Naši přátelé žijí ve stejném světě jako my. Vzdálení známí mají úplně jiné informace, kontakty a možnosti. Proto nám mohou otevřít dveře, o kterých naši blízcí nemají ani tušení.

Kamarád nedávno úspěšně prošel velmi náročným pohovorem na poměrně lukrativní práci. Zajímalo mě, jak se mu to podařilo.

• „Nejprve,“ říkal mi, „jsem zavolal jedné kamarádce kamarádky, která pracuje jako personalistka. Prošli jsme spolu můj životopis a motivační dopis. Když mě pak pozvali na pohovor, sešli jsme se znovu a podrobně jsme probrali, jak mám vystupovat, které informace zdůraznit a které naopak zamlčet.“
• „A co další kola? Jak jsi okecal praxi v oboru?“ Narážel jsem na to, že je téměř čerstvým absolventem.
• „No jeden kamarád otcova kolegy z práce je manažerem v té firmě. Skočili jsme spolu na pivo a on mi vysvětlil…“ A takhle to pokračovalo až do úspěšného konce.

Blízké versus vzdálené kontakty

Jeho strategie mě překvapila pravděpodobně proto, že můj přístup k řešení podobných problémů je v podstatě protikladný.

Zatímco on se spoléhá na širokou síť víceméně neznámých lidí, já sám se mnohem raději obklopuju lidmi, které znám dobře a důvěřuju jim. Když potřebuji pomoc, požádám právě je. A tak jsem se začal o problém hlouběji zajímat. Jak to, že uspěl? V čem spočívá síla jeho přístupu?

Uchazeči byli s lidmi, kteří jim při hledání práce pomohli nejvíce, jen ve velmi sporadickém kontaktu a až dosud pro ně tito lidé nebyli příliš důležití.

Netrvalo dlouho a dostal jsem se k slavnému výzkumu o slabých vazbách, který v 80. letech uskutečnil Mark Granovetter. Ten byl – na rozdíl od mnoha jiných sociologů a psychologů – přesvědčen, že naše povrchní a vzdálené známosti hrají často velmi důležitou roli. Mají funkci jakýchsi mostů, které nás propojují se skupinami a lidmi z úplně jiných oblastí, pracovních či zájmových sfér.

Granovetter (1983) uskutečnil pro prokázání své teorie velmi jednoduchý, ale efektivní výzkum. Oslovil lidi, kteří se v blízké minulosti ucházeli o práci, a vybral z nich ty, kteří se při shánění práce spoléhali na doporučení od jiného člověka (byla jich více než polovina).

Pak jim položil otázku: „Jak často jste potkávali tuto osobu předtím, než jste nastoupili do nového zaměstnání?“

Výsledek?

• 17 % odpovědělo: často
• 55 % občas
• 28 % odpovědělo: zřídka

Ukázalo se, že uchazeči byli s lidmi, kteří jim při hledání práce pomohli nejvíce, jen ve velmi sporadickém kontaktu a až dosud pro ně tito lidé nebyli příliš důležití. Jinak řečeno, většina účastníků se spoléhala na pomoc a ochotu téměř cizích lidí.

Nové zdroje

Proč tento paradox? Proč jsou občas pro nás naši vzdálení známí důležitější než nejbližší? Výborně to vysvětlil Malcolm Gladwell v knize Bod zlomu.

„Vaši přátelé se nacházejí ve stejném světě jako vy. Pracují s vámi nebo žijí blízko vás, chodí do stejných kostelů, škol nebo na stejné párty. Kolik pak vědí toho, co vy nevíte? Na druhé straně vaše vzdálené známosti jsou z úplně jiného světa než vy. Je mnohem více pravděpodobné, že vědí něco, co vy ne.“

Můj kamarád skvěle využil sílu slabých vazeb. Vsadil na to, co ekonomové nazývají sociální kapitál, a využil know‑how lidí ve svém okolí tak efektně, že uspěl. Ukázal, že mít širokou sociální síť se vyplatí.

Je důležité udržet si otevřenou hlavu i pro lidi z jiných oblastí, s jinými názory a jinými životními náhledy, než máme my,

Při psaní tohoto článku jsem si však uvědomil, že výsledky výzkumu jdou ještě o krok dál. Je jen přirozené, že se v životě snažíme obklopovat lidmi, kteří jsou nám podobní. Hledáme skupiny se stejným názorem a přidáváme se k nim, máme známé s podobnými zájmy a nejraději komunikujeme s lidmi s podobným smyslem pro humor. Jinak řečeno: ve svém okolí hledáme to, co nás potvrzuje.

Udržet si však otevřenou hlavu a mysl i pro lidi, kteří tato kritéria nesplňují, pro lidi, kteří jsou jiní, z jiných oblastí, s jinými názory a jinými životními náhledy, než máme my, může být velmi důležité. Právě oni nám možná pomohou najít v kritických životních obdobích tak potřebnou změnu nebo impuls.

Otázka k diskusi: Jak překonat překážky, jež nám brání využívat poznatků uvedených v článku?

Zdroje:
Granovetter, M. (1983). The Strength of Weak Ties: A Network Theory Revisited. Sociological Theory 1: 201–233.
Gladwell, M. (2000). The Tipping Point: How Little Things Can Make a Big Difference. Little Brown.