Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Temná strana štěstí

Příliš mnoho štěstí škodí zdraví. Ať už jde o štěstí naše nebo našich blízkých.

Ze seriálu: Psychologie štěstí

Petr Pražák

Petr Pražák

14. 12. 2016

Štěstí obvykle považujeme za něco velmi žádoucího. Vědecké studie z posledních desetiletí potvrzují, že šťastná mysl přináší další významné benefity. Pozitivní emoce jsou důležité pro naše psychické i duševní zdraví. Předpokládáme tedy, že čím více budeme šťastní, tím lépe pro nás. Je to ale pravda? Máme chtít být stále šťastnější? A může mít štěstí i svoji temnou stranu?

Filozofové i psychologové si všimli, že honba za štěstím nevede vždy k žádoucím výsledkům. Ba právě naopak. Čím více se snažíme být šťastní, tím méně dostáváme, co opravdu chceme. Souvisí to s mírou našich očekávání: zažíváme zklamání, když míra našeho štěstí není dle našich představ, což nás dělá paradoxně ještě méně šťastnými.

Když chceme být šťastní, prahneme po silných pozitivních emocích, jako je radost, euforie, nadšení a vzrušení. Bohužel tyto emoce jsou ze své podstaty pomíjivé. Ve snaze tyto pocity zakonzervovat přeceňujeme dopad vnějších okolností na naše prožívání, jsme zahledění do sebe a trávíme příliš mnoho času srovnáváním, zda se cítíme více nebo méně šťastní než v minulosti.

Být v pohodě s nepohodou

Své negativní emoce snáze přijímáme, když okolnosti nejsou příznivé. Lidé například bez problémů přijímají, že se necítí v pohodě, pokud se dozvědí, že jejich přítel měl autonehodu. Naproti tomu v situacích, kdy máme zdánlivě ke štěstí všechny podmínky, je pro nás přítomnost negativních emocí mnohem obtížnější akceptovat. Když se necítíme šťastni na své narozeninové oslavě, jsme zklamáni o to víc.

Negativní emoce přitom nepřinášejí jenom negativa. Psychologové Robert Biswas-DienerTodd Kashdan tvrdí, že zatímco pozitivní emoce mohou zvýšit naši energii, sebevědomí a kreativitu, negativní emoce nám pomáhají zvyšovat naše uvědomění, že je pro nás něco důležité. A že to, co je pro nás důležité, není v pořádku. Negativní emoce jsou důležitým katalyzátorem změn. Větší schopnost akceptovat své negativní pocity znamená také menší riziko depresivních symptomů.

Pro naši duševní pohodu je proto důležité pochopit, že je dobré být psychicky flexibilní. Naučit se, kdy nám silné pozitivní emoce mohou dobře sloužit a kdy si potřebujeme natrénovat být v pohodě s nepohodou, která nám umožňuje učit se a růst.

Vědomí, že je v pořádku cítit to, co cítíme, nám ve skutečnosti pomáhá cítit se v konečném důsledku šťastněji!

Příliš mnoho štěstí škodí

Dlouho se předpokládalo, že čím jsme šťastnější, tím lépe. Metaanalýza výzkumů o štěstí však naznačuje, že příliš velká intenzita štěstí nepřináší již žádné další psychologické či zdravotní výhody a v některých případech má dokonce negativní dopady.

Zatímco rozumná míra pozitivních emocí zvyšuje kreativitu, příliš vysoká míra má spíše opačný efekt. Navíc lidé s extrémně vysokým poměrem pozitivních a negativních emocí (například 5 : 1 a více) mají tendenci k rigidnímu chování.

Ve světle těchto výzkumů se ukazuje jasnozřivost komika a režiséra Woodyho Allena, který tvrdil, že šťastní lidé jsou mělcí a prázdní, nemají žádné nápady a neříkají nic zajímavého.

Schopnost vidět negativní věci je z hlediska přežití konkurenční výhodou: umožňuje nám všimnout si nebezpečí.

Navíc pokud zažíváme velmi vysokou mírů pozitivních emocí, někteří jedinci mají větší tendenci k riskantnímu chování, jako je nadměrná konzumace alkoholu, přejídání či užívání drog. Schopnost vidět negativní věci je z hlediska přežití konkurenční výhodou a umožňuje nám všimnout si nebezpečí, plížícího se k nám rozkvetlou loukou. Při vysoké míře pozitivních emocí máme tendenci podceňovat rizika a nebezpečí přehlížet. Být příliš šťastný tedy není vždy výhodou.

Štěstí těch druhých

Štěstí má ještě jednu temnou stránku. Z porovnání výsledků mezinárodních průzkumů životní spokojenosti s počtem sebevražd na obyvatele vyplynulo, že mnoho šťastných států má nečekaně velký počet sebevražd. Například Dánsko, které se dlouhodobě objevuje na prvních místech v průzkumech štěstí, je v počtu sebevražd v průměru.

Ještě extrémnější výsledky vyšly při porovnání výsledků jednotlivých států v rámci USA; toto srovnání nám přitom dává relativně objektivní pohled na věc, protože kulturní pozadí, státní instituce, jazyk a náboženství jsou v zásadě stejné v rámci celé země. Druhý nejšťastnější stát Havaj je zároveň na pátém místě v počtu sebevražd. Naopak stát New York, který je se svým 45. místem na chvostu amerického snu o štěstí, má nejmenší procento sebevražd na obyvatele.

Proč tomu tak je a co vede lidi k tomu, aby ve společnosti, která je šťastná a bohatá, vnímali svůj život tak nesnesitelný, že se jej rozhodli ukončit?

Odpovědí může být naše tendence porovnávat se neustále s okolím. Naše sebehodnocení je, jak nám říká teorie sociálního srovnávání, odvozeno od neustálého porovnání s naším okolím.

Například nezaměstnanost má na naši duševní pohodu devastující efekt. Ztrácíme pravidelný peněžní příjem, pocit identity, přicházíme o část svých sociálních kontaktů. Ztráta zaměstnání je tedy jeden z rizikových faktorů pro sebevraždu – ale pouze tehdy, když jste nezaměstnaní v zemi, kde je nezaměstnanost nízká.

V takové zemi je sice mnohem snazší najít práci, když jste nezaměstnaní, ale je to také spojeno s velkým sociálním stigmatem. Pokud žijete v zemi, kde je nezaměstnanost normou, nevnímáte svoji situaci tolik jako své selhání a lépe ji snášíte. Stejně tak pokud se z nějakého důvodu cítíme mizerně a kolem nás jsou všichni šťastní, snášíme to ještě hůře.

Nešťastný facebook

Zajímavé výsledky v tomto kontextu přinesl výzkum dánského Institutu pro výzkum štěstí zaměřený na dopad sociálních médií na naše vnímání reality a životní spokojenost.

V rámci výzkumu vybrali ze vzorku 1100 lidí, kteří pravidelně sledovali facebook, polovinu, která ho na jeden týden sledovat přestala. Výsledky byly překvapivé. I tak krátká doba stačila, aby lidé ve zkoumaném vzorku hlásili významné zvýšení životní spokojenosti oproti kontrolní skupině. A zlepšily se také všechny ostatní položky v rámci měření štěstí.

Facebook je totiž plný fotografií z úžasných dovolených, šťastných párů a sluncem prozářených úspěšných životů. Sociální média vám dávají nepřetržité srovnání se štěstím těch druhých. A vy nemáte z prosluněných fotek šanci poznat, že vaše facebookové přátele na dovolené celé noci žrali komáři a celé dny se hádali se svým partnerem.

A tak až zase budete dávat na facebook další fotku z vaší božské dovolené, myslete i na štěstí nás ostatních a přiznejte alespoň ty komáry.

Využívejte celý web.

Předplatné

Zdroje a literatura:

  • June Gruber, Iris B. Mauss, and Maya Tamir: A Dark Side of Happiness? How, When, and Why Happiness Is Not Always Good, 2011
  • Morten Tromholt, Marie Lundby, Kjartan Andsbjerg and Meik Wiking: The Facebook experiment: Does Social media affect the quality of our lives?, 2015
  • Michelle McQuaid: The Dark Side To Workplace Happiness, 2016
  • Mary C. Daly, Andrew J. Oswald, Daniel Wilson, Stephen Wu: Dark contrasts: The paradox of high rates of suicide in happy places, 2011
  • Anne Case, Angus Deaton: Suicide and happiness, 2015
Diskuse 0