Nový audiobook: Kontrola mysli
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Mluvte s cizími lidmi, vyplatí se to

Na své blízké spoléháme víc než na lidi, které sotva známe. Právě ti nám ale mohou pomoci k úspěchu.

Jozef Melichár

Jozef Melichár

20. 8. 2012

Naši přátelé žijí ve stejném světě jako my. Vzdálení známí mají úplně jiné informace, kontakty a možnosti. Proto nám mohou otevřít dveře, o kterých naši blízcí nemají ani tušení.

Kamarád nedávno úspěšně prošel velmi náročným pohovorem na poměrně lukrativní práci. Zajímalo mě, jak se mu to podařilo.

  • „Nejprve,“ říkal mi, „jsem zavolal jedné kamarádce kamarádky, která pracuje jako personalistka. Prošli jsme spolu můj životopis a motivační dopis. Když mě pak pozvali na pohovor, sešli jsme se znovu a podrobně jsme probrali, jak mám vystupovat, které informace zdůraznit a které naopak zamlčet.“
  • „A co další kola? Jak jsi okecal praxi v oboru?“ Narážel jsem na to, že je téměř čerstvým absolventem.
  • „No jeden kamarád otcova kolegy z práce je manažerem v té firmě. Skočili jsme spolu na pivo a on mi vysvětlil…“ A takhle to pokračovalo až do úspěšného konce.

Blízké versus vzdálené kontakty

Jeho strategie mě překvapila pravděpodobně proto, že můj přístup k řešení podobných problémů je v podstatě protikladný.

Zatímco on se spoléhá na širokou síť víceméně neznámých lidí, já sám se mnohem raději obklopuju lidmi, které znám dobře a důvěřuju jim. Když potřebuji pomoc, požádám právě je. A tak jsem se začal o problém hlouběji zajímat. Jak to, že uspěl? V čem spočívá síla jeho přístupu?

Uchazeči byli s lidmi, kteří jim při hledání práce pomohli nejvíce, jen ve velmi sporadickém kontaktu a až dosud pro ně tito lidé nebyli příliš důležití.

Netrvalo dlouho a dostal jsem se k slavnému výzkumu o slabých vazbách, který v 80. letech uskutečnil Mark Granovetter. Ten byl – na rozdíl od mnoha jiných sociologů a psychologů – přesvědčen, že naše povrchní a vzdálené známosti hrají často velmi důležitou roli. Mají funkci jakýchsi mostů, které nás propojují se skupinami a lidmi z úplně jiných oblastí, pracovních či zájmových sfér.

Granovetter (1983) uskutečnil pro prokázání své teorie velmi jednoduchý, ale efektivní výzkum. Oslovil lidi, kteří se v blízké minulosti ucházeli o práci, a vybral z nich ty, kteří se při shánění práce spoléhali na doporučení od jiného člověka (byla jich více než polovina).

Pak jim položil otázku: „Jak často jste potkávali tuto osobu předtím, než jste nastoupili do nového zaměstnání?“

Výsledek?

  • 17 % odpovědělo: často
  • 55 % občas
  • 28 % odpovědělo: zřídka

Ukázalo se, že uchazeči byli s lidmi, kteří jim při hledání práce pomohli nejvíce, jen ve velmi sporadickém kontaktu a až dosud pro ně tito lidé nebyli příliš důležití. Jinak řečeno, většina účastníků se spoléhala na pomoc a ochotu téměř cizích lidí.

Nové zdroje

Proč tento paradox? Proč jsou občas pro nás naši vzdálení známí důležitější než nejbližší? Výborně to vysvětlil Malcolm Gladwell v knize Bod zlomu.

„Vaši přátelé se nacházejí ve stejném světě jako vy. Pracují s vámi nebo žijí blízko vás, chodí do stejných kostelů, škol nebo na stejné párty. Kolik pak vědí toho, co vy nevíte? Na druhé straně vaše vzdálené známosti jsou z úplně jiného světa než vy. Je mnohem více pravděpodobné, že vědí něco, co vy ne.“

Můj kamarád skvěle využil sílu slabých vazeb. Vsadil na to, co ekonomové nazývají sociální kapitál, a využil know‑how lidí ve svém okolí tak efektně, že uspěl. Ukázal, že mít širokou sociální síť se vyplatí.

Je důležité udržet si otevřenou hlavu i pro lidi z jiných oblastí, s jinými názory a jinými životními náhledy, než máme my,

Při psaní tohoto článku jsem si však uvědomil, že výsledky výzkumu jdou ještě o krok dál. Je jen přirozené, že se v životě snažíme obklopovat lidmi, kteří jsou nám podobní. Hledáme skupiny se stejným názorem a přidáváme se k nim, máme známé s podobnými zájmy a nejraději komunikujeme s lidmi s podobným smyslem pro humor. Jinak řečeno: ve svém okolí hledáme to, co nás potvrzuje.

Udržet si však otevřenou hlavu a mysl i pro lidi, kteří tato kritéria nesplňují, pro lidi, kteří jsou jiní, z jiných oblastí, s jinými názory a jinými životními náhledy, než máme my, může být velmi důležité. Právě oni nám možná pomohou najít v kritických životních obdobích tak potřebnou změnu nebo impuls.

Otázka k diskusi: Jak překonat překážky, jež nám brání využívat poznatků uvedených v článku?

Zdroje:
Granovetter, M. (1983). The Strength of Weak Ties: A Network Theory Revisited. Sociological Theory 1: 201–233.
Gladwell, M. (2000). The Tipping Point: How Little Things Can Make a Big Difference. Little Brown.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo si nechte ZDARMA zasílat to nejzajímavější z Psychologie.cz e‑mailem. Dáme vám také vědět, když něco zajímavého otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Příběhy našich životů

Příčiny lidského trápení se stále opakují. Jan Jakub Zlámaný vypráví o těch nejčastějších.

22 min

Dokonalý partner

Toužíme po blízkosti, ale zároveň se jí bojíme. Proto hledáme na druhých mouchy.

18 min

Neříkej mi, co mám dělat

Radit druhým je nevděčné a neúčinné. Když chceme pomoci, musíme se „přepnout“.

14 min

Rychle, než se vzbudí

Máte miminko, nepřestali jste ale být partnery. Jak nerezignovat na milování?

12 min

Narcis ve vztahu

Kdy je ještě čas odejít bez větší újmy na duši a někdy i na těle?

33 min

Otevřít audio sekci