Psychologie nepopisuje hmatatelné objekty, musí proto mluvit v metaforách. Od počátku pro ně čerpá inspiraci v soudobých technologiích.
Obraz fungování lidské psychiky, který v devatenáctém století vytvořil Sigmund Freud, se nápadně podobá parnímu stroji. Libido tlačí mocnou silou na naše ego, což pociťujeme jako nejrůznější potřeby, napětí a nutkání. Dává do pohybu píst nežádoucího prožívání a jednání.
Generaci zakladatelů moderní psychologie ovlivnil i vzedmutý zájem o národní dějiny. Pro pochopení procesů uvnitř „lidského stroje“ musíme poznat svou vlastní historii. Sám klient svoji soukromou kroniku odvypráví, ale souvislostem nerozumí. Od toho má psychoanalytika, aby mu je vysvětlil – podobně jako měly národy své historiky a buditele.
Cestování časem
První polovina dvacátého století byla jiná. Charakterizovala ji nadšená víra v pokrok a vědu. Odhalíme zákonitost, najdeme řešení. Uděláme A, nastane B. Na všechno jsou vzorce, i pro lidskou mysl. Změňte tento vzorec a změníte své chování.
V šedesátých letech se z psychologů staly hvězdy. Timothy Leary, marihuana, LSD, svoboda, zen, sex. Vrcholným argumentem se v psychoterapii stává věta Já to tak cítím. Z opojného úletu se zrodila humanistická psychologie a gestalt psychoterapie.
Mohlo by vás zajímat
Rizika psychoterapie
I psychoterapeut může uškodit. Profesor Zbyněk Vybíral komentuje případy negativních dopadů psychologické léčby.
Přečíst článekKdo se ponoří do studia psychologie, uvědomí si, že veškeré vědění o lidské duši je tak trochu cestování v čase. Doba velkých teorií a autorit je pryč. Všechny školy i konkrétní postupy a cvičení vznikaly v kontextu, který se dávno změnil.
Dnes si všechno můžeme najít a přečíst sami. A musíme si to nějak přebrat, říká psycholog Dalibor Špok, z jehož série článků Jiné dějiny psychologie jsem v předchozích odstavcích čerpal. Dnešní doba nás nutí opustit známý svět, aniž by už byl k dispozici svět nový.
Hledání ideálu
Některé budoucí trendy se už ale začínají rýsovat. Zatímco mluvíme o umělé inteligenci a fantazírujeme o evoluci umělého vědomí, odborníci předpokládají, že lidskou mysl budeme muset stále častěji uměle tlumit a zklidňovat. Aby se neutopila v hlubinách depresí a nezešílela na vlnách roztěkanosti.
I když stále větší část psychologů bude v dalších desetiletích působit v byznysu, jehož nedílnou součástí bude i medicína, část jich bude dál krásně filozofovat a snít. Třeba o tom, co je lidské vědomí a jak ho nejlépe přenést mimo smrtelné tělo.
