Sociální sítě mají na psychiku dětí a dospívajících silný vliv. V zahraničí můžeme pozorovat desítky případů, kdy dospívající následovali rady na sociálních sítích a poškodili si tak nejen psychiku, ale i fyzické zdraví. Vysoce toxické rady a nebezpečné výzvy se u nás zatím masově nevyskytují ani nešíří. Jedná se pouze o jednotky případů, které jsou závažného charakteru. Je však vhodné se připravit a adekvátně nachystat prevenci. Nejlepší cestou, jak toxickým radám nepodléhat, je rozvíjet u dětí zdravou sebedůvěru.
Čím dál častěji se v médiích objevují zprávy, jak někdo „dal na radu na sociálních sítích“ či „přijal výzvu na TikToku“. Před pár dny se rozšířila zpráva o mladících, kteří přijali výzvu jezdit autem padesát hodin v kuse. Zběsilou jízdu ulicemi Říma natáčeli na video, aby se jím později mohli pochlubit na YouTube. Skončila nehodou, při níž zahynul pětiletý chlapec. Nebezpečné rady a výzvy ve formě provokování se mezi vrstevníky v určité formě vyskytovaly vždy, dnes je však kvůli sociálním sítím jejich dosah daleko větší.
Co si pod pojmem toxické rady můžeme představit? Jedná se o rady, které se tváří jako dobře míněný návod na vylepšení sebe sama, ovšem často s velmi negativními následky. Vzbuzují v nás duševní neklid a ubližují nám jak na úrovni psychické, tak fyzické. Často nám dávají falešný pocit, že pokud nebudeme danou radu následovat, budeme nějakým způsobem horší než lidé, kteří se jí řídí.
S čím konkrétně se děti na sociálních sítích setkávají? U dívek jsou to především takzvané beauty tutoriály, to znamená rady na vylepšení vzhledu. V zahraničí dosahují tyto rady extrémních rozměrů. Můžeme se setkat například s návodem na pilování zubů, aby byly všechny stejně dlouhé. Video začíná nevinně: influencerka sledujícím nabízí „úžasnou radu“, jak rychle a levně docílit krásných zubů. Pak uchopí pilník na nehty, kterým si zuby upravuje. Děti však nemusí vnímat, že si nenávratně poškodí zubní sklovinu, a tím i celý zub. Dívky tak s vidinou ukázkového chrupu obětují zdravé zuby, byť rozdílně dlouhé.
Chlapci čelí tlaku zvenčí v trochu odlišné podobě. Jsou náchylnější k výzvám, kterými si mohou dokázat, co vše zvládnou, a tak si potvrdit určitý výkon. Nebezpečí na sociálních sítích pro ně skrývají různé výzvy či návody na nebezpečné akce. Může se jednat o nevhodné zacházení s ohňostrojem, například používání ohňostrojů jako kouzelnických hůlek namířených proti sobě, skákání z velkých výšek či shánění látek, které podporují růst svalové hmoty. Všechny zmíněné trendy vedou k poškození dětského sebevědomí a často i ke zdravotním následkům.
Všudypřítomný tlak
Dospívající jsou náchylní k sociálnímu tlaku. Mnohem snadněji podlehnou trendům, které jsou v dané chvíli aktuální. Motivací pro vyzkoušení toxického obsahu může být jednoduše touha zapadnout do kolektivu, přání stát se populárnějším či prokázání odvahy. V neposlední řadě je to také lepší pocit ze sebe sama.
Děti a dospívající pobývají v online prostředí historicky nejdelší dobu, podle dostupných průzkumů jsou to až tři hodiny denně. Pokud dítě tráví čas ve virtuálním světě na úkor spánku, interakce s kamarády a rodinou či věnování se koníčkům, rodiče by měli zpozornět.
Významnou část dne tráví děti právě na sociálních sítích, které nejsou pouze zdrojem zábavy, ale také zdrojem informací, propojení s vrstevníky či se školní skupinou. Mezi velkým množstvím informací, které děti dostávají, mohou být výukové materiály, novinky, co je aktuálně trendy, ale také se zde mohou skrývat nebezpečné rady, jak vylepšit svůj vzhled či jak zhubnout.
Děti často nedokážou vyhodnotit, jestli je obsah na sociálních sítích škodlivý. I dospělí lidé mohou škodlivým radám podléhat, neboť udržet si na sociálních sítích kritické myšlení a nadhled je mnohdy obtížné. Dětem, jejichž nervová soustava se stále vyvíjí, negativní dopady toxických rad nemusí docházet a zkušenosti se teprve utvářejí. Důležitý je zejména prefrontální kortex, který plně dozrává až ve 25 letech a je zodpovědný za racionální rozhodování – umožňuje nám zvážit důsledky našich činů.
Děti mohou mít často pocit, že pokud budou danou radu následovat, pak se jejich sebehodnota zvýší. Právě proto je podstatné budovat u dětí pocit vlastní hodnoty od samého dětství, komunikovat s nimi a edukovat je. Důležitá je prevence v rámci ochrany a rozvoje sebedůvěry, pomocí které si děti uvědomí svoji jedinečnost a originalitu.
Začněme u sebe
Je to právě sebedůvěra rodičů, která je zcela zásadní pro zdravý vývoj sebedůvěry u dítěte. Vztah rodičů k sobě samému, jejich vlastní sebeúcta a péče o sebe je prvním předpokladem toho, aby i jejich děti měly zdravý vztah k sobě samým. Děti velmi často kopírují rodiče nejen v chování, ale i v postoji, který k sobě samému zaujímají, tedy v takzvaném sebepojetí. Pokud na sebe dítě klade příliš vysoká očekávání, pak mnohdy zjistíme, že i samotný rodič na sebe vyvíjí tlak vše zvládnout bezchybně.
Dospívající se zdravou sebedůvěrou nemá tendenci toxickým radám podlehnout, jelikož je sám se sebou spokojený, je si vědom své vlastní hodnoty a nemá zapotřebí se kvůli vnějšímu tlaku měnit. Důležité jsou také objektivní informace, které pomohou odhalit potenciálně nebezpečnou radu či výzvu.
Budování zdravé sebedůvěry je celoživotní úkol. Je zcela přirozené, že se vyskytnou období, ve kterých sebedůvěra klesá a kdy naopak stoupá. Zeptejte se sami sebe, zda dokážete před dětmi přiznat své chyby a svou nedokonalost. Není potřeba na děti působit dojmem neomylného stroje a snažit se o perfekcionismus. Mnoho žen je v dnešní době pod tlakem být „supermatkou“, být perfektní. Každý neúspěch je pak považován za selhání. Paradoxně však perfektní matka nedává dítěti možnost zažít a naučit se zvládnout frustraci.
Koncept dost dobrého rodičovství (good enough parenting) britského psychoanalytika Donalda Winnicotta popisuje podpůrné prostředí, které ukazuje dětem nikoliv dokonalý, ale reálný svět. Autentičtí rodiče, kteří nejsou vždy perfektní, ale řeší také vlastní chyby či různé životní překážky a nespravedlnosti, vedou své děti k větší psychické odolnosti a připravují je pro reálný život. Právě dost dobrá matka vytváří prostředí, které dítě emočně podrží.
Pro dítě je velmi důležité, aby se rodiče chovali autenticky. Díky tomu se naučí, že život je občas dřina a že svět se netočí pouze kolem něj. Každá jeho potřeba nemusí být vždy okamžitě uspokojena, ale zažije i zklamání a frustraci.
Pokud děti vidí, že se rodiče snaží s emocemi zdravým způsobem vyrovnat a že se jim to daří, tak se od nich tyto zdravé strategie samy naučí. Rodiče by si měli dovolit prožívat emoce a měli by umět o nich s dětmi hovořit. Práce s emocemi je jeden ze základních pilířů, jak budovat zdravý vztah k sobě samému.
Praktikujte stejnou radu, jakou doporučují letušky před vzletem. Nejdříve nasaďte masku sobě a až pak dítěti. Aby rodiče mohli vychovávat uvědomělého člověka, musí začít pracovat nejdříve na sobě. Péčí o vlastní psychické zdraví budujete zdravou odolnost vůči stresu i u svých dětí.
Jak můžete dětem pomoci, aby nepodléhaly toxickým radám?
- Veďte příkladem. Pro děti jste těmi největšími vzory. Dětem pomáhá, když vidí, jak situace zvládáte vy sami.
- Edukujte. Citlivě upozorňujte na rizika nevhodného chování, využívejte různé příklady. Děti potřebují mít informace, o které se mohou racionálně opřít.
- Stanovte limity. Domluvte se společně s dětmi na časovém limitu, který mohou na internetu strávit.
- Buďte zvídaví. Zajímejte se o to, čemu se děti ve virtuálním světě věnují, co je baví. Zároveň můžete ocenit přínosné profily.
- Diskutujte. Probírejte s dětmi, které účty sledují a proč. Zeptejte se dětí, co si ony samy myslí o dopadu idealizovaných příspěvků na mladé lidi. Můžete je vést, aby si k pochopení došly samy.
- Proveďte společně takzvaný „detox sociálních sítí“. Znamená to, že jednou za čas odstraníte profily, které vám nic nepřináší nebo se při jejich sledování cítíte méněcenní.
- Nezakazujte, ale regulujte. Direktivní zakazování není cesta. Internet a sociální sítě jsou součástí našeho života. Důležité je naučit děti, jak sociální sítě správně užívat, a vybudovat vzájemnou důvěru, aby za vámi přišly v případě, že se vyskytne problém. S vaší pomocí se zároveň učí schopnosti seberegulace.
Instagram, Facebook a další sociální sítě jsou nástroje a s každým nástrojem je důležité se naučit pracovat. Sociální sítě jsou obecně skvělým vynálezem a mají řadu pozitiv. Pomáhají udržovat přátelství napříč světem, mohou prohlubovat vztahy s lidmi, pomáhají šířit povědomí o důležitých věcech, nabízejí vzdělávání zábavnou formou nebo vytváření komunit. Existuje na nich řada podpůrných skupin například pro lidi s určitým onemocněním.
Sociální sítě mohou být vynikajícím zdrojem motivace a informací nebo kreativních nápadů. Také mezi aktuálně populárními výzvami lze najít mnoho inspirativních. Je jen na nás, abychom se postarali o to, aby nám sociální sítě braly co nejméně. Důležité je cítit se na sociálních sítích dobře.
Nejjednodušším navigátorem jsou naše vlastní emoce. Sledujte profily, které vám přinášejí radost, a nesledujte účty, kvůli kterým se cítíte méněcenní. Stejným způsobem vysvětlujte dítěti, jak s profily na sociálních sítích zacházet a jak nad nimi přemýšlet, aby sledovalo profily, které jsou přínosné.
