K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Máte pevné hradby?

Přílišná zranitelnost ukazuje naši slabost. Ve středu našeho „hradu“ je asi někdo zraněný, nejistý.

Aleš Borecký

Aleš Borecký

25. 6. 2012

Požádali jsme naše odborníky o krátká zamyšlení na téma „jak si nebrat věci osobně“. Dnes odpovídá psychoterapeut Aleš Borecký:

„Brát si věci moc osobně je pro mě jiné vyjádření pro zranitelnost. Vypůjčím si metaforu z mystické tradice Sv. Terezie z Avilly, která přirovnává duši k vnitřnímu hradu: Každý potřebujeme mít určité hradby, které se otevírají a zavírají, uchrání nás před útoky nebo škodlivými vlivy.

Brát si věci osobně pro mě znamená, že hradby nejsou moc pevné. Cokoli se děje před branou, pronikne až do středu hradu. Například vyjádří-li někdo svůj názor, beru to jako sdělení-pravdu o mně a pronikne to ke mně s plnou silou. Druhý má moc rozbít mé přesvědčení, mé vnímání sebe i situace.

Cokoli, co není jednoznačně pozitivní, může zraňovat a dále oslabovat pocit vlastní hodnoty.

Není k dispozici štít – způsob myšlení, který mi pomůže zvážit jiný výklad (druhý člověk vidí věci ze svého úhlu, možná svým sdělením říká něco víc o sobě než o mě apod.). Bez štítu jsem zraněn a buď se propadnu do zoufalství nebo se zuřivě bráním, abych útočnou střelu vyhnal z hradu. Oboje komplikuje komunikaci s druhým i vztah k sobě.

Přehnaná zranitelnost ukazuje na nižší sebehodnotu. Ve středu hradu je asi někdo zraněný, nejistý, který potřebuje dostávat výživu, a to jen pozitivní. Cokoli, co není jednoznačně pozitivní, může zraňovat a dále oslabovat pocit vlastní hodnoty a sebe-vědomí. Tak se udržuje bludný kruh.

Nebrat si věci moc osobně znamená realizovat určitou rekonstrukci hradu. Postavit pevné hradby, které se regulují – otvírají a zavírají – podle toho, co se „opravdu“ děje tady a teď:

  • nevnímám jen pod vlivem předchozích tramaut, strachu a fantazií
  • umím si ověřit, co kdo čím myslí
  • umím vyjádřit svůj pohled, své potřeby
  • dokážu se bránit i stáhnout nebo jen nechat projít věci kolem.

Vlastní identita je pak zakořeněná hlouběji. Vím, kdo jsem, že jsem v pohodě, že mám na světě nějaký smysl, úkol, že život má nějaký smysl, že mám nějaké pozitivní vztahové vazby apod.

Není to něco, co se mění snadno mávnutím proutku nebo přečtením brožurky o asertivitě. Hrad nepřestavíte za den. Pomoci mohou životní zkušenosti, dobré vazby s lidmi i terapie.“

Jak pevné opevnění máte vy? Jaké jsou vaše zkušenosti s narušením hradeb druhých?

Diskuse 0
Jak si nebrat věci osobně
Seriál

Odborníci Psychologie.cz se zamýšlejí nad tím, co to znamená "brát si věci osobně" a jak (a proč) se takovému chování vyhnout.

Více autorů

  • Komunikace