Prý všechno zařídím nejlíp. Jenže já už nechci trávit svůj volný čas obskakováním druhých.

Nemáme už s mužem nic společného, často se hádáme. Má takový vztah ještě šanci?

Dcera je unavená, plačtivá, přestává komunikovat. Může jít o depresi? Já i manžel s ní máme zkušenost.

Rozvádíme se. Kdy takovou věc dětem sdělit a jak jim to nejlépe podat?

Náš vztah je plný napětí. Já ho miluji a nenávidím, on si na mně vylévá frustraci.

O problémech vždycky musím začít já, a pak jsem ta špatná.

Můj vztah s dospívající dcerou je chladný. Cítím, že k ní jako otec neumím najít cestu.

Odešla jsem do ciziny za prací, vídáme se párkrát do roka. Cítím, že se jim odcizuji.

Babička nás nechce vidět. Vrátí se, když budeme bezmocní.

Manžel býval veselý člověk, teď se z něj stal vyhořelý, apatický morous.

Manžel stráví u počítačových her mnoho hodin denně. Ničí to náš vztah.

Je to ještě běžná sourozenecká rivalita, nebo problém? Co můžeme jako rodiče dělat?