Jak odnaučit roční dítě nevhodnému chování?

Péče o tchána nám bere všechnu energii. Bojíme se, co bude, až přestane chodit úplně.

Nechci vyvolávat konflikt, radši ustoupím. Pak si to pořád přehrávám v hlavě.

Lidé se mi rádi svěřují se svými problémy. Začíná mi to vadit.

Dceři je už pět, pořád ale hodně visí na mámě. Nemáme chvilku času jen pro sebe.

Chápu, že sestra to má vzhledem ke své nemoci těžké. Ale my s ní taky.

Moje matka se mnou soupeří o pozornost mého malého syna. Co s tím můžu dělat?

Nesedli jsme si s kolegy. Má smysl to řešit, nebo se mám radši snažit zapadnout?

Ráda se starám o druhé. Ne každý to ocení.

Známe se roky, teď je ale jiná. Záludná, neupřímná. Není mi s ní dobře.

Jak se zachovat, když na vaši hlavu dopadá jedno hodnocení za druhým?

Rozladění, které dáváme najevo, někdy nepatří konkrétnímu člověku, ale životu a světu.