Pokud nemá váš život jasný kurz, žádný vítr nebude pro vás příznivý. Dlouhodobé cíle nám dovolují užívat si přítomnosti.

Všichni máme představu, jakým směrem by se měl náš život ubírat. Mezi neurčitou představou a přesně formulovanými cíli je však rozdíl. Jasně stanovené cíle nejsou důležité pouze pro to, abychom byli úspěšní, ale také abychom byli šťastní. Lidé, kteří o něco usilují, mají vize či aspirace, bývají podle zjištění psychologických výzkumů šťastnější než ti, kteří žádné ambice nemají.

Mít dlouhodobé cíle je výhodné. Pomáhají nám zaměřit naši pozornost a energii na to, co je pro nás důležité. Pokud jsme se vnitřně zavázali ke svým cílům, jsme více psychicky odolní, dokážeme vydržet větší zátěž a vytrvat, když narazíme na překážku. Naše cíle nám doslova pomáhají vytvářet naši realitu. Tím, že naši mysl na něco zaměříme, dokážeme lépe vyhledat potřebné zdroje a všimnout si příležitostí, které nám okolní svět pro splnění našich cílů nabízí.

Cíle nás také osvobozují od každodenní nutnosti volby. Nejvíce pozornosti vyžaduje, když nevím, kam jdu. Bloumáme‑li bez cíle, můžeme se cítit ztraceni, bez konkrétního směru nebo záměru jednat. Pokud nemá váš život jasný kurz, žádný vítr nebude pro vás příznivý. Dlouhodobé cíle nám tak paradoxně dovolují více si užívat přítomnosti. Cíle nám také dávají důležitý pocit smyslu a kontroly nad našimi životy.

Vnější cíle jsou často spojeny s úzkostí nebo s mezilidskými konflikty a usilování o ně nepřináší žádný pocit radosti.

Pokud sledujeme správné cíle, můžeme naskočit na vzestupnou spirálu úspěchu a motivace. Dosažení každého cíle nebo milníku na cestě je totiž další příležitostí pro emocionální nabuzení. Takové pozvednutí nadšení a hrdosti na sebe sama není pouze důležité pro naši spokojenost, ale také nám pomáhá pokračovat v našem úsilí.

Cíle odjinud

Ne všechny cíle vám ale mohou přinést štěstí. Možná máte spoustu cílů, ale chybí vám dostatek vášně a motivace, abyste se pustili do jejich plnění. Možná je to proto, že sledujete špatné cíle. Zdálo by se, že nic není lehčího než si určit správné cíle, za kterými půjdeme. Má zkušenost z koučování ukazuje, že je to často naopak to nejtěžší. Své klienty jsem mnohokrát slyšel monotónním hlasem a s vyhaslým pohledem vyprávět o důležitosti cílů, do kterých byli ochotni vložit spoustu času a energie, ale které je někde tam uvnitř vůbec nezajímaly. Buď proto, že cíle byly nastaveny někým z vnějšku, anebo cíle sice považovali za vlastní, ale ve skutečnosti jim byly implantovány.

Naše mysl je plná nánosů různých měl bych a musím a je velice těžké vystoupit ze škatulky, do které nás nacpaly přání našich blízkých a tlak okolní společnosti. Lidé obvykle usilují o tyto vnější cíle pro to, co jim přinesou na konci. Těžce pracují, aby dosáhli sociálního statutu, bohatství nebo slávy, případně se dosažením cílů něčemu vyhýbají (například trestu nebo ztrátě příjmu). Vnější cíle jsou však často spojeny s úzkostí nebo s mezilidskými konflikty a usilování o ně nepřináší žádný pocit radosti.

Darujte předplatné

Koupit

Cíle spojené s aktivitou, například naučit se novou činnost či sport, začít chodit do tanečního kroužku či napsat knihu, přinášejí stále nové výzvy a pozitivní emoce přetrvávají.

Harmonické cíle

Klasická manažerská poučka, že cíle mají být specifické, měřitelné, realistické, ambiciózní a časově ohraničené, je sice užitečná pro vaše sebeřízení, ale při hledání šťastných cílů vám příliš nepomůže. Pokud vám při vyprávění o vašich cílech nezáří oči, neměli byste se o ně snad ani pokoušet. Jak tedy cíle nastavovat, aby nám přinášely pocit štěstí a pohody?

Takové cíle by měly být především vnitřně motivované a autentické. Američtí psychologové Ken Sheldon a Andrew Ellios, kteří se výzkumem stanovování cílů v souvislosti s osobní pohodou zabývají, používají termín self‑concordant goal, což bychom mohli volně přeložit jako cíl, se kterým jsme ve svornosti, ve vnitřní harmonii. Jde o takové cíle, jichž dosahujete, protože jsou pro vás uspokojující a smysluplné, které jsou v souladu s vašimi vnitřními hodnotami a vaším sebepojetím. Takové cíle vám dovolují růst jako osobnosti, rozvíjejí vaši emocionální zralost a přispívají také vaší komunitě. 

• Sheldon a Ellios nepřekvapivě ve svém výzkumu zjistili, že lidé, kteří šli za autentickými cíli (takovými, které byly zakotveny v jejich osobních celoživotních zájmech a hodnotách), byli šťastnější, zdravější, pracovali na svých cílech mnohem více a s větším nadšením, byli úspěšnější a cítili po splnění svých cílů větší štěstí.
• Naproti tomu lidé, kteří sledovali externě motivované cíle, se často vzdávali, pokud narazili na překážku, a v případě, že svých cílů dosáhli, nepřineslo jim to dlouhodobě spokojenost. Tento výzkum může docela dobře vysvětlit, proč mnozí lidé, kteří se jeví jako velice úspěšní, jsou ve skutečnosti nešťastní.

Štastné cíle by měly být formulovány pozitivně. Jsou to cíle, kdy za něčím jdeme, místo abychom se něčemu vyhýbali. Lidé, kteří sledují vyhýbavé cíle, jsou méně šťastní, více stresovaní a úzkostlivější než lidé, kteří sledují pozitivně formulované cíle, a také dosahují horších výkonů.

Více uspokojení vám přinesou cíle, které jsou zaměřeny na aktivitu, než cíle, které jsou zaměřené na zlepšení okolností vašich životních podmínek. Pokud je vaším cílem lepší bydlení, větší televize či nové auto, udělá vás to sice na chvíli šťastnými, ale pak velice pravděpodobně podlehnete tomu, co psychologové nazývají hedonistická adaptace a ekonomové mezní hodnota.

Naše mysl se velice rychle adaptuje na nové podmínky a pozitivní emoce spojené se změnou postupně vyšumí. Naproti tomu cíle spojené s aktivitou, například naučit se novou činnost či sport, začít chodit do tanečního kroužku či napsat knihu, přinášejí stále nové výzvy a pozitivní emoce přetrvávají.

Jeden z návodů, jak se dobrat k cílům, se kterými jste opravdu v harmonii, nabízí psycholog Tal Ben Shahar:

1. Napište si seznam věcí, které mají pro vás smysl a jsou pro vás důležité.
2. Na další seznam si vyjmenujte všechny věci, které vám přinášejí radost.
3. A do třetice vytvořte seznam vašich talentů a silných stránek.
4. Ideální cíl by pak měl zahrnovat průnik množin těchto tří seznamů.

Pokus si opravdu vyberete, jaké jsou vaše životní cíle, čemu chcete říct ano, je důležité také některým věcem říci ne. Snadněji se to radí, než dělá, protože spousta externích sil nás nutí dělat spoustu věcí, které dělat nechcete. Vždy jsou zde věci, které musíme dělat. Ale pokud si v našem životě dovolíme alespoň malý vymezený čas pro naše autentické cíle, budeme mnohem spokojenější a budeme lépe fungovat i v ostatních oblastech našeho života.

Literatura:
Sonya Lyobomirsky: The how of happiness, 2008
Tal Ben Shahar: Positive Psychology 1504, Harvard University, 2006
K.M. Sheldon, L.Houser‑Marko: Self‑concordance, goal attainment, and the pursuit of happiness: Can there be an upward spiral?, 2001
K.M. Sheldon, A. Eliott: Goal striving,need satisfaction, and longitudinal well‑being: The self‑concordance model,1999
K.M. Sheldon, S. Lyobomirsky: Achieving sustainable gains in happiness: change your actions, not your circumstances, 2006