Poradna

Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

K manželovi už nic necítím, přesto mě v našem vztahu stále něco drží.

Náš vztah se už dlouho nikam nevyvíjí, pro mě je ale těžké se od něj odpoutat.

Ztratila jsem tři důležité muže. Už se bojím někoho k sobě připoutat.

Chci žít svůj život s partnerem. On se ale stále vrací k rodičům. To je jeho život.

Chci, aby mezi námi byl klid a pohoda. Co bych měla řešit a co nechat být?

Přestávám partnerovi rozumět, nesdílím jeho sen o životě v zahraničí. Je to sobecké?

Máme se rádi, ale náš vztah stagnuje. Máme šanci to změnit, nebo je čas se rozejít?

Náš vztah je plný napětí. Já ho miluji a nenávidím, on si na mně vylévá frustraci.

Nedokážu na něj přestat myslet. Byli jsme spolu krátce, ale pro mě je to pořád živé.

Neumím komunikovat se ženami. Nevím, o čem si s nimi povídat, nic mě nenapadá.

Kdykoli chci sdílet nějakou radost, manžel mě usadí. Odcizuje nás to. Jak s ním o tom mluvit?

Nemoc ho pomalu mění. Stydím se, že ho nedokážu přijmout takového, jaký teď je.

  • strana 2 ze 43

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.