Mám neustále tendenci přirovnávat muže k dětem, což je nejspíš způsobeno prostým faktem toho, že sama jsem žena. Královna vesmíru. Patent na rozum. Detektor lži. Ztělesněná výčitka.

Manuál na to, jak složit nádobí do myčky nebo zaplatit složenky. A na to, jak správně žít. Protože jinak to nejde. Protože jinak ti řeknu, že se chováš jak malej a že nikdy nedospěješ. Proč bys taky měl, když ti to pořád vnucuju?

Proč bys měl dospívat, když od tebe stejně čekám opak? Možná mi jenom chceš udělat radost. Možná se chováš jak malej jen proto, abys mi dal za pravdu. Abych mohla pořád kroutit hlavou a chodila si pak stěžovat kamarádkám. Abychom se u toho kafe sakra aspoň měly o čem bavit.

Vlastně bych ti za to měla poděkovat. Tak ti teda děkuju a taky slibuju, že:

Už ti nebudu zakazovat žádné hračky.
Místo toho ti sama koupím další věci
na hraní.
Nebudu ti brát láhev, když chceš pít,
ani ti vnucovat něco, co nechceš jíst.
Zdravá strava se často přehání.
Prostě tě vezmu do McDonalda na hranolky
a na všechno, co sama uvařím, dám kečup.
Pochopím, že se ti líbí i ostatní holky,
a že za nimi v parku občas poběžíš
a nechám tě klidně čurat u stromu
bez hloupých dotazů!
„To nemůžeš vydržet až domů?“
Taky ti dovolím všechny tvoje kamarády,
včetně těch, co ženy prostě nemají rády.
Nebudu o nich špatně mluvit
ani se na ně tvářit kysele.
Nechám je u nás přespat, když budou chtít
a ustelu postele
bez řečí, vesele.
Jasně, že jo.
Jasně, že budem chodit jen k hodnému doktorovi.
Jen výjimečně, vážně jenom občas
a k zubařovi radši vůbec!
Jasně, že tě nebudu do ničeho nutit
nedej bože doma něco kutit.
Počkám, až se sám rozhodneš.
Až sám budeš chtít.
A za každou maličkost tě tisíckrát pochválím.
A za žádnou chybu tě nebudu mučit.
Přestanu poučovat
a něco tě učit.

A ty mi slib, že se nebudeš zlobit, až ti zas někdy řeknu, že se chováš jak malej.