdýcháme. A to doslova!

Potřebujeme k tomu v podstatě zvládnout tři kroky:

  1. Včas nastupující emoci vnímat v těle
  2. Ustát si situaci, zůstat v rovnováze a reagovat přiměřeně
  3. Zotavit se z vypětí – rozdýchat to, když je po všem

1. Vnímat jemné signály (než zesílí)

Emoce se začíná projevovat v těle mnohem dříve, než si racionální mysl uvědomí, že se něco děje. Představte si hněv, který postupně stoupá z podbřišku, rozpíná se v hrudníku, šlehá z očí, zvedá vás ze židle a nakonec leze z krku ve formě zvýšeného hlasu a nevybíraných slov.

Nemusí to u každého probíhat stejně, avšak průběh intenzity emoce je obecný – na začátku je nastupující emoce jemná a pomalá a až pokud si nevšimneme jejich prvních signálů, její intenzita roste v čase exponenciálně. U hněvu máme na to hezké slovo: vytočit se.

Pokud si tedy všimneme hněvu na začátku, dokud pouze stahuje podbřišek a solární plexus, máme ještě možnost s ním něco dělat. Pokud ho zaregistrujeme, až když na někoho křičíme, je už příliš pozdě. A tohle platí pro jakoukoliv emoci.

Proto je potřeba vnímat tělo a postupně se učit jeho signály o nastupujících emocích. Čím lépe a dříve emoci rozeznáme, tím větší šance je, že ji v dalším kroku zvládneme.

2. Ustát si to

Nastupující emoci nemá smysl potlačovat nebo popírat – tím bychom přidali jen další napětí a to by mohlo urychlit výbuch hněvu nebo zmrazení strachem. A i kdyby se „násilná kontrola“ emoce povedla, vzniklé napětí by se uložilo v těle na příště.

Naopak, emoci bychom měli přijmout: aha, stoupá ve mně hněv, to je zajímavé, co ta situace přináší. A pak s tou situací i emocí zůstat a dát ji tolik fyzického prostoru, že může odeznít nebo proběhnout kultivovaně. Tedy jde o to, jestli si emoci (fyzicky a doslovně) ustojíte, nebo vás ovládne.

Ke zvládnutí situace vám mohou pomoct tyto tři jednoduché pomůcky:

  • Položte chodidla celou plochou na podlahu a vnímejte jejich kontakt se zemí. Pomůže vám to udržet rovnováhu a rozšíří to naše vědomí z hlavy dolů do těla. Slovní spojení „ustát si situaci“ znamená v doslovném (fyzickém) překladu v podstatě schopnost udržet vědomě pocit nohou na zemi!
  • Volně dýchejte: nádech nosem a výdech pusou. Uvolní to napětí a pomůže to rozšířit náš fyzický prostor, takže emoce má kde probíhat a možná i odeznít.
  • Pohněte prsty na rukách i na nohách. Na 2–3 vteřiny zavřete ruce i nohy do „pěstí“, pak naopak je na chvíli úplně protáhněte v opačném směru a uvolněte. I tohle vám pomůže vytvořit prostor a zároveň to vede na periferii energii, která by jinak musela ven méně kultivovanými způsoby.

Tyhle věci vypadají tak jednoduše, že když je lidem doporučuji, mají je tendenci podceňovat. Vždyť je to tak triviální! Neudělejte ale tuto chybu, tyhle tři věci mají cenu zlata. Vyzkoušejte to klidně hned a vnímejte, co se děje s vaší vnitřní rovnováhou a prostorem.

3. A pak to rozdýchat a rozchodit

Dokud nebudeme svatí, budou se nás naše i cizí emoce dotýkat fyzicky i mentálně. Emoční napětí vytvoří stažení nebo přílišné uvolnění někde v těle, energeticky se vyčerpáme nebo naopak nám bude energie téct i z uší a v mysli se můžou objevit výčitky, obviňování sebe nebo druhých, opakované přehrávání uplynulé situace nebo naopak snaho utéct z reality do virtuálních světů, kde je klid… Tyhle všechny věci nám po skončení emočně vypjaté situace brání nějakou dobu efektivně fungovat. Pokud o tom však víte, můžete s tím pracovat.

Ve zvířecí říši je k tomu zajímavý obraz. Když antilopu nahání lev a antilopa ten závod přežije, ostatní antilopy ji nechtějí zpět do svého stáda. Je totiž plná stresu a svým bývalým přátelům nevoní. A tak jde sama někam k vodě a tam se půl dne válí v blátě a vyklepává stres a napětí ze svalů i nervů. Až když se takto zotaví, může zpátky ke svým. My lidé se v blátě moc neválíme, ale také máme k dispozici způsoby, jak se vrátit do své rovnováhy.

Je důležité, abychom našli přes tělo důvěrný kontakt s našimi emocemi. Pouze tak jim můžeme rozumět a nakládat s nimi podle potřeby.

První pomoc „po akci“ je zhluboka se nadechnout do celého těla, a pak vydechnout zbytky emočního vypětí přes všechny póry ven, klidně několikrát. Očistit se dechem, rozdýchat to. Nebo to rozchodit – kráčet po kanceláři nebo jít na procházku.

A silnější vypětí můžete ze sebe spláchnout horkou sprchou, cvičením v posilovně, klidnou nebo naopak nabušenou hudbou, dobrou komedií v kině… Možností této duševní hygieny je hodně a vy sami víte, co pro vás funguje, když se potřebujete vrátit k sobě, vyčistit si hlavu nebo načerpat energii. Dopřejte si to, když zjistíte, že vám proběhlá vypjatá situace nedá spát.

Trik: dát si čas

Mnoho emočních situací nemusíme řešit okamžitě. Na email, který nás vytočí, nemusíme odpovědět hned. Stačí počkat, až emoce opadne, nebo se na to vyspat – a pak odpovědět s nadhledem.

V telefonátu, který hrozí hádkou, můžete kdykoliv říct: „Promiňte, ale tohle je na delší rozhovor a já teď nemám tolik času. Pojďme si zavolat jindy, vyhovovala by vám desátá hodina zítra dopoledne?“ A v kritické chvíli náročného jednání můžete zahlásit „udělejme si prosím na chvíli pauzu“ a jít se napít vody nebo nadýchat čerstvého vzduchu. A také se fyzicky uzemnit a utřídit si myšlenky.

Dokonce i když si pauzu nemůžete dovolit, vždy můžete napočítat do tří a udělat alespoň jeden nádech a výdech před tím, než zareagujete. I takto krátký čas může udělat obrovský rozdíl. Samozřejmě, postup vnímat, ustát, rozdýchat platí i tady – už jen k tomu, abyste si všimli, že ten čas potřebujete, a dopřáli si ho.

Trénink, trénink, trénink

Slova vnímat, ustátrozdýchat můžou znít jednoduše, když se však octnete v náročné situaci, zjistíte, že to tak jednoduché není. Takže doporučuji trénovat i tehdy, když o nic nejde.

  • Opravdu vnímáte své tělo a jeho potřeby během celého dne?
  • Opravdu máte chodidla na zemi, když dostanete email s novým úkolem a vy jste ještě nedokončili ten předchozí?
  • A opravdu si po hodině jednání dopřejete alespoň jeden nádech a poctivý výdech?

Právě tyhle nevinné situace jsou skvělou příležitostí na váš trénink. Doporučuji, dejte si do svého pracovního dne kotvy jako například když zazvoní telefon, připomenu si chodidla na zemi, a když telefonát skončí, zhluboka se nadechnu a celé to výdechem pustím k vodě. A tyto drobnosti zlepší vaši schopnost zvládat větší výzvy.

A když vás nějaká emoce opět ovládne, je to v pořádku. Učení nových věcí je proces a my potřebujeme čas a trénink, abychom vnímali tělo hlouběji a ono si osvojilo nové odpovědi na známé podněty.

Využívejte celý web.

Předplatné

Praktické cvičení (kromě zmíněných kotev) na závěr tohoto článku je jednoduché: zkuste zjistit, kde a jak se ve vašem těle projevují základní emoce jako strach, hněv, radost, smutek, odpor nebo překvapení. Opravdu je důležité, abychom našli přes tělo důvěrný kontakt s našimi emocemi. Pouze tak jim můžeme rozumět a nakládat s nimi podle potřeby. Jinak zůstanou záhadou, která nás čas od času ovládne – obvykle tehdy, kdy se nám to hodí nejméně.

Příště se podíváme na konkrétní emoce, jejich průběh a zvládání.

Diskuse 0

Martin Švihla

Lektor bojového umění aikidó a vědomého života, mentor

www.martinsvihla.cz