Štěstěna není magická schopnost nebo dar z nebes. Nemůže za ni ani vlastnictví mimořádně výkonné zaječí tlapičky či jiného talismanu. Nejnovější psychologické výzkumy dokazují, že naši štěstěnu ovlivňuje způsob našeho myšlení a chování. A dobrá zpráva pro vás: schopnosti přitahovat šťastné události se můžete naučit.

Šťastné okolnosti mohou mít dramatický vliv na naše životy. Nejdůležitější události v životě přitom často vznikají z banálních příčin či shodou šťastných okolností. Svoji budoucí manželku jsem potkal, když jsem se vracel pro zapomenuté boty. Díky jednomu náhodnému setkání jsem vyhrál konkurz, na který jsem se vlastně nepřihlásil, a zcela tak změnil svoji kariéru. Podobné šťastné náhody zažili mnozí z nás.

Někteří lidé věří ve svou šťastnou hvězdu, která jim pomůže překonat všechna životní úskalí a dopomůže jim ke spokojenému životu. Psychologové dlouhá léta považovali tuto víru ve štěstí za iracionální přesvědčení, kterým se pokoušíme získat pocit kontroly v nepředvídatelném světě.

Lidé opravdu začínají být více pověrčiví a věří ve štěstí, když jsou vystaveni těžko ovlivnitelnému ohrožení. Například ve studii provedené za války v Perském zálivu v roce 1990 se ukázalo, že Izraelci, kteří žili ve městech pod raketovým útokem, věřili na štěstí a pověry více než ti, kteří žili v bezpečných městech.

Každý to měl na očích, ale smolaři měli tendenci vzkaz přehlédnout, protože byli zcela soustředěni na počítání, zatímco šťastlivci si ho povšimli.

Pokud však šťastná hvězda neexistuje a vše je jen náhoda, proč někteří lidé žijí život plný šťastných událostí a náhod, zatímco druzí zažívají jednu katastrofu za druhou?

Tomu se snažil přijít na kloub britský psycholog Richard Wiseman v deset let trvajícím výzkumu. Do výzkumu se na základě inzerátu přihlásilo 400 lidí, kteří se považovali za mimořádné šťastlivce či smolaře. Všichni vyplnili osobnostní dotazníky a inteligenční testy a zúčastnili se experimentů v laboratoři.

Výsledky ukázaly, že mít štěstí není otázkou magických schopností ani výsledkem pouhé náhody. Šťastlivci a smolaři se liší jak osobnostními rysy, tak způsobem, jakým jednají a přemýšlejí.

Chytit Fortunu za pačesy

Pan Roubíček si přeje vyhrát v loterii a usilovně se pokaždé modlí: „Pane Bože dej, abych vyhrál!“ Ale stále nic. Po čase už to Bůh nevydrží a zjeví se mu: „Víš, Roubíčku, já bych strašně rád, ale nemohl bys mi alespoň trochu pomoci a ten los si koupit?“ Pokud chceme, aby nás potkalo štěstí, musíme mu jít alespoň trochu naproti.

Wiseman došel k závěru, že lidé si přivolávají to, co nazývají štěstí, pomocí čtyř principů:

1. Dokážou si všimnout příležitostí, případně je i aktivně vytvářet.
2. Přijímají šťastná rozhodnutí díky tomu, že naslouchají svým pocitům a své intuici.
3. Vytvářejí si sebenaplňující se proroctví díky pozitivním očekáváním, že budou mít štěstí i v budoucnu.
4. Osvojují si postoj, kdy proměňují smůlu ve štěstí.

Lidé, kteří dokážou objevit a uchopit příležitost, se liší od ostatních. Jsou mnohem otevřenější k možnostem, které jim život přináší do cesty, takže vidí příležitosti, které druzí bez zájmu minou. A pokud věci nejdou způsobem, jaký si přejí, rychle se povznesou nad svá zklamání a pokračují dál v očekávání štěstěny. Výsledkem je, že jsou spokojenější a mnohem častěji dosahují svých cílů.

Klikaři mají talent na vytváření situací, při kterých mohou potkat zajímavé příležitosti a lidi, a jsou schopní tyto příležitosti uchopit a začít rychle jednat. Dělají to různými způsoby: cíleně si vytvářejí sítě známých a přátel, jsou otevření vůči novým zkušenostem, vyhýbají se rutině. Typický je pro ně také spíše relaxovaný přístup k životu.

Wiseman vyzkoušel velmi jednoduchý experiment, který měl ověřit, nakolik se smolaři a šťastlivci liší ve schopnosti povšimnout si příležitosti. Účastníkům výzkumu dal do ruky noviny a požádal je, aby mu zjistili, kolik je uvnitř fotografií. Získat odpověď trvalo smolařům v průměru kolem dvou minut, šťastlivcům však stačily pouhé sekundy. Proč? Protože na druhé stránce byl přes půl stránky vytištěný vzkaz: PŘESTAŇ POČÍTAT! V TĚCHTO NOVINÁCH JE 43 FOTOGRAFIÍ. Každý to měl na očích, ale smolaři měli tendenci vzkaz přehlédnout, protože byli zcela soustředěni na počítání, zatímco šťastlivci si ho povšimli.

Klikaři jsou si jistí, že i v budoucnu je potká mnoho šťastných událostí. Toto očekávání pak funguje jako sebenaplňující se proroctví.

Osobnostní testy ukázaly, že smolaři jsou všeobecně mnohem více úzkostní než šťastlivci. Úzkost nám přináší tunelové vidění. Když se zaměřujeme na možné nebezpečí, můžeme si nevšimnout mnoha zdánlivě nesouvisejících, ale potenciálně důležitých informací. Čím úporněji se snažíme vidět, tím vidíme méně.

A tak je to i se štěstím. Lidé bez štěstí si nepovšimnou příležitosti, protože jsou příliš soustředěni na něco jiného. Jdou na večírek, aby si našli partnera, a promeškají tak příležitost najít si nového přítele nebo udělat dobrý obchod. Při hledání zaměstnání jsou zaměřeni pouze na zcela konkrétní pracovní pozici a unikají jim tak nové, neočekávané příležitosti uplatnění.

Šťastlivci bývají mnohem více relaxovaní a odpočatí, proto jsou schopni povšimnout si mnohem více věcí než jen těch, které právě hledají. Ale to je pouze část příběhu, odkud přicházejí příležitosti. Mnoho šťastlivců vyvinulo značné úsilí, aby do svého života přizvali rozmanitost, díky které je potkávají šťastné náhody.

• Před důležitým rozhodnutím jeden z účastníků výzkumu neustále měnil svoji cestu do práce.
• Další člověk popisoval speciální techniku, kterou si vymyslel, aby se donutil potkávat s různými typy lidí. Povšiml si, že má tendenci povídat si se stále stejnými lidmi. Aby narušil rutinu, vždy si před příchodem na večírek vybral jednu barvu a na večírku se pak seznamoval s těmi, kteří měli takto barevné oblečení.

Šťastný pohled na svět

Šťastlivci používají také mnoho technik, které jim umožňují zvládat smolné události a často z nich také prosperovat. Například si spontánně dovedou představit, že to mohlo dopadnout hůře. Nelitují se, jakou měli smůlu, a místo toho přebírají kontrolu nad situací.

Co vám prolétne hlavou, když se vám stane autonehoda, při které se pomačká pár plechů? Šťastlivci si v takovéto situaci obvykle pomyslí, jaké že to měli vlastně štěstí, že se nikomu nic nestalo, otřepou se a jdou dál. Smolaři stejnou událost považují za velikou smůlu a dokážou na ní dlouho ulpívat, přemýšlet o ní a litovat se.

Klikaři také dokážou dělat dobrá rozhodnutí, protože mnohem více naslouchají své intuici a svým pocitům. Kromě toho často podnikají kroky, aby aktivně zvýšili svou intuici – například používají meditaci nebo jiné relaxační techniky, aby se před důležitým rozhodnutím zbavili zbytečných myšlenek.

Tito lidé jsou si jistí, že i v budoucnu je potká mnoho šťastných událostí. Toto očekávání pak funguje jako sebenaplňující se proroctví, které jim umožňuje vydržet tváří v tvář neúspěchu a jednat i v takové situaci pozitivním způsobem.

Literatura:
Richard Wiseman The Luck Factor: The Four Essential Principles , 2004
Peter R. Darke, Jonathan L. Freedman: The Belief in Good Luck Scale, 1997
Rebecca Webber: Make Your Own Luck ,2010
John Maltby a kolektiv: Beliefs in being unlucky and deficits in executive functioning, 2013
Duncan Pritchard, Matthew Smith: The psychology and philosophy of luck, 2004