Vytvořte si vlastní strategii, jak pohnout se psaním důležité práce.
Psací stůl plný knížek, vytištěných článků a poznámek. Svědomí plné výčitek, obav a nechuti psát. Na monitoru počítače každý den ten samý otevřený soubor. Na pomyslném monitoru uvnitř hlavy velkými červenými písmeny: DIPLOMKA. A vy ne a ne psát. Znáte tu situaci? Pak je tento článek určen právě vám.
Takže už víme, že chronicky odkládáte napsaní důležité práce. Pokud jste si přečetli předchozí části mého cyklu o prokrastinaci, umíte i říct, proč a jak. Pojďme se teď naučit, co s tím, speciálně u vás, co máte za úkol něco napsat.
Inspirujte se následujícími radami a vymyslete si vlastní strategii. Na každého z nás zabírá něco jiného. Největší chybou by bylo vzdát snahu jen proto, že několik rad nezabralo. Buďme sami se sebou trpěliví!
Vyberte si místo, kde máte šanci být produktivní. Odpojte se od internetu nebo zablokujte kritické stránky. Odstraňte vše, co odpoutává vaši pozornost. Zvolte si pro psaní dobu, kdy jste nejvýkonnější.
Napište si důvody, pro které odkládáte práci. Ke každému vymyslete co nejpřesvědčivější protiargumenty. Například:
Je lehčí přinutit se sednout si k úvodu nebo bibliografii než k „psaní diplomky“.
Někdy se při psaní zasekneme na nějakém odstavci a nejsme schopni pokračovat. V takovém případě zkuste
Můžeme být např. dobří ve formulaci stanovisek, ale horší v argumentaci. Nebo můžeme psát hezké, přehledné, avšak obsahově nepřesvědčivé práce. Tak zjistíme, na čem můžeme stavět a na čem potřebujeme zapracovat. Málokdo je dobrý ve všem a málokterému spisovateli se povede brilantní dílo na první napsání, bez oprav!
Podrobně si zaneste do kalendáře vše, co kromě psaní budete dělat ve dnech, kdy máte psát. Nejen plánované akce, jako je škola nebo zubař, ale i jídlo, pohyb, praní, úklid, nákup, čas s rodinou, čas s přáteli atd. Nezapomeňte na relaxaci. Nejde o seznam věcí, které máte v daný týden udělat, jde o vyčíslení času, který budete potřebovat na jiné věci, než je psaní. Pomůže vám to udělat si realističtější plán.
Možná psaní nenávidíte. Raději byste si nechali vrtat zub, než se dívat na prázdný dokument na monitoru počítače. Zkuste si naplánovat, jak dlouho budete psát, než začnete dělat něco jiného. Předsevzetí „tento víkend budu psát seminárku“ demotivuje. Předsevzetí „v sobotu večer budu dvě hodiny psát a pak půjdu ven“ motivuje. Důležité je po dvou hodinách psaní opravdu přestat, jinak nám příště náš vnitřní liknavec neuvěří. (Jindy pomáhá říct si, že budeme psát jen půl hodiny, abychom vůbec začali a psali třeba půl dne.)
Žádné výmluvy, žádné přemýšlení o pocitech, žádné plánování. Prostě sednout a psát!
Nechávejte si nedodělanou práci na očích, naučte se lépe odhadovat potřebný čas. Vyzkoušejte různé strategie, hledejte ty, které vám nejvíc vyhovují, nezlobte se na sebe, když nefungují, odměňte se za každý úspěch.
Nečekejte zázraky, změny nenastanou ze dne na den. Neproduktivní styl práce si vytváříme celé roky, nemůže proto zmizet ze dne den. Je však v silách každého z nás ho krůček po krůčku změnit.
Co všechno musíte zvládnout, abyste mohli pracovat jako psychoterapeut?
17 min
Proč nás vlastně tak vytáčí, když něco není po našem nebo když musíme chvíli čekat?
12 min
Srdce má svá vlastní křídla, která nespoutají žádná nařízení. Tak proč někdy skomírá?
20 min
Dejte se do kupy, děti teď potřebují vaši pomoc, říká psychoterapeut Peter Pöthe.
67 min