Ilustrace: Jan Gemrot, www.jangemrot.com

Jak si vytváříme neurózu

Jsme nesnášenliví k tisícům lidí okolo. Za vztekem je strach. A co je za ním?

Dalibor Špok

Dalibor Špok

30. 11. 2017

Člověk nedokáže předem ovlivnit, co mu přijde na mysl. Pokud se domníváme, že bychom to měli umět ovládat, pak nás nevyhnutelné selhání v této oblasti vede ke strachu, vzteku nebo úzkosti.

Jak jsme si ukázali v předchozím dílu, nemůžeme regulovat vědomí na úrovni vstupu. Nemůžeme se vědomě rozmýšlet (rozhodnout) o něčem, co momentálně není vědomé. Jakmile totiž takový proces započneme, stává se daný obsah vědomým. A naopak, teprve pokud něco vstoupí do našeho vědomí, teprve tehdy se to může stát objektem jakékoli operace – tedy i objektem našeho rozhodnutí, kterým tento obsah později zamítneme.

Zopakujme si ještě jednou klíčový závěr, protože je podstatný a stojí v základu celé řady úzkostných poruch a dalších psychických problémů: Nemáme přímou zodpovědnost za to, co do vědomí vstoupí.

Teprve až se vědomý obsah objeví, mohu se ohledně něho vědomě rozhodnout (opustit jej, zesílit jej nebo v něm pokračovat). Teprve v tomto rozhodnutí se realizuje má svobodná volba – a jen tehdy za toto rozhodnutí nesu i etickou odpovědnost. Nemá proto cenu si vyčítat, že něco vstoupilo do mého vědomí. Teprve v okamžiku tohoto vstupu začíná sféra mé kontroly.

Obviňování se za to, co vstoupí do mysli

Pokřivené sebepojetí ale trvá na tom, že nesu odpovědnost za každý jednotlivý vstup nevhodného obsahu do mysli. Takové přesvědčení nás postupně dovede k neurotické (protože neuskutečnitelné) snaze ovlivňovat, co do vědomí vstoupí. Obviňujeme se za něco, co přímou cestou nedokážeme ovlivnit. Chceme kontrolovat každou cihlu každého domu v každé ulici, kterou procházíme.

Protože se to nedaří, zažíváme neustálý strach, který postupem času kulminuje až do paniky, nebo se jen nenápadně rozlévá v pozadí. V obou případech ovlivňuje naše vnímání světa a spokojenost v něm.

Je to strach, kterým se bojíme dalšího okamžiku, jenž v našem vědomí přijde, ať je to strach přímý, nebo maskovaný třeba do konkrétní obavy z budoucnosti. Protože každý další budoucí okamžik může přinést obsahy, které nechceme. Přicházejí nepříjemné myšlenky, zúzkostňující představy budoucnosti, nežádoucí sexuální nebo agresivní fantazie, hloupé a nepatřičné emoce – vztek, naštvání, závist... doplňte sami.

Svou kvalitu nesmíme odvozovat od vstupu, ale od výstupu našeho vědomí

Pokud začne být uvedených emocí, fantazií a myšlenek příliš, začínají přerůstat v neurózu. Pokud totiž máme uvedené neurotické sebepojetí, kdy svou sebehodnotu odvozujeme od „kvality“, „čistoty“ vstupujících obsahů nebo od své schopnosti jejich vstupu do vědomí zabránit, a pokud začnou tyto obsahy do vědomí vstupovat, pochopitelně zjišťujeme, že tomu nedokážeme zabránit, a proto si vysvětlíme, že jsme slabí, špatní, porouchaní.

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s plným přístupem. Chcete-li pokračovat ve čtení, pořiďte si předplatné na rok nebo na dva roky.

Máte koupené předplatné? Přihlašte se.

Půl roku bez archivu

600 Kč

  • články a videa pro předplatitele publikovaná od 18. 12. 2017 do 19. 6. 2018
  • bez přístupu do archivu
  • bez online poradny
  • bez publikací ke stažení
Koupit jako dárek

Roční předplatné

1600 Kč

  • články pro předplatitele
  • videa pro předplatitele
  • přístup do archivu
  • online poradna
  • publikace ke stažení

Přístup ke všemu, co jsme kdy pro předplatitele udělali.

Koupit jako dárek

Dvouleté předplatné

2500 Kč

To samé.
Na dva roky.
Výhodněji.

  • články pro předplatitele
  • videa pro předplatitele
  • přístup do archivu
  • online poradna
  • publikace ke stažení
Koupit jako dárek
Zaplatit můžete platební kartou nebo bankovním převodem v korunách nebo v eurech.
Jan Majer
Jan Majer
vydavatel, šéfredaktor
Jan Smetánka
Jan Smetánka
vydavatel, manažer
„Staňte se součástí Psychologie.cz a využívejte celý web. Je v něm víc, než si myslíte. Stejně jako ve vás.“

Řekli o nás

Aleš Borecký

Aleš Borecký

Psycholog, psychoterapeut

Péče o duši potřebuje komunikační prostor, přísun inspirace, různé pohledy, zajímavé myšlenky a silné příběhy. Smícháme-li tyto ingredience dohromady, můžeme ochutnat jedinečný koktejl plný chuti a výživy. Tomuto koktejlu se říká také Psychologie.cz.

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová

Psychiatr, psychoterapeut

Když člověk hledá sebe a své místo ve vztazích a ve světě vůbec, nepotřebuje návod na život. Víc než ideologie jednoho znalce života mu pomůže spektrum možných cest, kterými se druzí dopracovali k lásce, spokojenosti či úspěchu - aby se mohl inspirovat a najít vlastní cestu k naplnění a smyslu. Právě toto pozornému a otevřenému čtenáři nabízí Psychologie.cz.

Michal Petr

Michal Petr

Psycholog a psychoterapeut

Psychologie.cz otevírá prostor pro lepší pochopení vnitřního světa i našich vztahů. Podobá se švédskému stolu: i zde si každý vybere, na co má právě chuť. Nabízí pestrost, šíři možností i hloubku. Cesta je pak už vaše.

Koupit předplatné

Pokud si nejste jisti, můžete se podívat na seznam videí a článků, které předplatné nabízí.