Audiobook Michala Mynáře: Vztahové jedy
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Zahledění do sebe

Kousek narcismu je v každém z nás. Kdy to začíná být vážné?

15:39
Aneta Langrová

Aneta Langrová

29. 7. 2021

Navenek vypadají sebejistě, dominantně a neochvějně. Hluboko uvnitř se cítí jinak. Nešťastně, odmítnutě, opuštěně, ztraceně. V tomto článku se nebudeme věnovat klinické podobě narcismu, tedy narcistické poruše osobnosti, která vyžaduje péči psychologa či psychiatra. Řeč bude o velmi častém neklinickém narcismu, s kterým se potkáváme běžně – v rodině, mezi přáteli, kolegy, na seznamce. Někdy nás jeho jistota zarazí. Někdy nám vezme slova z úst, někdy z ní máme strach a někdy nás daný člověk zkrátka štve a nerozumíme mu.

Tadeáš si obouvá své značkové boty. Nesnáší, když si je někde umaže. Ještě poslední pohled do zrcadla, před odchodem. Dokonalost sama, pomyslí si. Sako, tričko i hodinky, za které utratil spoustu peněz, ale nikdy jich nelitoval. Nesnáší, když vypadá před ostatními méněcenně. Doslova. Nechápe, jak někdo může chodit v hadrech z tržnice. Copak si sebe ti lidé vůbec neváží? Tadeáš na sobě rozhodně šetřit nebude. Nezapomenout na mobil, samozřejmě nejnovější model. Na ten jen tak někdo nemá.

Při většině osobních setkání si dá záležet, aby si hodinek, mobilu, bot a dalších značek okolí všimlo. Rád platí a nechává honosná dýška. Možná by měl víc šetřit, jak stále opakují rodiče. Nikdy ale nedokáže odolat pocitu, že ostatní ho považují za bohatého. Že si může koupit cokoliv a možná i kohokoliv. Za chvilku se má potkat s kamarádem. Na schůzku jde o patnáct minut později, jelikož nesnáší, když má čekat on. V klidu si projde všechny notifikace na sociálních sítích. Možná by to chtělo přidat nějakou fotku z dneška. Fakt mu to sluší a chce, aby si toho svět všiml.

Postava Tadeáše je inspirována několika lidmi, se kterými jsem se setkala v osobním životě nebo v rámci poradenství. Možná podobného Tadeáše znáte i vy. Víte, že někdy vůbec není lehké se s ním bavit. Častokrát je zahlcený sám sebou. Potřebuje, abyste ho (nebo ji) chválili a někdy skoro až zbožně uctívali. Potřebuje dominovat a někdy cítíte, že si na vás potvrzuje vlastní sebehodnotu. Nemá rád kritiku. Lidi, kteří poukazují na jeho nedokonalosti, ignoruje, zesměšňuje, nebo je zavrhne. Nejlepší cesta, jak si zajistit jeho přízeň, je chválit ho a obdivovat.

Kde se narcismus bere

Bájný Narkissos byl neobyčejně krásný, ale také nesmělý. Nymfy se mu vysmívaly, jelikož ho považovaly za domýšlivého a samolibého, a tak Narkissos dospěl k přesvědčení, že je mu lépe samotnému. Odešel do lesa, kde spatřil svůj obraz ve studánce a ihned se do něj zamiloval. Tak dlouho se nad studánku nakláněl, až se v ní utopil.

Pro mnoho psychologů je narcismus demonstrací vnitřního rozporu: Cítím se osaměle, tak ostatní zavrhnu a raději hledím na sebe. Ostatní mě dostatečně nechválí, tak od nich odejdu. Já nikoho jiného nepotřebuji, hlavně když mám sebe.

Psychoanalytikové věřili, že se s primárním narcismem rodíme. Jako děti procházíme stádiem omnipotence, kdy můžeme cokoliv. Každé naše přání je splněno a jsme středobodem vesmíru. Vše se točí okolo nás. Ale to netrvá věčně. Časem se objevují restrikce, omezení, zákazy a velké zklamání, že se nejedná jen o nás. Ale přání, abychom stále byli ti, o koho se zajímají a starají všichni ostatní, v nás přetrvá a někdy se může projevit velmi silně právě jako narcismus.

Karen Horney narcismus interpretovala jako způsob zakrývání duševního zranění. Otto Kernberg tvrdil, že narcismus je rozpolcenost mezi láskou a nenávistí, kterou jedinec cítí vůči sobě i okolí. Herman Van der Walls říká: Není to tak, že by narcisté milovali jen sebe a nikoho jiného, ale že milují sebe stejně špatně jako ostatní.

Narcismus je možné diagnostikovat i měřit, různě jej klasifikovat a dělit. Výzkumů je mnoho, nicméně ať už se kdokoliv ponořil do hledání pravdy o narcismu, většinou našel skryté zranění. Podobně jako v řecké báji: Narkissos raději „utekl ke svému obrazu“, než aby čelil posměchu okolí.

U narcistů často nepoznáme, jak se uvnitř opravdu cítí, a právě to bývá mnohdy důvodem, proč naše přátelství či vztah s takovým člověkem končí. Máme dost jeho namyšlenosti a perfektnosti. Už nás nebaví pochlebovat mu. Jsme unaveni z jednostranného vztahu. Nicméně je možné, že samotný narcista je frustrovaný ještě mnohem víc.

Velkolepá prázdnota

Když mě Tadeáš vyhledal ke konzultaci, měl pro mě nečekanou zakázku: hledal odborné potvrzení, že žije šťastný a úspěšný život. Velmi šikovně mě tlačil k souhlasu, že jeho auto, oblečení, drahé hodinky a mobil dokazují, že je šťastný člověk. Hledal objektivní kritéria, měřítko, které mu řekne: ano, ty jsi spokojený. Můj souhlas měl být oficiálním razítkem.

Nicméně Tadeáš šťastný nebyl. Věděl to, a proto vyhledal pomoc. Ještě dlouho ale trvalo, než byl připraven na další krok. Doposud hledal svoji hodnotu u ostatních lidí nebo ve věcech, které si koupil a vlastnil. Stejně tak hledal i můj souhlas. Uvnitř však cítil prázdnotu, samotu a možná i trochu toho neštěstí. Někde ve skrytu mysli věděl, že žádná věc, kterou má, ani množství peněz na jeho účtu, mu dlouhodobou spokojenost nepřináší.

Tadeáš se dokáže bez problému odstřihnout od těch, kteří by mu kazili jeho dokonalý obraz. Přece se nebude kamarádit s někým, kdo se neobléká tak stylově jako on. Nebude se ukazovat na veřejnosti s někým obézním, natožpak s někým, komu by se mohli ostatní smát. Jeho přítelkyně musí být krásná. Tak, aby mu ji všichni chlapi záviděli.

To je skvělý pocit, když ostatní chtějí to, co on už má. Všichni jsou oproti němu ubožáci. Váží si jen velkých, bohatých, úspěšných a krásných lidí. Závidí jim jejich auta, domy v zahraničí, jejich bezstarostnost. Tadeáš se ze všech sil snaží, aby patřil alespoň k slavným influencerům. Na sociálních sítích tráví spoustu času. Moc si přeje, aby se mu to podařilo. Ať všichni vidí, jak šťastný je.

Nejenže sami narcisté se většinou uvnitř necítí dobře, ale častokrát i jejich okolí vyhodnotí, že nejsou dobří společníci či dlouhodobí přátelé. Někdy je s nimi velká legrace, jsou inspirativní, nespoutaní, šarmantní, máme v jejich přítomnosti pocit, že kousek jejich velkoleposti dopadá i na nás. Nicméně povětšinou u nich nenajdeme příliš empatie, tolerance, vstřícnosti či péče.

Proč není narcis šťastný

Dalo by se říct, že narcismus je velmi krásná a efektivní maska. Funguje báječně. Umí okolí přesvědčit o naprosté spokojenosti, štěstí a dokonalosti. Nicméně daný jedinec se musí o masku úzkostlivě starat a bránit ji před jakýmkoliv poškozením. A to zvláště od ostatních. Kdokoliv by ji mohl poškodit, je okamžitě „odstraněn“. Zapomenut, zkritizován, zavržen.

Maska je křehká věc. Není věčná a nezakryje úplně vše. Čas od času může někdo zahlédnout, že pod ní má narcis zcela jiný výraz, ale to je pro něj (pro ni) nebezpečné. Bez masky je daleko zranitelnější. A narcis vynaloží mnoho úsilí a energie, aby si ji udržel.

Obvykle za maskou najdeme strach. Obavy, že člověk není dostatečně dobrý, krásný, milovaný, uznávaný, že sám o sobě nemá žádnou hodnotu. Jako by část jeho duše stále potřebovala sytit potřebu, která měla být uspokojena v dětství. Jako by hledala pohlazení a pochopení. Rodičovskou pochvalu. Bezmezné přijetí.

Podobně jako Narkissos i Tadeáš utekl před celým světem k sobě. Nasadil si masku báječnosti a úzkostlivě o ni dbá. Aby na ní nebyl ani šrám. Úzkost z méněcennosti jej žene vpřed. Vydělávat více peněz, mít hodnotnější věci než ostatní, vypadat lépe než jeho kamarádi, mít nejhezčí přítelkyni. Jeho požadavky se vrství a nikdy nekončí.

Ve skutečnosti se ale sám zamotává do prázdných přání a doufá, že mu přinesou klid a vnitřní spokojenost. To se ale neděje, protože Tadeáš – stejně jako ostatní narcisté – neposlouchá své opravdové já. Neposlouchá opravdovou, možná zapomenutou či podvědomou potřebu po blízkosti a přijetí. Místo toho hledá povrchní pochvaly a uznání.

Narcismus versus zdravé sebevědomí

Možná vás napadlo: Ale mně též lichotí pochvaly. Já si taky připadám dobře v hezkých věcech. A taky chci vydělávat hodně peněz. To znamená, že jsem narcista? Rozhodně ne. To, že vás potěší milý kompliment, uznání či pochvala, je zcela v pořádku. To, že máte chuť vypadat hezky a investujete do svého zevnějšku peníze, z vás nedělá narcistu.

Pokud tomu neobětujete cokoliv. Pokud nejste ochotni pro pochvalu a uznání udělat cokoliv. Pokud se nezbavíte všech lidí, kteří vám neprojevují dostatečný respekt. Pokud se nebojíte uznat svoji chybu či nedokonalost. A zvláště ne, pokud máte svoje nedokonalosti rádi.

Dalo by se říci, že na druhé straně pomyslné škály stojí zdravá sebeúcta. Určitě i takového člověka ve svém okolí máte, nebo jste to vy sami. Vyzařuje z vás klid, znáte svoji hodnotu a umíte ji dát najevo. Jste ochotni poslouchat druhé. Dokonce se o ně zajímáte a záleží vám na nich. Nemusíte si dokazovat, že jste dobrým člověkem na úkor druhých lidí.

Máte rádi humor a umíte si udělat srandu i sami ze sebe, což narcista neumí. Peníze a majetek jsou pro vás prostředkem, nikoliv cílem. Důležitou hodnotou jsou dobré vztahy. Rodina, přátelé, známí i kolegové. Nasloucháte jim a neodsuzujete. Máte rádi sami sebe, ale stejně tak i druhé. Jste otevření, přívětiví a lidští.

Jak nevychovat narcise

Někteří rodiče si při čtení asi pomyslí: Takže když budu chválit své dítě, bude z něj narcis? Bude závislé na externí odměně? A můžu jej trestat? Nebude mít špatnou vazbu k lidem? Co když už se to stalo a bude svoji hodnotu hledat v materiálních věcech nebo v uznání druhých? Je v pořádku kupovat dětem značkové věci? Nedělá to z nich narcisty?

Zde se mi chce říct: už jen pokud se zajímáte o tento typ článků, pokud čtete odborné knížky či posloucháte psychology, věřím, že pro své děti děláte své maximum a jste tak dobří rodiče, jak jen můžete být. Nebojte se děti pochválit ani se nebojte nastavit hranici, pokud je potřeba a pokud to tak cítíte.

Pro zdravé sebevědomí je nejdůležitější vaše přijetí. To, že máte své děti rádi. To, že jim věnujte čas, nasloucháte jim, povídáte si s nimi a zajímáte se o ně. Že je obejmete a máte je rádi ne pro jejich výsledky, ale protože jsou. Máte je rádi, i když selžou, a u vás najdou bezpečnou náruč. Tím vším vytváříte zdravé sebevědomí, které je na míle vzdálené narcismu.

Děti chtějí své rodiče potěšit. Chtějí jim udělat radost a někdy je žene kupředu velká touha ukázat, že jsou nejlepší. Že na ně můžete být hrdí. Ale rodiče jsou ti, kteří určují, zda porazit ostatní je to nejdůležitější, nebo je důležitější nadšení a zápal pro hru samotnou.

Děti učíme pokoře, učíme je pečovat o sourozence, pomáhat doma. Učíme je se dělit. Myslet na sourozence, rodiče, babičky a dědečky. Učíme je vyrábět dárky pro druhé, být tolerantní, učíme je, co znamená kamarádství. To vše dětem, které mají narcistní sklony, chybí. Vidí jen sebe, protože okolí je zlé. Jsou lepší než ostatní. A ostatní jsou jim dobří, dokud se chovají podle jejich přání.

Jak žít s narcismem

Tadeáš tuší, že u něj není něco v pořádku. Že mu něco chybí. Že vlastně není tak šťastný, jak prezentuje na sociálních sítích. Někdy má pocit, že by brečel, ani neví proč. Pak se ale naštve sám na sebe a raději dá novou fotku na Instagram a sleduje komentáře a lajky. Žije sám, přítelkyně v bytě by ho omezovala. Jeho přátelé jsou spíše „kontakty“ na sociálních sítích.

Pro partnery a kamarády vůbec není jednoduché být ve vztahu s narcistou. A proč ne? Většinou se jedná o jednostranný vztah. Narcista neumí pečovat. Neumí naslouchat, neumí se starat a neumí se pro ostatní obětovat. Jeho potřeba vždy stojí nad tou vaší. Nicméně jak jsem zmínila, někdy je v jejich přítomnosti krásně. Umí okouzlit. Umí být skvělými a zábavnými společníky.

Proto pokud je váš blízký člověk narcista, není nutné s ním vztah končit. Jen vřele doporučuji: nenechte své potřeby, zájmy, názory, emoce ani přání zahnat do kouta jako nepodstatné. Jsou důležité stejně jako jeho či její. Pokud tohoto člověka chcete mít ve svém životě a máte jej rádi, myslete na to, že je potřeba, aby někdo pečoval a zajímal se o vás.

Ve druhé části článku vysvětlujeme, jak je možné narcismus překonat a co nám nebo našim blízkým s tímto problémem pomůže: Léčení narcismu

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Proměněni rozhovorem

Dialog je nebezpečná věc. Když se odvážíme do něj vstoupit, riskujeme.

14 min

Šest týdnů ke změně

Uvízli jste v myšlenkové pasti? Přečtěte si, jak se osvobodit.

9 min

Doba postfaktická

Média a sociální sítě mění naše vnímání toho, co je důležité a co je vůbec …

30 min

Jak se léčí duše

Pevný řád života v léčebně mi dal bezpečný rámec pro uzdravování.

7 min

Povídání s mámou

Jak se dorozumět s někým, kdo je úplně jiný než vy a nepřipouští si to?

20 min

Otevřít audio sekci