Chci odejít, ale bojím se partnerovy reakce. Se všemi se rozhádal, už má jen mě a syna.
Když jsme psychicky na dně, máme tendenci považovat za příčinu něco, co je vlastně až poslední kapkou.
Zemřel mi manžel. Vidím víc než kdy dřív, že kolem sebe moc jiných lidí vlastně nemám.
Vztahové problémy u mě spustily řetězec pochybností o sobě samém. Kudy z něj ven?
Matka už nezvládá svůj život, nedá si ale říct. Je mi z toho úzko.
Nedokážu se radovat. Mám v životě tolik hezkého a dobrého, tak proč to nejde?
Dceřino nejmladší dítě má jiného otce, vychovávat budou oba. Bojím se, že ho to poznamená.
Potřebuju z domova pracovat, musím nás uživit. Jsem vyčerpaná a často na děti vyjedu.
Chybí mi člověk, který by mě znal. Před kterým bych mohla být sama sebou.
Někdy léčí obyčejná pravda. Podívat se upřímně a bez obviňování na svůj život, to chce velkou odvahu.
Je mi třicet dva let. Osmnáct měsíců jsem ve vztahu s o patnáct let starším mužem. Je třináct …
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.