Matka už nezvládá svůj život, nedá si ale říct. Je mi z toho úzko.

Nedokážu se radovat. Mám v životě tolik hezkého a dobrého, tak proč to nejde?

Dceřino nejmladší dítě má jiného otce, vychovávat budou oba. Bojím se, že ho to poznamená.

Potřebuju z domova pracovat, musím nás uživit. Jsem vyčerpaná a často na děti vyjedu.

Chybí mi člověk, který by mě znal. Před kterým bych mohla být sama sebou.

Někdy léčí obyčejná pravda. Podívat se upřímně a bez obviňování na svůj život, to chce velkou odvahu.

Je mi třicet dva let. Osmnáct měsíců jsem ve vztahu s o patnáct let starším mužem. Je třináct …