Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Umění být ženou

Často za mnou chodí klientky, které mají vlastně všechno – kromě muže. Co dělají špatně?

Byla jsem vychovaná k tomu, abych se o sebe uměla postarat, nebyla závislá na chlapovi a šla si za svým cílem. Pochopila jsem už jako malá, že citlivost mě zničí, že musím být silná, soběstačná a nezávislá, abych to někam dotáhla. Můj muž ale stál o jinou ženu.

Žijeme ve zvláštní době, kdy role ženy a muže nejsou až tak moc rozdílné. Ženy pracují na manažerských pozicích a podílejí se významně na příjmech rodiny, muži se běžně starají o chod domácnosti.

Na tom není nic špatného. Částečně to ale ovlivňuje naše pocity štěstí a naplnění. Příroda to neudělala náhodou, že stvořila dvě specifická pohlaví, která ještě v dřívější době zastávala své specifické role.

S postupem času, s rostoucím technologickým pokrokem a zaměstnáváním žen se však situace začala radikálně měnit. Výsledkem je, že dnes žijeme ve spíše maskulinním světě, který se orientuje na výkon, úspěch – hlavně ten finanční – a přemíru konzumu. Na všechny, muže i ženy, je vytvářen velký tlak, jak bychom měli žít, jak se oblékat, kolik vydělávat a kam jezdit na dovolenou.

Muži nepotřebují ženu-robota, která se věčně někam honí, bojuje tvrdě o své místo na slunci a je z toho celá vyčerpaná.

Slabší povahy to pochopitelně rozemele. Směle nastoupí do tohoto Matrixu a nechají se vláčet sem tam. Společnost (vlastně my sami) je velký diktátor, který určuje směr. Málokdo je dnes natolik silný, aby tomuto tlaku odolal a nenechal se tolik ovlivnit. Jenže, co s tím? Jak nevybočit ze své role a být tím, kým skutečně chceme být?

Všechno kromě muže

Velmi často za mnou chodí klientky, které si nemohou najít partnera, a velmi často se jedná o krásné a nadané ženy, které si v životě umí prakticky se vším poradit. I když jako ženy vypadají i se tak oblékají, vyzařují ze sebe mnoho mužské energie.

Tyto ženy mají v životě své cíle, jsou organizačně velmi schopné, nic pro ně není problém, a když se nějaký objeví, jdou ho okamžitě vyřešit. Dávají tak světu kolem sebe najevo, že všechno zvládnou, se vším se poperou a vlastně nikoho na pomoc nepotřebují, jak v práci, tak bohužel i v soukromém životě. Výsledkem je, že jsou samy.

Sama jsem ještě před pár lety nebyla jiná. Byla jsem vychovaná k tomu, abych se o sebe uměla postarat, nebyla závislá na chlapovi a šla si za svým cílem. Musím však podotknout, že jsem se jako žena vždy cítila, jenže to v tu chvíli bylo vlastně špatně, nikdo o to nestál.

Pochopila jsem už jako malá, že citlivost mě zničí, že musím být silná, soběstačná a nezávislá, abych to někam dotáhla. Jenže moje podstata se s tímto faktem nechtěla smířit. Rebelovala. V podnikání se mi nedařilo tak, jak bych chtěla, a svým chováním s přemírou mužské energie jsem akorát lezla na nervy svému partnerovi, který o toto moje chování vlastně vůbec nestál.

Kým chcete být ve vztahu a jak chcete, aby se k vám partner choval?

Moje ambiciózní naučené proslovy, že si všechno raději udělám sama, měly za důsledek silnou depolarizaci našeho vztahu. On totiž muž s velmi silnou mužskou energií vedle sebe nepotřebuje ženu, která se stylizuje do něčeho, co jí není až tak úplně vlastní.

Tenkrát jsem si to neuvědomovala a pochopitelně se to ve mně pralo. Říkala jsem si – měla bys být úspěšná, vydělávat dost peněz, ukázat, že na to máš, a hlavně nebýt jakkoli závislá! O to více mě to stálo sil, když se mi to nedařilo.

Kdybych se rychle nevzpamatovala, mohlo mě to stát i vztah. Začala jsem si klást otázku, jak to změnit. Jak se cítit dobře, být sama sebou a mít také konečně radost ze života.

Znovu si vzpomenout, co je mi vlastní

Po čase hledání a pátrání jsem zjistila úžasnou věc. Přišlo mi, jako kdybych objevila Ameriku. Zjistila jsem, že nejvíce se cítím šťastná, pokud mohu být tělem i duší ženou. Toto zjištění bylo pro mě neuvěřitelně osvobozující. Neznamenalo to, že se ze dne na den vzdám své práce a budu závislá na partnerovi.

Jen jsem si uvědomila, že mě vlastně až tak nenaplňuje hnát se pořád za tím být soběstačná a nezávislá. Že mě daleko více naplňuje role skutečné ženy. Začalo se mi líbit v mé ženské energii, odpoutala jsem se od nekonečného stresu v mužském světě a učila jsem se znovu si vzpomenout, s čím jsem vlastně na tento svět přišla.

Přestala jsem hrát to věčné divadlo, že všechno zvládnu sama a nikoho na to nepotřebuji.

Zjistila jsem pro mě předtím nevídané věci. Že si mohu dovolit být občas slabá a citlivá, že si mohu dovolit říci si o pomoc a radu, že se nemusím bát se opřít o svého partnera a občas si pobrečet, když se mi něco nepodaří. Je pravda, že mi to nějakou dobu trvalo. Mozek mi to nechtěl dovolit, protože tak jsem byla vychovaná a naučená. Ale o to to byla větší úleva, kterou bych přála prožít každé ženě.

Bála jsem se dovolit být ve vztahu ta slabší s ženskou energií, protože moje máma přeci vždycky všechno zvládla sama a citlivost se nevyplácela.

Můj muž ale stál o jinou ženu. Chce mít vedle sebe energickou bytost, která si svoji ženskost uvědomuje, umí ukázat svoji citlivost, lásku a radost ze života. Muži nepotřebují ženu-robota, která se věčně někam honí, bojuje tvrdě o své místo na slunci a je z toho celá vyčerpaná. Není potřeba bojovat a jít proti sobě, stačí být. Toto uvědomění pro mě znamenalo a stálé znamená zázrak.

Možná můžete namítat, že si nemůžete dovolit takto „zvolnit“, protože nemáte vedle sebe někoho, o koho se můžete opřít. Ale stojí za zváženou se nad tím alespoň zamyslet. Kým chcete být ve vztahu a jak chcete, aby se k vám partner choval?

Naučte se přepínat role

Když se dokážete chovat v určitých situacích – hlavně těch vztahových – jako skutečná žena, tedy zjemníte svůj způsob vyjadřování, dokážete se častěji usmívat, umíte nejen mluvit, ale také naslouchat pro ženu typickým empatickým způsobem, získáte si k sobě ty správné lidi. Nejen partnera, ale také přátele a další podobně naladěné lidi.

Můj vztah s partnerem je díky tomuto uvědomění a změně mého chování lepší. Nechám ho plnit jeho roli muže, opatrovníka, toho silnějšího, kdo se nebojí se postarat. Když potřebuji pomoc, jednoduše si o ni řeknu. Naučila jsem se říkat nevím, neumím nebo nezvládnu. Přestala jsem hrát to věčné divadlo, že všechno zvládnu sama a nikoho na to nepotřebuji.

Ujasnili jsme si s partnerem své role, dávám mu prostor plnit si tu jeho tím, že si plním tu svoji.

Dřív jsem si asi myslela, že má partner telepatické schopnosti a že přeci musí vycítit, kdy pomoc potřebuji a kdy ne. Přesvědčila jsem se, že je jednodušší mu to říct než očekávat, že se bude chovat tak, jak já předpokládám. Tímto způsobem jsem se mnohokrát zklamala a dávala jsem to za chybu jemu, i když on v tom byl vlastně nevinně.

Ujasnili jsme si své role, dávám mu prostor plnit si tu jeho tím, že si plním tu svoji. Dále pracuji a dělám, co mě baví, jen jsem u toho méně ve stresu, protože vím, že vedle sebe mám někoho, o koho se mohu opřít i tehdy, když se zrovna nedaří. Přestala jsem se stydět za to být ženou.

Napadlo vás, jestli jsem náhodou nezpohodlněla? Osobně ten pocit nemám. Myslím, že je ve mně spíše méně strachu, a o to více mám možnost vidět svět pozitivněji.

Čím ženskou energii rozhodně nepodpoříte:

  • Soupeřením o moc a dominanci
  • Silným zaměřením na materiální stránku, kariéru a úspěch
  • Propagováním nezávislosti, zejména na mužích
  • Odmítáním pomoci od ostatních – přílišnou samostatností
  • Potlačováním emocí, pláče a citlivosti
  • Tvrzeními typu „chlapi za nic nestojí“ nebo „sama to vždy zvládnu nejlíp“

Není potřeba se vzdávat svých snů a cílů. Klidně můžete pracovat na své kariéře a dotáhnout to třeba na místo ředitelky. Tady se částečně mužská energie vyplácí, protože vám umožňuje plnit si své cíle a plány.

Je však potřeba naučit se přepínat mezi těmito energiemi a dovolit si od své mužské energie na chvíli odpočinout a být zase ženou, která se umí radovat ze života i jiným způsobem, tím opravdovým a přirozeným. Pokud máte vedle sebe skutečného chlapa, věřte, že to určitě ocení.

Psychologie.cz je společným dílem...

...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.

Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.

Varianty předplatného

Články k poslechu

Bolest ztráty

Čím to je, že někdo ztrátu blízkého člověka ustojí, a jiného zničí?

12 min

Vysoce citlivá práce

Jak vyladit tělo i mysl, aby vás vysoká citlivost nesrážela v práci ke dnu?

17 min

5. Zapojte tělo

Vhodný pohyb, ale i smyslové potěšení nebo manuální práce, to vše v krizi pomáhá.

17 min

Druhého nezměníš

Opravdu není ve vašich silách někoho změnit. Tak co tedy můžete?

13 min

Pohyb za oponou

Původně jsem pro vás chtěl sepsat pár rad, jak teď cvičit. Pak mi došlo, jaká …

6 min

Otevřít audio sekci