16. 8. 2016
„Já vím, že to se mnou není špatný. Mám práci na úrovni, celkem vydělávám. Ale když se podívám kolem, vidím tolik lidí, kteří jsou bohatší, mají vyšší postavení v zaměstnání nebo dokonce vlastní úspěšné firmy. Mám známého, který je už hodně známý v tom, co dělá, a všichni ho uznávají, respektují ho. Toho bych chtěl také docílit. Když se takhle podívám na ostatní, mám pocit, že jsem nedokázal nic a v ničem. Jsem proti nim nula.“ Takto podobně často lidé přicházející na psychoterapii hovoří o sobě a druhých, v jejichž stínu se cítí být malí a bezvýznamní.
Možná i vám někdy přijde na mysl, že nemáte důvod být na sebe hrdí, přestože toho zvládáte hodně. Že to, co jste v životě „vybudovali“, vlastně za moc nestojí. Na rozdíl od těch úžasných věcí, které se daří ostatním. V mnohém to souvisí s tématem sebevědomí, o kterém jsem psal v článku Nejsem dost dobrý.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné