Pro vaše blízké: Dárkové předplatné
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Jak se vyrovnat s tvrdou realitou

Už nikdy to nebude jako dřív. Tak jo. Co tady máme dál? Živote, co mi v tuhle chvíli nabízíš?

Martin Zikmund

Martin Zikmund

3. 12. 2015

Ze seriálu: Co nás učí nemoc

Občas nás potkají nemilé životní okamžiky, u kterých nemáme jinou možnost než se s nimi vyrovnat. Vážně nemocní lidé, kteří trpí nevyléčitelnými chorobami, tohle dobře znají. Přesto ale dokážou být plní optimismu, smát se anebo dokonce dodávat síly ostatním. Jak tohle dělají?

Mám handicapovaného kamaráda. Je upoután na vozík. Kromě toho, že má nepohyblivé nohy, má postiženy i ruce: jedna je zdravá, druhá pohyblivá jen minimálně. Říká si Smajty, podle své diagnózy – SMA (Spinal Muscluar Atrophy) neboli spinální svalové atrofie. A umí neuvěřitelně kreslit. Používá k tomu tu zdravou ruku a tablet (myšleno destičku na kreslení v původním slova smyslu).

Smajty měl v životě dvě možnosti. Když se SMA projevila a on se ze zdravého kluka stal klukem upoutaným na vozík, mohl za to začít obviňovat celý svět a dělat ze sebe chudáčka – nebo si mohl začít zařizovat spokojený život v rámci limitů svého postižení.

Malovat, chodit (no, spíše jezdit na elektrickém vozíku) dál s kamarády ven a později i na pivo, vystudovat střední a později i vysokou školu a sem tam motivovat zdravé lidi, co si myslí, že nic z toho pro ně není možné, protože to či ono. Smajty si vybral tu druhou možnost.

Minule jsme si řekli, jak se vypořádat se špatnou zprávou. Dnes přidáme další tři pravidla.

Pravidlo 4: Přijměte skutečnost takovou, jaká je, a užívejte života, jak nejlépe můžete

Každý máme možnost volby. Na světě se občas vyskytnou věci, které nemůžeme změnit. A je naprosto jedno, jestli je to vyústěním našich špatných rozhodnutí (třeba skoku do neznámé vody, příliš rychlé jízdy atd.) anebo „zvůle“ osudu (třeba nemoci).

V okamžiku, kdy s tím nemůžeme nic dělat, nemá smysl se tím trápit. Jediné, na co je v tu chvíli nutné soustředit zbytky sil, je to, jak se mít v dané situaci co nejlépe. Tak, jako to udělal Smajty. Situace se zkrátka změnila, je třeba se s ní vyrovnat a přijmout ji, jaká je, ale není třeba se jí přizpůsobit. Mnohem lepší je přizpůsobit situaci tomu, co chcete vy!

Pravidlo 5: Neřešte, co nemáte. Žijte naplno s tím, co máte nebo můžete mít

Pokud chcete být v životě opravdu, ale opravdu nešťastní, začněte se porovnávat s ostatními. Porovnávejte to, co si myslíte, že oni mají (vždyť ona přeci pořád dává tak vysmáté fotky na Facebook) s tím, co si myslíte, že máte vy (horší už to být nemůže).

Pokud máte sen, ale okolnosti mu nepřejí, neznamená to, že se musíte svého snu vzdát.

Až ale potkáte nějakého vozíčkáře, všimněte si, že celé hodiny jen nesedí na místě a neříká si: „Ty jo, škoda, že nemám funkční nohy jako támhleten anebo támhleta anebo ten pán támhle vzadu…“

Ne! Naopak, můžete ho třeba vidět, jak hraje basketbal, jezdí na vozíku maratony anebo třeba dál tancuje ve své taneční skupině, ve které tancoval ještě před úrazem. Tak jako jedna dívka, kterou jsem potkal při své práci. Její příběh a následné taneční vystoupení bylo jeden z nejsilnějších zážitků, co jsem na vlastní oči mohl vidět.

Byla to jasná demonstrace toho, že pokud máte sen, ale okolnosti mu nepřejí, neznamená to, že se musíte svého snu vzdát. Znamená to jen to, že k němu je potřeba začít přistupovat jinak. Štěstí je jen otázka vaší volby. Koneckonců, technicky vzato, je to jen pár miligramů hormonů ve vaší krvi. A nad jejich produkcí máte plnou kontrolu jen a jen vy a vaše tělo.

Pravidlo 6: Až to nastane, budeme to řešit

Jenže pokud chceme dokázat něco, co je pro nás v danou chvíli najednou podstatně těžší než dřív, pokud se nacházíme ve zcela neznámé situaci, jak poznat, co všechno můžeme zvládnout, jaká rizika na nás čekají, jak se připravit na jejich řešení? Náhle je otázek podstatně více než odpovědí a po chvíli se nás může zmocnit panika.

Kdysi dávno, jsem potkal lékaře, který na každou tuto otázku měl jednoduchou, efektivní, uklidňující a funkční odpověď: „Až to nastane, budeme to řešit.“ Byla to univerzální odpověď na všechny otázky, které se objevovaly mým rodičům a zejména všem ostatním lékařům v okamžiku, kdy bylo jasné, že se narodím s vážnou srdeční vadou (v podstatě neslučitelnou se životem). Bylo totiž třeba rozhodnout, co s plodem dál.

  • Co když po narození nastane srdeční zástava? Prostě mu dáte nepřímou masáž srdce.
  • Co když přestane dýchat? Prostě mu dáte umělé dýchání.

No, očividně to fungovalo.

Nemělo smysl dělat zevrubné rešerše pro každou z jednotlivých otázek, byť byly tehdy nadmíru legitimní, a připravovat možné scénáře. Beztak by pravděpodobně nalezené odpovědi nebyly relevantní, protože i statistika se občas „mýlí“, respektive pracuje s určitou mírou nejistoty.

Na druhou stranu některé důležité věci, které se řešit daly, bylo nutné vyřešit. Neplýtvejte ale zbytečně silami na něco, co pracuje s velkou mírou nejistoty. Ad hoc přístup je někdy v těžkých chvílích mnohem efektivnější. Když kráčíte peklem, je důležité se nezastavovat – a když už vás něco zastaví, tak si při té příležitosti aspoň opečte buřty.

V posledním dílu našeho miniseriálu se příště zaměříme na to, jak najít sílu jít dál.

Diskuse 0

Martin Zikmund

Průvodce lidí a firem zásadními změnami

jecasnazmenu.cz

Co nás učí nemoc
Seriál

Nejtěžší partii svého života dokážou někteří z nás sehrát se ctí a s kuráží. Jak to dělají?

Martin Zikmund

  • Zdraví