Máte emoce na dálkové ovládání?

„Brát si něco osobně je totéž jako když vám někdo podá v restauraci pepř, vy si ho nasypete do očí a pak se divíte, že vás to pálí. Prostě něco vezmeme a dáme tomu jiný smysl. Neposloucháme, co bylo řečeno, ale přetavíme to podle vzorce já vím nejlíp, jak to myslel.

Třeba muž ve společnosti řekne: Ženy jsou krásné, když tančí. Jedna žena se bude cítit špatně a celá se propadne do sebe, jiná se bude cítit polichocena a celá se rozzáří. Ta první se totiž ve své hlavě z obecně pojmenované skupiny krásných žen vyjmula, ta druhá se s ní ztotožnila. Jedna obecná věta vytvořila dvě rozdílné emoce. A ta emoce je signál o nás samých.

Abychom si věci nebrali osobně, měli bychom vědět, kdo jsme. Znát svoje silné stránky a slabiny brát jako příležitosti ke změně. Máme volbu, jak budeme věci vnímat. A my jsme zodpovědní za to, jak se budeme cítit. A když z různých důvodů nejsme schopni se na sebe podívat objektivně, je tu možnost, že nám někdo pomůže. Sebedůvěra je časté téma koučování i terapií.“

Co vám v životě zvedlo sebedůvěru? Myslíte si, že by vám prospělo, kdyby ještě trochu povyrostla? Co pro to děláte?